Mlha

Víte, co je nebezpečnější než hladová, půl metru dlouhá masožravá breberka? Skupina lidí v obchoďáku. Trailer na Mlhu (slovenský název má ještě větší grády) mne nepotěšil. Očekávat s napětím záležitost připomínající béčkový horor s lekačkami, které cítíte na sto honů, mne nepřimělo ani zjištění, že onu záležitost bude režírovat Frank Darabont, velký kamarád díla Stephena Kinga (krom Buried Alive z něj vždycky vycházel). Ne, že bych Frankovi nevěřil, jenom moc nechápu vytváření umělých aur okolo jeho filmů – aneb „Shawshank ne a ne a není nejlepší“. Zase unikám, stejně jako občané městečka Maine do tamějšího moderního svatostánku, kde budou brzy prodávat také smrt. Se slevou. Karty osudu jsou rozdány bez dlouhého otálení. Obchod plný jídla, v něm lidé plní strachu, venku hustá mlha a cosi hnusného, bez čeho bychom museli říct hororovému žánru sbohem, bez čeho by Mlha možná byla lepším filmem. Těžko věštit. Snaha – mimo výtečný antihollywoodský konec pouze snaha – sloučit laciný, třebaže skvěle natočený horor s ambiciózním „sociologickým thrillerem“ není vyloženě rušivá. Na rozdíl od dojmu, že prvé bylo s druhým spojené výhradně kvůli lepší prodejnosti. Ze stejného důvodu musel Darabont odstoupit od zamýšlené černobílé kamery, jež by mohla lépe obhájit staromilství hororových pasáží i samotných příšerek. Svou nechtěnou komičností připomínají Pavoučí teror, parazitující na starých hororech s vtipem. Ten Mlze nechybí, naopak ji někdy posunuje překvapivě blízko černohumorné satiře, ale veškerou chuť k smíchu, potažmo k životu, bere již zmíněný (proti)náboženský závěr. Ač je svým způsobem také vtipný. Jako zjištění, že nemáte rakovinu, ale jenom TBC. 75% Zajímavé komentáře: Renton, DaViD´82, tron, kitano, Radko, k212, Mahalik, Jordan, Aiax, dzej dzej, GodComplex, silent cut, curunir, Rosomak, grogodil, Bilky (05.08.2009)

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet leží jeden supermarket a v něm... Darabont a Kingova látka počtvrté (pokud budeme počítat i Ženu v pokoji). Zůstává mi záhadou, proč se Darabont po šestileté odmlce vrací na plátna s adaptací zrovna téhle mírně nadstandardní Kingovy novely. Argumenty předkládající odpovědi typu "uzavřená nesourodá skupina v extrémních podmínkách jako nastavené zrcadlo společnosti" či "v nejlepším duchu klasických sci-fi béček z počátku let padesátých" prostě neobstojí. Tím se Stephen King zabývá často a většinou lépe. Tato adaptace je dobrým filmem s výjimečně působivým koncem (ač raději mám ten z předlohy). Jenže mezitím jsou dobře dvě hodiny, kterým by výrazné pokrácení šlo jen k duhu. Ono totiž to co funguje v rámci psaného textu vyprávěného v první osobě nemusí nutně fungovat jako filmový odosobněný záznam událostí. Snad nic se tu nevyjadřuje obrazem, ale kecáním. Odstraňte vizuál a máte plnohodnotnou rozhlasovou hru. A to u filmu nikdy není dobře. Výjimkou je závěrečná půlhodina a hned jde o nejlepší pasáž Mlhy. Náhoda? Bohužel to vypadá, že se z vypravěčského génia Darabonta za ta léta od posledního "velkého" počinu stal rutinér. A aby to nebylo málo, tak sympatický nápad s pseudodokumentární kamerou (resp. celou atmosférou) zde těžce nezafungoval a spolehlivě zašlapává do země jakékoli náznaky atmosféry. Naopak zvuk i design monster jsou velké klady (CGI zpracování těch v mlze sice trochu pokulhává, ale v tom problém není). Prokletí adaptací dle Kingových horrorových předloh tedy trvá i nadále, jakkoli tohle je ve výsledku solidní film, ne že ne. (19.03.2008)

Pro Darabonta je pojem horor něčím úplně mimo, jelikož nezvládá ani ty nejzákladnější žánrové postupy a vypůjčuje si tu od Carpentera, tam od Camerona, aby celek zastřešil dialogy jak z nablblého sci-fi z 60. let. Dvě hodiny točí děj v kolovrátku, v němž na divákovy emoce zatlačí možná tak vřeteno s náboženským fanatismem, ale jinak až na úplný závěr absolutně chladné, nekřesťansky dlouhé a nechtěně pitomé béčko, u kterého se evidentně rozsypala plná hodnocení jenom za působivý závěr, jak tak pročítám komentáře kolem sebe. (09.03.2008)

Nesrovnával bych Darabontův film s laciným bu-bu-bu hororem, nebo, nedej bože, poměřoval ho optikou 50´s monster-béček. Myslím, že ´The Mist´ funguje stejně dobře jako drsný horor, i jako jakési psychologické drama, kde se v úzkém okruhu lidí střetává racionální jednání vs. fanatismus. Každopádně ani ta poněkud směšná chapadla v úvodu mi nezkazila celkový hodně dobrý dojem z filmu. Děsivé, chvílemi slušně napínavé a s velmi údernou pointou na konci. A Thomas Jane konečně uvěřitelně zahrál (Punisher budiž odpuštěn).___Zajímalo by mě, co asi na postavu náboženské fanatičky paní Carmody říkali představitelé (pokud to viděli) stále více sílícího kreacionistického hnutí ve Spoj.státech, kde se jejich pavědecká nauka dostává už do školních osnov a jejíž věrozvěsti používají navlas stejnou rétoriku, jako tato vyšinutá dáma. Pokud jim tímto Darabont chtěl symbolicky vlepit jednu velkou facku, tak neváhám s maximálním hodnocením :o) Láká mě porovnat to s Kingovou novelou. (12.03.2008)

Líbí se mi, že Kingova nevyzpytatelnost a nekompromisnost je z příběhu cítit snad každou vteřinu, že společný (venkovní) nepřítel je dostatečně přímočarý a "zlý" a že je od začátku jasné, že žádná habaďůra se z dění venku vyklubat nemůže. Ale to, že se v klíčových pasážích příběh vždy opře o agresivně-náboženský motiv trestu za hříchy, mi vyrazilo dech tím nejhorším způsobem. Darabont místo pečlivě dávkovaného děsu zkouší zalézt pod kůži pomocí davových psychóz a naráží. Pokud se venku skrývá taková galerie krvelačných potvor, tak vážně nemám chuť poslouchat hrozící fanatičku. Navíc celému filmu trochu podtrhává nohy konec ve stylu brutálních finišů měnících původní vyznění. Beznaděj se tak bije s nečekaným zvratem a zoufalá nálada je zkalena pocitem zbytečnosti. (16.05.2008)