Ďáblova cesta

Príšerná kamera, dialógy pre idiotov, hodné úrovne hereckého obsadenia tohto lacného braku. Lenže ono to miestami čosi do seba má, aj keď o nič svetoborné, sa rozhodne nejedná. Také občasné, mierne pútavé momenty, by som to nazval, čo je však na dnešnú dobu náročnú, veľmi málo. Každopádne, nebyť to v českom dabingu so slovenskými titulkami, určite sa neodhodlám. A neodporúčam ani Vám .. (13.05.2020)

Tak tohle fakt ne. Asi nejsem jediný, kdo se nechal nalákat na "skvělé monstrum" a "mezi Vetřelcem a Hellraiserem", nicméně jedná se pouze o neatmosférický zmatek s prvoplánovým nekvalitním gore a ač tu byla celkem zavedená herecká jména, tak tady se zrovna nepřetrhla. No a monstrum...............:D :D :D (27.05.2013)

Experimentátor a „loudil“ Mason, snažící se z drsoňů vymačkat sinalou tvář a skřípavý ryk(to si teda naběh) o třídu přitvrdil, a vytasil se kupodivu s mnohem hutnější náloží brutálního nánosu, vygradovanou ostře emočními stavy, slizkým monstrem(hltajícím prýštící krev z tepen)… a tím nejuchvástanějším pošukem britského království. :-)) „Nejhorší ze všeho je ožrat se, když padáte do sraček.“ (23.04.2010)

Když hned v úvodu vidíte, jak všichni skončí, příliš od filmu neočekáváte. Počáteční mix Hellraisera s Vetřelcem se nakonec odkloní úplně jinam, což je velmi dobře. Pseudopsychologické snímky bývají nevyzpytatelné. Je jich spousta a málokterý opravdu zaujme. Mně se líbila výtvarná stránka filmu, i když to chvílemi vypadalo jako klip brutální deathmetalové kapely. Jen mi vadilo občasné zastavování obrazu, kdy najednou nevíte, zda není chyba ve vašem příjimači... Na rozdíl od prvoplánových čuňáren (např. francouzské Inside) je tohle alespoň zajímavé, i když chvílemi se světy prolnou a jeden hádá, který je ten pravý. Konec ale vše vyřeší, avšak pootevřená zadní vrátka bych raději zabouchnul. (05.04.2012)

Adam Mason to tentokrát dokonale posral. Nielen že naláka na husto vyzerajúcu príšeru a záverečný masaker, ale sa dokáže oháňať takým kultom ako je HELLRAISER. Príhovory hrdinu divákovi sú spočiatku trefné, ale bohužiaľ takto to pokračuje aj vtedy keď sa niečo poriadne deje a to už brzdí i tak biedne napätie. Od záverečného twistu sa mi to prestávalo páčiť čím ďalej tým viac a i keď po formálnej stránke si toto Masonove dielo zaslúži lepšie hodnotenie, ja som so zvoleným štýlom rozprávania vôbec nebol spokojný a ani tej rezničiny nedopraje poriadne, výnimkou je dianie na samotnom kresle a pritom v tom je tak dobrý, viz. BROKEN. (03.12.2008)