Režie:
Frank DarabontScénář:
Frank DarabontKamera:
David TattersallHudba:
Thomas NewmanHrají:
Tom Hanks, David Morse, Bonnie Hunt, Michael Clarke Duncan, James Cromwell, Michael Jeter, Graham Greene, Doug Hutchison, Sam Rockwell, Barry Pepper (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Paul Edgecomb se vrací ve vzpomínkách do roku 1935, kdy byl zaměstnán v louisianské věznici jako hlavní dozorce. Tenkrát se tam setkal s výjimečným, byť duchem prostým mužem, který byl obdařen nejen velkým srdcem, ale také nadpozemskými schopnostmi. Byl to John Coffey, neprávem odsouzený na smrt za vraždu dvou malých holčiček. V té době trpěl Paul těžkým zánětem močového měchýře a také neměl šanci zbavit se sadistického, všemi nenáviděného dozorce Percyho. Jednoho dne chce s Paulem mluvit Coffey. Když se k němu přiblíží, chytí ho rukou v rozkroku, pak šokovaného Paula pustí a on uvidí, jak černoch vypustil z úst černý oblak, a současně si uvědomí, že jeho bolestivý zánět zmizel. Coffey má zvláštní schopnost, díky které vyléčí ženu správce věznice, ke které ho tajně v noci převezou, dokonce oživí cvičenou myš jednoho vězně, kterou zabil zlomyslný Percy. John Coffey, kterého čeká smrt, přijímá svůj úděl odevzdaně a bez hořkosti. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 917)
Michael Mann má "Time is luck", Tom Hanks má "Zasluž si to". V rozmezí dvou let hrál ve dvou filmech podobně fenomenálních, kde časoprostor byl jen druhé housle. Hlavní roli hrál správně prožitý život. Zatímco však ve Vojínovi Ryanovi byl v roli zachránce, v Zelené Míli je tím zachráněným. Darabont umí MISTRNĚ pracovat s emocemi, kdy to dělá jednoduchým uchopitelným způsobem (hudba/střih/vedení herců), avšak přesto to není prvoplánovité a patetické s kobercovým útokem na diváka. Film plný drobností, i velkých gest, ze kterého si každý vezme to co on sám má nejraději. ()
85% - Poslední věta filmu by se dala ironicky dát do souvislosti s více, než tříhodinovou délkou tohoto díla. Konec legrace… Zelená míle je velice působivá podívaná s ohromujícími hereckými výkony, pěknou atmosferickou hudbou Thomase Newmana, a režisér Darabont prostě umí dělat emotivně silné filmy. Na pět hvězdiček tento krásný film nedosáhl z jediného důvodu: Konec nezvládl vysoko nasazenou laťku. Měl překvapivě bagatelizující a jednoduchou pointu. Uznávám, že se může jednat o vadu Kingovy předlohy, kterou jsem nečetl, ale scénář je holt součást filmu. Po celý film mi totiž vrtaly hlavou zajímavé otázky spojené s dějem a hlavními postavami, a místo toho, aby mi jeho konec dal prostor nad nimi přemýšlet, pokusil se mi na ně odpovědět kýčem. ()
Tom Hanks zdomácněl v povědomí asi nejen české veřejnosti jako dokonalý ztělesnitel neschematických mužských postav, které se jen nanejvýš nesnadno smiřují s okolní skutečností. Důvody k tomu jsou rozmanité. Jejich společným jmenovatelem bývá mravní étos, snaha žít v souladu se svým svědomím i nejbližším okolím, nevzdorovat větrným mlýnům, ale také neuhýbat před ovlivnitelným a přemožitelným zlem. Prostředí amerických třicátých let ve filmu časově dešifruje vlastně film s mladým Astairem, jinak jakoby bylo statické, nezařaditelné. Záběrem, který až okatě postrádá křečovitou akčnost, i způsobem rozvíjení příběhu MÍLE připomíná ruskou kinematografii (VÁLKA A MÍR). Méně už vlastním obsahem, který ve vypjatých scénách nabývá až duchařského ovzduší INDIANA JONESE