Kabul Express

Po shlédnutí filmu jsem dlouho myslela na to, že zdaleka ne všichni Tálibové jsou zločinci a zdaleka ne všichni netálibové jen pouhé oběti, hlavně mstít se po pádu Talibánu uměli opravdu vynalézavě. Ale tak je tomu asi vždycky, jen na to trochu člověk zapomíná pod mediální masáží a jednostrannou politickou propagandou. Obzvlášť konec filmu byl pro mě opravdu ohromující. Občasné vtípky, které tu někteří vytýkají, sice mohou působit trochu "znesvěcujícím" dojmem, ale mě se zdálo, že vnesli příjemné osvěžení a dobrý kontrast k vážným situacím, film tak nepůsobil vůbec pateticky. Uznávám, že je ale vychutná spíš člověk, který shlédl alespoň pár bollywoodských filmů s nejslavnějšími hvězdami, protože pak mu narážky na jejich jména něco řeknou. (27.05.2007)

Poznej svého nepřítele a budeš ve 100 bitvách neporažen říká Sun Tzu. Indové si však řekli poznej svého Talibánce/Pakistánce a konstrukce nepřítele, tak ji vnímá většina západní populace se náhle začne nebezpečně bortit. Nemluvě o neslavné roli, kterou měl v celém regionu Pakistán. Velice zajímavý snímek, který se snaží divákovi nastínit jinou kulturní perspektivu přes pohled jednotlivých postav. Byť jsou zde hrdinové částečně typizovaní, tak jsou pořád zajímaví a životní. Fascinuje mě, jak lze pojmout tak vážné téma se záblesky humoru, narážkami na indicko-pakistánské vztahy, jejich kulturu v prostředí Afghanistánu. Film rozhodně není pouze na efekt, povrchní nebo dokonce podbízivý. Rozhodně má svoji atmosféru, kterou si postupně buduje, takhle zajímavé konzervační drama a road movie v jednom jsem ještě neviděl. (09.06.2014)

Chápu že autorský nápad byl skvělý – po vážném úvodu přichází několik minut vtipem nabytých scének a divákovo srdce zaplesá – že by další protiválečná satira? Ano i ne... To co ze začátku vypadá velmi dobře a zábavně se bohužel velmi rychle mění spíše v politickou agitačku chtějící světu ukázat jak to vlastně v daných zemích chodí, co by bylo potřeba změnit, co je špatně a co dobře... Některé scénky sice vtip neopouští, ale ve výsledku budete spíše naštvaní přílišně zpolitizovaným stylem vyprávění a dosti silnými nelogičnostmi a mezerami v ději... Bohužel, Kábul Express nemohu s čistým srdcem a to i přes poměrně vydařený závěr, zdaleka doporučit – dejte radši přednost skvělému No Man's Land, který je navíc v tomto filmu až příliš okatě vykrádán...**1/2 (22.01.2008)

Zkraje přiznávám, že tou čtvrtou hvězdičkou trochu nadržuju indické produkci, protože způsob jakým se komediální složka filmu pojí s dramatickou není z nejšíkovnějších a za pár dějových kliček jakoby vypadnuvších z těch nejpitomnějších béček by scénárista zasloužil pěkných pár fackanců za uši. Z filmu čiší ambice oslovit především zahraničního diváka a stát se druhou Zemí nikoho - rozhodně nečekejte žádný multižánrově rozjuchaný Bollywood, v kábulské výpravě není pro písničky místo, stopáž je evropsky střídmá a herci v rámci možností (!) umírnění. Dokumentarista Kabir Khan, dlouhodbě se věnující právě situaci v Afganistánu, však ve svém hraném debutu selhavá ve chvílích, kdy by se měl nad věc dostatečně povznést, což není totéž jako nasázet do příběhu pár vtípku (naštěstí opravdu vtipných :-))...Charakterizace afgánských mudžahedínů, Tálibů, Pákistánců i Američanů zůstavají zaseknuté na otřepaných stereotypech a s čistým štítem nakonec vyjde jen duo indických reportérů. Jsou to sice šášulové, ale stojí stranou všech rozepří a k tomu je všichni chválí, jak mají v rodné zemi výborné hráče kriketu, doutníky a samozřejmě filmy - však taky první, na co si velitel mudžáhidů vzpomene, když slyší Indie, je Amitabh Bachchan :-) Novinářka z Reuters alias "napudrovaná tvářička" je příšerně zahraná postava a Khanovo smýšlení o afghánských etnikách se v kontroverzním rázu ukazuje ve škodolibých narážkách na Hazáry.... Ale i přes ty nepřehlédnutelné mouchy se jedná o profesionálně udělaný snímek s výborným zvukem a kamerou, který mě tuhle držel v napětí, tuhle rozesmíval a i když to občas mírně drhlo, mé sympatie si získal. 70% (02.03.2009)

Komedie z Afghánistánu s několika mrtvými a zlynčovanými. Film je snaživě protiválečný, ale není příliš uvěřitelné spřátelení indických novinářů s Talibáncem, který je má většinu doby na mušce. Jako podprahové sdělení filmu vnímám: "Pákistánci jsou naši odrodilí bratři. Talibánci jsou pomýlení, ale všichni nejsou ztracení. Zato Američanům se nedá věřit." Takže tak, moc smíru se západním světem v tomhle filmu nevidím. Američanka v příběhu slouží jen jako klišé, které potvrzuje, že Američanům nejde o nic jiného než o vlastní sobecké zájmy. NEJLEPŠÍ HLÁŠKA: Dejte nám Madhuri Dixit a my vám dáme Kašmír! SHRNUTÍ: Komedie ze země, kam se hned tak turisticky nevypravíš. (18.11.2018)