Hranice smrti

TV/// Obsazení 8/10 Děj 10/10 Hudba 7/10 Efekty 10/10/// +nevydýchatelná a houstnoucí atmosféra, gore scény až do morku kosti, detailní, krvavé, masakrální maso -francouzské prostředí v úvodu filmu (ale budiš)/// Maximální. A přitom ze začátku to tak nevypadalo. Buranské jako Texaský masakr, zrůdné jako Hory mají oči, násilnější než Hostel. Starvitelnější než jiné francouzské filmy. A především neuvěřitelně dusná atmosféra. Nevím proč mi to sedlo, ale stalo se tak a já jsem přímo omráčen./// Celkem 90%/// (28.01.2009)

„Odnes ho k roštu a upeč ho na sádle“ . Horory nevyhledávám, ale když už se kolem nějakého vytvoří aura extrémně brutální řezničiny a jeho sehnání není srovnatelné s hledáním Svatého grálu, rád nakrmím pana Hydea v sobě. Režisér si klidně může tvrdit cosi o metaforickém zobrazení politické situace ve Francii (kde mají údajně nemalý vliv extrémní pravičáci, ale vsadím se, že ne tak lidumilní jako ti filmoví), já jsem si dopředu zakázal hledat za těmi nakřáplými lebkami, vařeným lidským masem a koupelemi v prasečích výkalech nějakou hlubší myšlenku. Odvážná délka, jež byla filmu přiřknuta, překvapivě nachází své uplatnění. Xavier Gens je stejně nekompromisní scénárista jako režisér a při „odkrvování“ čtyř nepříliš sympatických, ale v porovnání s jejich mučiteli mimořádně sympatických hrdinů vykazuje nebývalou míru invence. Předpokládané (a zasloužené) skony jednotlivých (iracionálně jednajících) obětí si hned na začátku zajímavě rozplánuje a až do konce dokáže staré dobré ultranásilí umně prokládat zabijácky černým humorem a obstojně idiotskými dialogy. Tato k žánrovým klasikám odkazující a dle pravidel žánru k pozvracení (ne)chutná lahůdka v žádném směru nevyčnívá a nabízí efektivní, drásavou podívanou. Zběsilý střih, jakýsi Gensův tik, upomínající na jeho videoklipařskou minulost, nenarušuje neexistující atmosféru a pouze znásobuje fyzické znechucení. Nedělám si iluze, že by tahle do osmnácti let rozhodně nepřístupná řezničina unikla pozornosti krvelačných nezletilců, vlastně bych je vedle hororových fanoušků viděl jako nejideálnější adepty pro zhlédnutí. Tohle v učebnicích anatomie nenajdou. (Ano, jsem škodolibý bastard.) 65% Zajímavé komentáře: betelgeuse, tombac, Nick Tow, SeanLSD (19.04.2008)

Velice podobné svým pojetím jako stejně stará francouzská brutalita Inside. Spíš než na atmosféru sází na zobrzaování násilí v co nejvíc šokující podobě a stříkance krve tu jsou za každou cenu a skoro pořád. O dva řády lepší než známá blbůstka Hostel 1+2, ale stejně horor je horor a tohle horor fakt není. (19.06.2008)

Hranice smrti se obsahově ničím neodlišuje od oblíbeného žánru vyvražďovaček, v hlavní roli s šílenou rodinou, které vévodí šílený maník a která pobývá v zapadlém městečku. Tato hororová tématika je speciální lahůdkou převážně v americké produkci a většina lidí by si nejspíše při dotazu na něj vybavila film z této země. Už proto jsem byla na tento francouzský počin Frontière(s) zvědava. Neviděla jsem v něm sice žádnou dějovou inovaci (což však zřejmě v tomto žánru ani nejde, že:), ale i přes své průměrné zpracování, naprosto totožné s typickým americkým schématem i jeho zavedenými postupy a nedostatky, mi však přišel v jistých věcech jiný. Už při, taktéž francouzské, Noci s nabroušenou břitvou jsem se přesvědčila, že takovou krvavou brutalitu jsem v žádném díle v rámci daného žánru ještě asi neviděla. Což uvádím i v případě Hranice smrti. Ta je však ještě mnohem více "gore." Záběry jsou maximálně realistické, kamera zabírá každý cákanec, detail na párání, řezání, trhání a podobně, a ve vší té krutosti si zřejmě velmi libovala. A dalším, ne příliš často používaným prvkem je taktéž charakteristika samotné vraždící rodinky. Nacističtí kanibalové se svým, naprosto fanatickým a děsivým vůdcem. Spousta scén je až nepopsatelně drsných, ač velmi efektních. Kupříkladu "porcování" na háku zaživa, či osoba zavřená kdesi v mrazírně a v ní poté bezcitným a otřesným způsobem (skoro) zlikvidována. Závěr filmu je velmi podnětnou tečkou za celou tou šíleností a ukazuje jakousi bezmocnost toho všeho. A já si jen říkala, z pohledu oné postavy, jak se asi musí cítit, po tom všem, co prožila a že ti ostatní nikdy nedokáží ani pochopit, natož si představit ty hrůzy, co zažila. Protože něco takového nejde popsat. Po něčem takovém musí člověk zcela ztratit část zdravého rozumu... (11.06.2011)

„Adam... choď ich vyškvariť.“ Druh hororu, kde záporná postava má pred sebou na kolenách bezmocnú hrdinku, mieri na ňu brokovnicou, päť minút ziape „zabijem ťa, suka, zabijem, počuješ, zabijem a už dáš pokoj, zabijem ťa, ááááá, zabijem ťa, no poď, vpálim ti to do lebky, áááá, zabijem ťa, zabijem ťa!“... ale nezabije ju, hrdinka ju v poslednej sekunde skopne k zemi a odhryzne jej nejakú časť tela. Nepostrehol som akú, lebo mi prišlo zle od nudy, ktorou ma rozhodne nie zručný režisér Xavier Gens valcoval takmer dve šialené hodiny. Ostrá šlichta. Odporné „kladné“ postavy pozostávajú z pozoruhodnej sekty odporných vyholených vulgárnych hovád na úteku pred zákonom. Nepáči sa vám? Fandiť môžete ešte opačnej strane – kanibalskej nacistickej rodinke. Hmmm. Mám rád hixploitation, ale toto bolo hixploitation skôr len prvú hodinku (a rozhodne to malo bližšie skôr k hovadinám typu CARVER, než ku klasikám ako VYSLOBODENIE). Druhú hodinu sa to zvrtlo na Filozofické Niečo, kedy má byť hrdinka prostredníctvom dennodenného násilia... ale nie, nebudem spoilerovať. Ale ak ste videli MUČENÍKOV Pascala Laugiera, budú vám HRANICE SMRTI povedomé. Už Laugierova masakra sa mi nepozdávala, ale toto je ešte horšie (vrátane samoúčelného a čo je horšie, ZLE nakrúteného, násilia). (28.05.2011)