It's Always Sunny in Philadelphia

Dneska lidi přecházejí ze Simpsonů na Family Guye prostě proto, že jsou na takový humor už zvyklí a nepřekvapí je. Stejné je to s Philadelphií. Kdysi tabu, dneska sranda. Všechny postavy jsou namyšlení, sobečtí blbci. Jenže člověk si je zamiluje. Narozdíl od Hanka Moodyho, tihle žijí téměř na dně společnosti. Když jsem si seriál pouštěl znova, tak jsem se pořád smál a místy tekly až slzy. Neuvěřitelný, co tenhle kolektiv je schopný dát dohromady. Šéstá sezóna už byla slabší. Můj oblíbený Phily: Mac. -"What's up, bitches?" (12.10.2011)

Od třetí série si říkám, že to dějově a hláškově nemůže bejt lepší a ejhle... Už jsem u sedmý série a laťka je pořád kontinuálně zdvihána. Celá show je přehnaná, ironická a ďábelsky necitlivá, v reálu pro mě absolutně nepředstavitelná (přátelství je v mým případě přece jen trochu někde jinde) a možná o to víc mě baví sledovat stupiditu a vychcanost týhle pětky. Způsoby, kterejma řeší problémy a "pomáhaj si" jsou v 9/10 případů zralí na umístění do psychiatrický péče. // Když se ve 2. řadě objevil DeVito, tvářila jsem se odmítavě, ale jeho role je tak zábavně tragikomická, od scénáristů/produkce výbornej krok. (06.12.2013)

Seriál staví na tom, že se zdánlivě vozí po tabu politické korektnosti každodenního amerického života (alespoň soudě podle prvních dvou dílů, které se věnují rasismu a Židům), ale bohužel to dělá trapným způsobem. Coby barový sitcom se seriál opírá o stálou skupinu bizarních figurek, na rozdíl od klasického a usedlého "Cheers" jsou zdejší hrdinové především mladí (tři mladíci spolumajitelé baru a číšnice/sestra jednoho z nich) a profilovaní jako hystericky afektovaní tupci bez osobnosti. Během prvních dvou dílů se o postavách nic nedozvíme, jen zpovykaně žvatlají kraviny, ukazují se jako blbci a neschopáci a i jejich postoje vůči centrálním tématům jsou krajně jalové. A v tom se odhaluje bezzubost a ubohost seriálu, neboť se prsí výbušnými tématy, ale přistupuje k nim tupě a místo satiry či konfrontačního humoru vše zahlazuje nenapadnutelnou stupiditou. "It's Always Sunny in Philadelphia" evidentně hraje na image nevycválané a loserštější opozice vůči sluníčkově vztahovým "Přátelům", ale ve výsledku je jen o krapet neurotičtější variací téhož, neboť jeho postavy se liší pouze v míře uječenosti, ale nemají o nic propracovanější psychologii (na rozdíl od např. perfektní profilace postav a jejich motivací ve "Scrubs") ani neřeší o nic závažnější problémy. (10.03.2012)

Nekonvenční sitcom o čtveřici (resp. pětici) kamarádů, kteří mají bar. První série je taková rozjezdová a seriál Vás chytne až tak od její poloviny. S přibývajícími díly se začne ovšem jednat o závislost, které najisto propadnete ve druhé řadě, kde už se jen vezete na vlně euforie a skvělých vtipů. Tou odlišností od ostatních seriálů jsou zápletky ožehavých témat a neobvyklé vyústění situací. Navíc Charlie Day je fakt blázen a super herec. [IMDB 9.2/10] (18.12.2011)

Čo si nedovolia hrané seriály, dovolia si niektoré animované. Presnejšie povedané, niektoré animované a It's Always Sunny in Philadelphia. Tento seriál neprekračuje žiadne hranice, pretože žiadne hranice nemá. Nech vás napadne čokoľvek nekorektné alebo spoločensky odsúdeniahodné, Sunny o tom má epizódu. A ak nemá, tak bude mať. A postavy… Ó, tie postavy! Nenávidím ich. Sú to pokrytci, ignoranti, klamári, idioti a neviem čo všetko ešte. Tupí hajzli. Milujem ich. Chcem byť ako oni. Chcem byť s nimi v gangu. Chcem mať Charlieho za najlepšieho kamaráta. Nenávidel by som ho, ale aj tak chcem. Určite poznáte význam slovíčka „najlepší“ v zmysle, že niečo nie je naozaj najlepšie, že to nie je ani bezchybné a že to možno nie je ani dobré, ale predsa je to „najlepšie“? Tak presne taký je tento seriál. Najlepší. (22.11.2009)