Reklama

Reklama

Bunso - nejmladší vězeň

  • Filipíny Bunso: The Youngest

Obsahy(1)

Talentovaná dokumentaristka Ditsi Caralinová přichází s dalším pozoruhodným snímkem, ve kterém nám umožní poznat neutěšený osud dětí z chudinských slumů velkoměst třetího světa. Hlavní postavou filmu je jedenáctiletý chlapec Bunso, odpykávající si trest za drobné krádeže ve vězení filipínské metropole Manily. Společně s Dioselem, starším jen o několik měsíců, a s třináctiletým Tonym se v přeplněných celách tísní se stovkami dospělých vězňů, často odsouzených za znásilnění, vraždu či prodej drog. „Kluci, prší, konečně se umyjeme a vypereme si oblečení," křičí v návalu radosti Tony na své kamarády a všichni společně běží na dvůr vstříc přírodní sprše. Ta ovšem nesmí být moc vydatná, protože do vězeňských cel zatéká a spát na mokré zemi se moc nedá. Dokument podává autentický obraz každodenního života v nuzných podmínkách přeplněné věznice a také v manilských slumech, odkud Bunso a jeho kamarádi pocházejí. Znepokojivý snímek upozorňuje na zoufalou situaci dětí zavřených ve filipínských věznicích společně s dospělými zločinci. Zásluhou trojice malých hrdinů, kteří v nelidských podmínkách postupně ztrácejí poslední zbytky dětské nevinnosti, nabízí také řadu velice silných momentů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (2)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Bunso - nejmladší vězeň rozhodně má své silné okamžiky. Třeba návštěva filmařky u rodičů je z těch momentů, na které se prostě nezapomíná. Jenže kromě ní je tu již pouze jedna (a to je navíc závěrečný titulkový dovětek), zbytek je vcelku nezajímavý. Což vzhledem k nosnosti tématu je takřka trestuhodné mrhání dobrým námětem. Na vině je především zvláštní forma domácího videa. Dle některých přispívá intimitě snímku. Já mám pocity sice přesně opačné, ale přesto tento dokument nelze nedoporučit. Nejde tu o filmové kvality, ale o upozornění na jeden palčivý problém. A to se Caralinové daří výtečně. ()

Petrushka5 

všechny recenze uživatele

Sledujeme chlapce, kterým je v rozmezí jedenácti až třinácti let. Vychloubají se, nadávají na rodiče… Takové obyčejné děti, že? Ano, jenže důvodem chlubení je největší částka, kterou kdy ukradli. A rodiče? Vlastně ani neexistují. Jejich „chůvami“ jsou vrahové, zloději, násilníci. Dívají se na nás a v jejich očích spatřujeme ztracenost. Lze je zachránit z předurčeného? Působivý snímek. ()

Reklama

Reklama