Zelená míle

Tu už film presahuje všetko filmové majstrovstvo. Toto je viac než film, toto je niečo, čo ma zasiahlo niekde tam hlboko. Úprimnosť a ľudskosť filmu sa nedá opísať, ďakujem Darabontovi so slzami v očiach. Úplne najkrajší zážitok za celý môj život. Seriem na akademikov, toto je film filmov! Frank nám na podklade Kingovej novely prerozpával úžasný príbeh. Pokiaľ pri niektorých iných filmoch sa mi slzy tlačia do očí zväčša v zámernom dramatickom závere, v tomto som ich mal v očiach nahnané takmer permanentne a s otvorenými ústami som hltal každú minútu tohto srdečného zázraku. A ešte aj pri písaní tohto komentu ich ťažko zakrývam. Keď si spomeniem na myšku, na oči Michaela Clarke Duncana, na "nezhasínajte, ja sa v noci bojím". Nie je čo dodať. Strašne nedocenených 100%. (01.03.2008)

:::::::::::::::::::::::: Ano. Byl to tento film, co mě poprvé rozbrečel před televizní obrazovkou, a já nevěděl, co s tím mám dělat. Bylo mi i trošku z toho trapně, je-likož mě viděli brečet rodiče a já rázem nevěděl, jak se mám před nimi zachovat, protože si o mě vždy mysleli, že jsem velký tvrďák. Z prvu si mysleli, že to myslím sarkasticky a že zesměšnuji tu krásnou a hlavně velmi smutnou, dojemnou scénu, když se "peče" John Coffey (čte se kofi, ale píše se jinak ,-D) na elektrickém křesle, ale bohužel tomu opravdu tak nebylo. Velký tvrďák "TheMaker", se před svými rodiči rozplakal jako miminko, a jak jsem psal už výše, najednou nevěděl co s tím ! :-00. Zvedl jsem zadek ze sedačky a dobelhal jsem se do svého pokoje. Tam jsem si lehl na svou postel a zavřel oči. Ješte jednou jsem si přemítl celý film, hlavně ty nejsilnější momenty. Pak jsem usnul. Druhý den jsem se probudil něco kolem 13. hodiny. Vstal jsem z postele a šel na WCéčko, spláchnul jsem (jako kažý den ,-D) a šel k zrcadlu. Pomalu, ale jistě jsem se podíval na svou unavenou tvář. Dlohu jsem se díval do svých očí, než jsem to celé pochopil. Ano. Ano. Ano. Tohle je ten film. Tohle je ten nejsilnější film na světě ! Prosím. Prosím. Chtěl bych alespoň na mallilinkatičkou chvíli projít se po Zelené míli ! :::::::::::::::::::::::::::: (08.05.2009)

Vlezlý patos, zázraky, popravy, pochcánek Percy... Hodně emocionální film, ať už to znamená cokoli. Hlavní postavy meh, zato takový zkoušeč elektrického křesla ("už to nikdy neudělám, to je jistý"), dozorce jak obrázek Barry Pepper:3, obrázek#2 Gary Sinise, ALE HLAVNĚ Divokej Bill aneb skvostný magor Sam Rockwell zachraňuje ochotu projít si tím martyriem někdy znovu. (15.02.2007)

9 / 10 Zelená míľa je unikátna v tom, aké široké spektrum emócií vo vás dokáže vyvolať - budete sa smiať, budete plakať, budete sa báť, bude vám smutno a po chrbte vám neraz prebehnú nepríjemné zimomriavky. To všetko v krásnom, stoosemdesiatosem minút dlhom darčekovom balení až po okraj naplnenom excelentnými hereckými výkonmi, vynikajúcou hudbou a bezchybnou réžiou. Jedna z najlepších knižných adaptácií vôbec. (22.11.2005)

Každé desetiletí nabídne spoustu nadčasových filmů, ale devadesátky byly v tomto ohledu obzvláště plodné. A několikrát u toho byl Tom Hanks. Zelená míle je pro mě přímo trefa do černého, protože filmy z vězeňského prostředí mě prostě baví. Film je vlastně celý o vztahu mezi Johnem Coffeyim, kterého naprosto bravurně ztvárnil zesnulý Michael Clarke Duncan a Tomem Hanksem. Snímek je sice až děsivě dlouhý, ale je v něm plno silných momentů a i když se občas zasekne v kupě, na oko, nepotřebných dialogů, za čas se zase rozjede a už nepustí. Souhlasím s většinou...100% (20.07.2013)