Pingpong

Měl jsem k tomuto filmu docela nedůvěru, vzhledem k zemi jeho vzniku. Ale po zhlédnutí musím konstatovat, že jsem viděl 1 z nejlepších snímků něměcké kinematografie vůbec (a věřte mi, že německé filmové umění nemám rád). Film o zakázané lásce, hudbě, pingpongu a utrpení. Vztahy mezi 3 hlavními představiteli (otce nepočítám, měl vcelku nevýraznou roli) jsou dost komplikované, ale uvěřitelné, reálné. Co se týče konce filmu, také jsem čekal něco "tvrdšího", but on the other hand, jsem s ním "spokojen". Ale pojmenovat syna (Robert) a psa (Schumann) po hudebním skladateli je docela zvrhlost (anebo láska k hudbě, no :-)). (04.07.2008)

Tohle jsem vždycky chtěl zažít. Přiject k příbuznejm, zašoustat si s matkou rodiny, opravit jim bazén a pak si s celou rodinou zahrát pingpong. Myslím si, že tohle by chtěla zažít většina dospívajících kluků, hlavně teda tu opravu bazénu. Já, jak vidím někde nefunkční bazén, chopím se nářídí a dlažidček a nezastavím se, dokud bazén nedám do richtigu. (06.07.2008)

Komorní psychologické drama pro čtyři osoby mezi nimi rozehrává hru ve dvou rovinách. Na jedné straně je to příjezd neočekávaného a nechtěného hosta. Setkání připomene staré rodinné konflikty a nepřátelství a tato filmová linie řešící problém, jak se co nejrychleji příchozího zbavit, se blíží komediálnímu žánru. Druhá rovina příběhu se začíná rozvíjet po odjezdu manžela na služební cestu. Přítomnost manželky, která se v domácnosti cítí nevyužita, prochází krizí středního věku a nosí v sobě hořkost ze zahozené kariéry talentované pianistky a pubertálního mladíka, který po sebevraždě otce hledá záchytný bod a touží po lásce, to může být nebezpečná kombinace...Filmu by slušelo ješrtě trochu doladit scénář a prostříhat pár scén, ale i tak jde o nadprůměrný kousek s kvalitními dialogy a propracovanými uvěřitelnými charaktery. celkový dojem 70 %. Levný a přitom emotivní snímek, kde se vše podstatné odehrává na cestě mezi bazénem, pingpongovým stolem, klavírem a lůžkem pro dva. (14.08.2008)

Bazén, stolní tenis, piano, pes, veliký dům se zahradou a jedna scéna: venku na zahradě před domem oslava narozenin psa Schumanna, slavnostní stůl s dortem se svíčkami a šampaňským, které pejsánkovi labilní panička nalévá do misky a zpívá mu Happy Birthday...to jsou hlavní body, které se mi vybaví při vzpomínce na tento komorní snímek. (05.07.2008)

Hra, u které je těžké odhadnout výsledek, ba dokonce, kdo je zrovna míčkem a kdo hráčem. Může to být „zlý“ film – výzva k nápravě společnosti podobně jako Občanská výchova (šlo od začátku o dokonale promyšlený plán?), může to být pouze pocitové představení, v němž se každý z aktérů snaží uhájit své postavení, může to být i cokoliv jiného. Tuhletu nejistotu spojenou se zvídavým šimráním v zátylku mám rád a rád si budu vytvářet teorie založené třeba na přesvědčení, že Paul zabil svou matku (proč by jinak nereagovala na telefonáty?). Jedna z (nej)chutnějších odrůd tzv. „festivalového filmu“. 80% Zajímavý komentář: Enšpígl (27.07.2009)