Dealer II

mne osobne sa viac páčila jednotka, bola drsnejšia, surovejšia, mala hustejšiu atmosféru, mala naozaj dusno a stupňujúce napätie. dvojka má na rozdiel od jednotky hrdinu, s ktorým sa viac a ľahšie stotožníte, pretože ho ľutujete a držíte mu palce a má tiež pekné smerovanie, speje to k radikálnemu koncu - záver bol na tomto filme veľmi vydarený a silný, ale oproti jednotke som nemal pocit bezprostredného nebezpečenstva, ohrozenia hlavného hrdinu (aj keď je pravda, že tematicky tu oň ani nešlo, téma tu bola oproti jednotka iná, oidipovskejšia). aj tak však veľmi vydarená severská drsná škola. (19.11.2011)

Opět příběh o městském gangsterovi, který tak dlouho balancuje na hraně zákona, až se smýkne a začne propadat do stále hlubších trablí. Scenáristicky velmi podobné jako předchozí díl, čili opět zajímavý pohled mezi smetánku severského podsvětí a jejich praktik, natočené s neopakovatelným závanem autenticity, kterou doprovází neustálé napětí vycházející z nevyzpytatelnosti vymytých zlodějských mozků, přesto však trošičku za prvním dílem zaostává. Nedokáže se totiž dostat do tempa a chytit rychlost, k níž by se hodila našlápnutá hudba zrychlující tep. Přesto ale pořád dobré. (02.08.2012)

Tak to bylo vtipný... Tedy jen do té chvíle, než se komedie o jednom smolařském pitomci, jeho stejně postižených kamarádech a taťkovi gangsterovi změní v mírně depresivní rodinnou tragédii. Každopádně dobrý film, zasvěcené jistě potěší i to, že se zde mezi řečí něco málo dozvědí o osudu Franka z jedničky. "Jaké to je, být totální čůrák?" (25.05.2010)

Každý díl trilogie Pusher je syrová spirála do strašnýho humusu, který ale nekulminuje nějakou instantní šokující scénou, nýbrž od začátku do konce nás jen táhne jedním hnusným prostředím za druhým prostřednictvím lidí, se kterýma byste hodně nechtěli sdílet chodník (kupříkladu Kurt Nielsen je natolik věrohodná debilní agresivní smažka, že jsem si chtěl stěžovat promítači). Díky tomu máte neustále nepříjemný pocit povědomé nepatřičnosti a přitom takovou tu ošklivou husinu nad tím, jak je vám naprosto jasný, že tohle nemůže dopadnout dobře. Vlastně každý Pusher mi vybavuje momenty, kdy jsem jako dítko šel domů se špatným vysvědčením. Nechtělo se mi tam, tak jsem dvakrát obcházel každý panelák, flákal se po ulicích, posedával na lavičkách, ale stejně jsem věděl, že nakonec domů budu muset nějak dojít, abych tam dostal hroznej sekec. (01.02.2023)

Sociálnější, dospělejší a v jistém ohledu i méně akční než první Pusher. A na první pohled také více odlehčený, protože Tonny, narozdíl od Franka z prvního dílu, nedluží tisíce a nemusí zoufale jezdit po všech svých známých, aby dal vše do pořádku. I přesto je ale jaksi "osudovější" a možná i tragičtější než první díl; pro Tonnyho zkrátka neexistuje únik a i jeho poslední čin působí pouze jako marná snaha udělat alespoň něco. Nic to ale nemění na tom, že Mads je ve své roli - především viděli-li jste ho doposud hrát jen vyrovnané, inteligentní postavy - úžasný a že na závěrečném záběru na jeho tetování je cosi velmi působivého. Cosi, co jedním slovem shrnuje celý film. Respekt. (21.07.2012)