nebo ještě problematičtějších MUMIÍ. To však v důkladné kresbě bloku smrti, "poslední míle", hraje nakonec podřadnou úlohu, protože vlastní důraz je položen na vztahovou vazbu mezi Paulem Edgecombem a Johnem Coffeyem, robustním obrem, navíc černé pleti, což v é době byl i na Severu stále tak trochu problém, byť již s notně obroušeným ostřím. Etičnost a slušnost v prostředí, spojovaném s výkonem trestu smrti, mohou dnes působit odtažitě a děsivě. V režijním výkladu - a řekl bych, že i ve vlastním námětu - jde od počátku o příběh o základních hodnotách lidství, humanismu i jejich až černobíle podaného opaku; o příběh vzájemných přechodů mezi bílou a černou, mezi slušností, hrubostí a zločinností, ale také slušností, dobrotou srdce, obětavostí; vlastně příběh o tom, zda je možné hledat i nalézat jasně vymezitelné meze jejich vzájemného působení. Lze-li v této situaci mluvit o závěru, pak nemůžeme minout konstataci, mluvící o tom, že čestnost založená na konvenci, byť musí být respektována, ulpívá na povrchu právě proto, že s farizejskou konvencí splývá do jednoho obtížně rozhraničitelného celku. Víc než myšlenka nás přitom u MÍLE poutá velkolepý veletok děje a myšlenky, na níž je založen. ZELENÁ MÍLE prokazuje hloubku, vroucnost i transcedenční potenciál myšlenkového světa americké střední vrstvy. Není to málo; v každém případě je to podstatně víc, než bychom od filmu s tímto záběrem čekali nebo čekat mohli. ()
Dalo by se říct, že žiju nohama na zemi. Mysteriozní, fantasy a sci-fi mě nedostávají do transu, jsou to žánry, které nevyhledávám. Nicméně jsou mi neustále servírovány až pod nos. Tak jsem vnímala i Zelenou míli. Ano viděla jsem ji, dokonce nejméně dvakrát, ale za skvost kinematografie to nepovažuji. ()
Těžko napsat k Zelené míli něco, co tady ještě nepadlo, ale to ani není mým cílem. Spíš bych se chtěla zamyslet nad tím, že před asi 15 lety, kdy jsem film viděla poprvé, mě hodně dojal, považovala jsem ho tehdy za jeden z nejsilnějších zážitků, a to jsem ho viděla v dabingu na malé televizi. Když jsem si ho po letech pustila znovu, už jsem viděla určitou křeč, kýč a kalkul. Duncan se svým věčně zkřiveným obličejem, sentimentální linka s myší a kostrbatě podané pokání, které je za něco, co si odsouzený přál a čemu se postava Hankse ani nesnažila zabránit. První třetina je až příliš rozvolněná, ale i přes vše zmíněné jde o zdařilé drama, které oživují zejména prvky fantastiky. Otázkou zůstává, co na něj řeknu za dalších 10 let… ()
Galerie (88)
Zajímavosti (99)
- Rodney Barnes, záskok pro Michaela Clarka Duncana (John Coffey), se vplížil na natáčení a schoval se do auta, kterým přivezli Coffeyho do vězení. Tím překvapil režiséra Franka Darabonta a požádal ho o práci. Darabont byl ohromený Barnesovým úsilím, a tak jeho nabídku přijal. Barnes chtěl na filmu pracovat proto, aby mohl potkat svého oblíbeného spisovatele Stephena Kinga. (IvcaSammet)
- Režisér Frank Darabont obsadil Dabbse Greera, který si zahrál starého Paula Edgecomba, protože je velkým fanouškem filmu It! The Terror from Beyond Space (1958), ve kterém Dabbs hrál. (IvcaSammet)
- V originálním znění nazval Percy Wetmore (Doug Hutchison) při první setkání myšku Mr. Jingles oslovením „scurvy“, v doslovném překladu mizerný, bídný. V angličtině je scurvy nazýván stav způsobený nedostatkem vitamínu C. Myši mají aktivní gen, který syntetizuje vitamín C. (IvcaSammet)
Reklama