Andělé slunce

Tak tenhle film mne naprosto dostal. Stejně jako nám Fernando Meirelles ve filmu Město bohů ukázal, jak těžký je život v brazilských slumech a že není výjimkou, když se tam mnoho dětí nedožije plnoletosti, tak naprosto stejně nám Rudi Lagemann ukazuje, že v Brazílii není výjimkou obchod s bílým masem. Já tento film nechci přirovnávat k Městu bohů, ale pravdou je, že oba filmy mají velkou výpovědní hodnotu, oba filmy ukazují Brazílii spíše v negativním světle a oba filmy jsou natočeny na motivy skutečných událostí. Rozdíl mezi nimi je snad jen ten, že zatímco v Městu bohů jsou v hlavních rolích kluci, tak zde se do popředí dostávají dívky. Dívky, které jsou na začátku puberty prodány obchodníkům s bílým masem a před sebou nemají žádné vyhlídky na lepší život, prostě pokud se nevzepřou a neudělají riskantní krok, který je může stát život, tak zůstanou velmi dlouho jen prostitukami. A to mi zase připomíná jiný film, tentokrát dvoudílný televizní film od Davida Yatese s názvem Sex Traffic. Ten se také věnuje obchodu s bílým masem, ovšem odehrává se v Evropě, a to převážně v Evropě východní, což nám může být o dost bližší než tento film. Ale dost srovnávání, sice jsem tam viděl i určitou spojitost s australským filmem Rabbit-Proof Fence (ta spojistost tam byla v útěku dvou děvčat ze zajetí), ale to už je moc podobností. Nechci tím naznačit, že film je vykrádačka nebo kopie jiných filmů, to určitě ne. Ale abych se vrátil k filmu Andělé Slunce. Pokud máte dobrou náladu, tak tenhle film vám ji zaručeně zkazí, protože vypovídá o natolik závažných tématech, že málokoho nechá v klidu. Herecké výkony jsou naprosto přesvědčivé, dějově je to naprosto úžasně zvládnuté. Já byl celou dobu napnutý, co se stane dál, jak to bude pokračovat, prostě mne film dokázal chytit a nepustit. Navíc panoramatické obrázky na Brazílii filmu velmi sluší. Takže za výborně zpracovaný film i za vysokou výpovědní hodnotu a vůbec za úžasný a vysoce kvalitní filmový zážitek dávám pět hvězdiček. (24.10.2008)

Kvalitně natočený snímek na téma obchodu s bílým masem, který je v Brazílii zřejmě zcela běžnou záležitostí. Sluneční andělé mají námět, který přímo vybízí, aby se v něm tvůrci vyváleli, ve všem tom hnusu, který se zde děje a pak to nevybíravým a drsným způsobem "vymáchli" na diváky. Jenže veškerá ta špína zůstala pouze ve filmu, ke mně se jaksi nedostala. Nezanechal ve mně žádné hlubší pocity. Nechtělo se mi brečet, neměla jsem chuť křičet, ať už toho nechají, nemrazilo mě, necítila jsem lítost a vztek, ani jsem nebyla ničím jiným více "zasažena." Nevím, jestli to bylo českým dabingem, u kterého jsem měla místy pocit, že vyzněl spíše zábavně, nebo tou "tropickou" pohodovou hudbou. Snímek je zpracován spíše jako celistvá ukázka jednoho otřesného problému a příliš se nezaměřuje na rozebírání jednotlivých postav se snahou vcítit se do nich. Maria je krásná dívka, a ač toho za celý děj moc nenamluví, tak na to, že jí bylo jedenáct, si myslím, že ve své roli obstála více než dobře. Obsazení mužských postav, všech těch, tlustých, upocených, odporných a nadržených parchantů, jsem měla chuť kompletně vyliskat. Včetně hlavního bosse Saraivy. Asi nejdrsnější scéna pro mě byla, když se po pokusu o útěk Marie a Ines, Saraiva rozhodne jednu z nich krutě potrestat. Je hrozné, jak lidé, zde vystupující, vnímají mladičké, ještě dětské bytosti. Pouze jako kus masa. Čím mladší, tím lepší. Jako věc, jako nástroj k přežití... Závěr filmu ukazuje, že pokud je nějaká dívka do této prohnilé "sféry" odkopnuta, často jí zbývá jen tato cesta, jíž se může vydat. To místo z ní udělalo svou součást, jiného člověka a ona, ať se snaží, jak chce, tak vždy nakonec skončí jako zboží, za které se platí. Vždyť to je to jediné, co umí. Jak takové dívky asi skončí...? "Myslíte si, že chlapi v tomhle kraji chtějí šoustat s kouskem gumy na ptákovi?" (01.04.2011)

Svět není zdaleka tak idylický, jakým se zdá být. A zvlášť země jako je Brazílie jsou místem, kde se život snadno může stát peklem. Už od začátku se film s hlavní hrdinkou nemazlí. Maria, sotva dvanáctiletá dívenka s naprosto odzbrojujícím smutným výrazem v krásných tmavých očích, je vystavena krutosti, sexuálnímu týrání a různým formám ponižování. A přesto z této postavy vyzařuje neuvěřitelná čistota i nevinnost. Mám-li srovnávat s tématicky podobným filmem Lilja 4-Ever, docházím k závěru, že zde na mě díky oné nezničitelné nevinnosti působil osud mladé prostitky mnohem tragičtěji, neřku-li dojemněji, a tím pádem na mě příběh více zapůsobil. Celková dynamika děje mi taky vyhovovala, stejně jako herecké obsazení. Nezbývá než říci, že jako film na téma dětské prostituce to zkrátka funguje dobře a moje očekávání byla zcela naplněna. Rozhodně doporučuji. (02.09.2011)

Aj keď mi bolo jasné, čo sa za všetkými tými pozatváranými dverami dialo (okrem toho, že mali herci pauzu), ostala som nezasiahnutá. Všetko bolo podávané v náznakoch, "herci" nemali na to, aby predviedli nejaké uveriteľné emócie a hlavná hrdinka zvládla tak maximálne skriviť ústa, keď sa jej niečo nezdalo. Zmršená šanca natočiť silný príbeh. (22.01.2009)

Bez ohledu na film, me vzdy dokaze vytocit, jak nekdo, kdo neni schopen uzivit jedno dite, jich ma rovnou nejmene pet. Pak to dopada jako nekde na trhu... Znepokojujici namet, ale ja myslim, ze kazdy, kdo ma oci otevrene si o takove Brazilii nedela zadne iluze. Ja myslim, ze to bylo natoceno jeste setrne pro oko divakovo. I kdyz mi to vse prislo strasne zjednodusene, bavilo me to od zacatku do konce. (22.12.2021)