Interstellar

Bratři Nolenové museli hulit asi slušnej matroš, když vymejšleli scénář. Takový šílený teorie o cestování časem a X-rozměrnejch prostorech snad nemůže v normálnim stavu člověk vymyslet. Možná pod vlivem něčeho by mě to bavilo víc, ale za střízliva mi to teda nějak nesedlo. Dlouho je to takový nudný rodinný drama, pak nastane trochu akčnější pasáž, když začnou přistávat na ty planety, tak jsem myslel, že nakonec to zase až tak špatný nebude, ale pohřbila to úplně ujetá poslední třetina. (01.02.2015)

,,VÍŠ, ČAS JE RELATIVNÍ. MŮŽEŠ HO NATÁHNOUT, MŮŽEŠ HO SMRSKNOUT, ALE NEMŮŽEŠ JÍT POZPÁTKU. NEJDE TO. JEDINÉ, CO SE MŮŽE POHYBOVAT SKRZ DIMENZE JAKO ČAS, JE GRAVITACE…" /// Jestli si Ch.Nolan Temným rytířem splnil sen o velkofilmu, tak Interstellar se stal filmem nejambicióznějším. Překvapí, že vypráví tradičně, což znamená, že jediný s čím si potrápíte šedou kůru, budou dialogy plný fyziky, teorie relativity, jinejch dimenzí, binárního systému, časovejch smyček a podobnejch k životu potřebnejch informací. Nechytám se ani u keců ohledně řízení lodi, takže když začnou plkat o takovejch normálních věcech, jako je třeba láska, su nadšenej, páč mám dojem, že aspoň něčemu rozumím. Interstellar je film pro kino. (Nejlíp IMAX.) Frajeři vod cam ripů, můžou bejt zklamaní. Matthew McConaughey je neuvěřitelnej, svý si vodvedl v zajímavým intermezzu i Matt Damon. Nemůžu vynechat sarkasticky vtipnýho robota TARSe, páč mi mě připomíná. Interstellar je vesmírnej opus, kterej vizuální kouzlo míchá s emocema. Mám dojem, že se zněj stala věc návyková. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se prozkoumat černou díru (nebo bych rád mrkl na její nejpřesnější vizualizaci). 2.) Hledám návod na robota. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * (17.12.2014)

Napriek nie práve stopercentnému zážitku Nolan nesklamal. Naopak - prekročil svoj tieň, pretože som mal totiž pochybnosti, či po desiatich rokoch v comicsovom svete toto nebude pre neho príliš veľké sústo, ale bratia dokázali, že spolu na to majú. Vydali sa do nepoznaných vôd, tam kde kedysi zablúdil Kubrick a je potrebné si priznať, že snímok tak žánrovo a tématicky roztrieštený by nezvládol ukormidlovať len tak hocikto. Postapo dráma s poslaním objavovania nových svetov, kde sa stretávame s čiernymi dierami, to by bolo veľa aj na Pickarda zo Star Treku. Interstellar sa v momente stal niečím, čo na filmovom plátne ešte dlho neuvidíme, podobne ako kedysi Avatar. Minimálne na audio-vizuálnu smršť tak skoro nezabudnem, nádherne vyšperkované efekty mi skoro vypálili zreničky a roztrhli bubienky. Úžasné vízie plné metafor sa vymykajú akýmkoľvek predstavám a nie v jednej scéne Nolan dokázal, že v jednoduchosti je krása. Suverenita po technickej stránke je teda jasná, krásna kamera, bezchybný strih. Réžia by však mohla byť (aspoň vo vesmírnych pasážach) trošku komplexnejšia. Možno boli tie dimenzie, rozmery a časopriestory na Nolana predsa len príliš veľké sústo a ja ako divák som sa miestami strácal. Ja viem, že myšlienkové pochody nemáme každý také isté, ale nebojím sa napísať, že niektoré scény boli naozaj príliš preexponované, s pozemských najmä tie sentimentálne. Zároveň nemôžem snímku vyčítať atmosféru, napätie, či emócie, nie vždy sa ale podarilo trafiť klinček po hlavičke. Sánka mi nepadla ani z hereckých výkonov, mnohé boli stávkou na istotu, ale aj Anne, aj Matthew už podali lepšie výkony. Za zmienku teda stoja len menšie role starých vesmírnych kovbojov Johna Lithgowa, či Michaela Cainea. Film je napriem menším nedostatkom a brutálnej stopáži zábavný a nemenej originálny. 80%. (17.11.2014)

Pevně věřím, že až se na Interstellar podívám v klidu podruhé, nevyhypovaný, tak si tuhle profesionálně zrealizovanou, nadprůměrnou sci-fi užiju alespoň na solidní čtyřhvězdí ... ale kdybych teď nepřipustil, že se pro mě jedná o poměrně velké zklamání, lhal bych sám sobě. A je mi to strašně líto, protože na žádný jiný film jsem se letos netěšil víc. Nejvíc tomu uškodila závěrečná půlhodinka, která na to, jak se tváří chytře a ambiciózně, je pro mě ve výsledku prostě de facto fádní a banální. Opravdu mi celé to ústřední vypointování nepřijde vůbec objevné. Kdyby u toho ty postavy alespoň pořád tak srandovně nežvanili a nechali diváka, ať si na to přijde sám, tohle prostě bylo moc uspěchané a doslovné, a kupodivu i emočně chladné (emoční vrchol nastane bezesporu zhruba v půlce stopáže, při přehrávání vzkazů). Navíc i v průběhu filmu se čas od času objeví nějaká divná rozhodnutí a logicky sporné momenty, které prostě v takto ambiciózním filmu ruší (když zjistili, že na první planetě ubíhá čas v důsledku přílišné blízkosti k černé díře pomaleji, opravdu by té špičkové vědkyni nedošlo, jaké konsekvence to bude mít na to, co tam doktorka Millerová asi tak mohla stihnout udělat atp.). Takhle - v Interstellaru je spousta věcí, které se mi na něm líbily. Scény, u kterých jsem nedýchal, byl v napětí, nebo mě dojímaly. Skvělá hudba, výborný Matthew. Ale z celku jsem prozatím v rozpacích, achjo. (10.11.2014)