Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Vlasta JanečkováKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrají:
Mário Kubec, Michaela Kuklová, Jana Preissová, Petr Štěpánek, Petr Kostka, Klára Issová, Zdeněk Rohlíček, Otto Rošetzký, Tomáš Krejčíř, Roman ŠtolpaObsahy(1)
Pohádka o tvrdohlavém princi a neméně zatvrzelém děvčeti, v jejichž vztahu sehraje důležitou roli drobná příhoda z dětství. Vtipná Sorfarina však nakonec prince přesvědčí o tom, že je pro něj tou nejlepší manželkou, a tak pohádka přece jen končí šťastně. Titulní roli hraje Michaela Kuklová, italsky temperamentního prince si zahrál Mário Kubec, jako královské rodiče uvidíme Janu Preissovou a Petra Štěpánka, otce Sorfariny hraje Petr Kostka. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Slabá televizní pohádka, ve které zaujme jen líbezná tvářička Míši Kuklové. Příběh je strašně nudný a zároveň bizarní. Sorfarina je za pohlavek princi uvězněna v hladomorně. Princovi rodiče jí tam podstrojují, a tak se tam má téměř královsky a samotný princ jí tam druhý den ráno vyzná lásku. [694. hodnocení, 27. komentář, 57%] ()
Ve stejném roce, kdy Míša Kuklová zahrála v Playgirls si střihla pohádku. Šest let před Z pekla štěstí si prostě myslím, že Kuklová se do pohádek nikdy moc nehodila, rozhodně ne na role princezen. Ale to není nejhlavnější problém, který s touto pohádkou mám. Manželské problémy Sorfariny a prince přestávají být po nějaké době zábavné a to tím spíš, když stojí a padají na jednom dětinském sporu z dětství, který by si rodiče dítěte měli umět vyřešit. Místo toho se chovají jako puberťáci a oba cestují sem a tam. Princ navíc časem pochopí, že Sorfarina je tam i tam a tak to začíná být opravdu komedie. A dál. Je řečeno, že Sorfarina byla v Římě deset měsíců, ale přitom měla dítě...a netrvá snad těhotenství devět měsíců? Tak kdy to stihli, když princ ve vězení své milé říká, že už je to rok, co ji opustil? ()
Tato televizní pohádka se poněkud vymyká tradičnímu pojetí „nedělních poobědových pohádek“. Je to spíše vtipná konverzační komedie, ve které herci používají výrazné herecké divadelní pojetí.Velmi mě bavily herecké projevy ústřední dvojice, především Mario Kubec ukázal, že mu divadelní komedie opravdu sedí a že mu není cizí nadsázka a vtip. Myslím, že tento příběh, zaujme spíše dospělé diváky, pro děti je pohádka asi přeci jen málo pohádková. Italská atmosféra plná hlučných dialogů pobaví všechny milovníky nadsázky a konverzačního humoru. ()
Obě hlavní postavy by si mohly podat ruku, co se umíněnosti a tvrdohlavosti týká, i když je pravda, že vzhledem k příhodě z dětství byla v právu Sorfarina nad princem. Film jsem spíše než jako pohádku vnímal jako jakousi převlekovou, ztřeštěnou komedii, která se hodí spíše do divadla než do televize - herecké výkony mi přišly až příliš afektované a teatrální. ()
Myslím, že tahle pohádka není ani tak pohádka jako ztřeštěná komedie, která názorně předvádí, co znamená výraz "italská domácnost". Jako pohádka neobstojí, není v ní nic pohádkového ani poučného. Ale jako praštěná komedie zaútočila hned na několik mých slabých míst, takže moje hodnocení je vysoké a čistě subjektivní. Slabost mám pro praštěné komedie, slabost mám pro výraznou mimiku, slabost mám pro empírové kostýmy. No a k tomu tu hrají samí moji oblíbení herci. Královna Preissová byla moc roztomilá: "Bože můj! jestlipak Rossina nakrmila a přebalila.....naše pávy?" a některé hlášky a výrazy Maria Kubce stály opravdu za to. (se sladkým výrazem) "Já bych se měl omluvit... tobě?" (zařve) "NIKDY!" Zaujalo mě, že pohádka je důsledně "italská" i v takovém detailu, jako je název paruky: Sorfarina si má vybrat mezi černou a zrzavou parukou a vybere si zrzavou se slovy "tu světlou mi dej". Čech ji vidí jako "zrzavou", ale pro tmavovlasé Italy je "světlá". ()
Reklama