Interstellar

Závidím každému, kdo je schopen nekritického nadšení jen proto, že vzal Nolan zřejmě všechny základní kameny klasických sci-fi povídek a k tomu nezapomněl 2x citovat Stanleyho Kubricka dlouhým záběrem s vážnou hudbou. Ale ne, skutečně to nestačí. V prvé řadě pro značně zkratkovité vykreslení situace na Zemi a za druhé pro tu neskutečně zbytečnou doslovnost, která především z finále dělá podívanou i pro ty úplně největší idioty (protože pokud vám vše nedocvakne při prvním „cha, dělám to já!“, dojde vám to určitě poté, co to zazní cca po šesté). Nolan si udržuje vysoký technický nadstandard, excelentní práci se zvukem a potěšilo mě pojetí robotů (jediný skutečně originální prvek filmu). Ale zbytek? Solidně odvedená rutina, která se utopila ve vlastních ambicích, nesmyslně zjednodušených "pro celou rodinu". P.S. Srovnávat film s Vesmírnou odyseou je až vzácně mimo mísu. Ano, pár citací tu je, ale mistr měl úplně jinou filmovou řeč a tempo, nemluvě o tom, že NIKDY nenatáčel film, jehož poselství, potažmo myšlenky, by byly vyjádřeny polopaticky. (03.11.2014)

Jako kdyby Nolan víc než kdy jindy točil ze sebe. Už u Prestige nebo Inception se vyžíval v těch nejchytřejších dějových i vyprávěcích kličkách a fintách, ale tady svůj všudypřítomný strach o rodinu prožívá srdcem vyloženě každou minutu, vepisuje ho do každého McConaugheyho zapáleného monologu a staví na něm i veškeré pointy. Není lehké akceptovat, že i tentokrát jsou hnacím pohonem všehomíra (výjimečně i doslovného) vlastní touhy a stesky. Ale právě díky tomu si Interstellar skrz drama, ekologii, červí díru, vodu i led letí s Zimmerovými varhanami v zádech pro subjektivně absolutní hodnocení, jakému není obdoby. Protože mám z dalekých hvězd větší respekt než kdy předtím a zároveň bych dal cokoli za to, abych jim byl alespoň o píď blíž. (06.11.2014)

Jako nolanovec a fanda do vesmírných sci-fi jsem se na INTERSTELLAR fest těšil, věřil mu a kopal okovanýma botama do každého, kdo ho viděl dřív než já (v premiérovém týdnu jsem ležel nemocný doma) a nenapařil mu plný počet. Leč jsem zklamán. Když už se děj konečně dostane ze zakukuřičněné a zaprášené Země a od otravné dcerky do vesmírných dálav a zrádných časových záhybů, zjistíte že každý druhý film z kosmu prodává vizuálně vesmír líp (HORIZONT UDÁLOSTI, SUNSHINE, GRAVITACE...) a že vyvrcholení časové zápletky je předvídatelné a úsměvné WTF. Za několik silných emotivních momentů v prostřední části, hudbu a spolehlivého tahouna McConaugheyho čtyři hvězdy. (12.11.2014)

Po letech a třetí projekci už pálím plný počet. Nakonec jsem si i ve filmu našel mrazení z teaser traileru o váze dějin lidstva a touze bádat za hvězdnou hranicí, žeru rozměr emocí a Mattovo totální herectví, posunul jsem se k lepšímu strávení závěrečné dráhy červích časoprostorových dimenzí, záhy jen otevírám držku a nemám co bych ještě namítal. Právě lidský aspekt ale co mě tu vůbec nejvíc dostává. Můj jednoznačně oblíbený Nolan a pravděpodobně i věc v žánru sci-fi vůbec. "Mankind was born on Earth. It was never meant to die here. We've always defined ourselves by the ability to overcome the impossible. And we count these moments." (x) (23.07.2018)

Film vzhledem staromódní a obsahově i přes veškerou fyziku a možnosti vesmíru pokřiveně doslovný. Nebere mne jednodušší i trochu omšelý vizuál, občas divná kamera a střih (návaznost některých scén) a celkově vypadá film jak z 80 let a ti roboty to svojí jednoduchostí jen podtrhují. Navíc vůbec nepobírám, proč z planety odstěhovat 6 miliard lidí, zvláště když dochází prostředky na Zemi a jak to logisticky udělat, i kdyby se ta cesta A našla (milion lidí denně znamená přes 16 let stěhování - ale už po přemístění počátečních je tam první den nemáte čím krmit, kam je ubytovat, atd..) = mnohem efektivnější je zachovat lidstvo plánem B, tj. kolonizací a jejím rozvojem. A celkově je na moje hvězdné mety výsledek málo emocionálně silný, přestože se to Nolan snaží tlačit mnoha směry, ale kýžený efekt nepřináší. V Sunshine se např. vlétá do Slunce a dějí se tam „divné“ věci, proto chápu, že za Horizontem události taky může být ledacos, ale fyzický návrat z něj (wtf!?) mne nechal zcela chladným a ani před tím si mne některé zvraty nezískaly tak, jak bych si představoval pro „zážitek roku.“ Na poli intenzivních sci-fi zážitků tak Nolan zůstává poměrně vzadu a taktéž si Interstellar stojí i v rámci jeho vlastní tvorby. Zapadne a za pár let se stěží najde důvod, proč se k němu vracet. ______ Díl č. 5 sci-fi seriálu http://www.csfd.cz/film/366865-kosmos-casoprostorova-odysea/komentare/ Vám o tématu řekne mnohem víc, s tím, že horizont události ne(s)končí v něčí knihovně. (09.11.2014)