O Cangaceiro

Docela pěkná zbojnická pohádka, spoustu slabých monentů, ale zase skvělý závěr. Díky němu zvyšuji na 4. Z toho mála, co o tom vím, tak by to mělo být inspirováno životem skutečného Cangaceira Lampiaa. V tomto ohledu je to slabé, rozhodně bych spíš doporučil filmy Glaubera Rochy. Ale když to člověk bere podle doby vzniku, tak dostal nejspíš přesně to, co čekal. fragre - slyšel jsem pojem "Nordestern" (19.12.2014)

Brazilskej western (neboli nordestern) protkanej zpěvy a tanci. Kvalita sice nic moc, ale chytlavá je ta atmosféra banditů v jejich přirozeném prostředí - žádné sraní s mladou paní, hadry a klobouky, a taky nějaká ta hrdost. Rozhodně hudební složka filmu stojí za to, ale jinak nic moc... i když na svou dobu vzniku je to asi až až. Kdyby se někdo látky chytil dnes, určitě by z toho šlo udělat větší krvárnu... (16.07.2016)

„Olé, O´Cangaceiro, každý z nás svůj domov měl, za ta léta těžkých bojů, každý na něj zapoměl,“ spievali sme pri táborových ohňoch za sprievodu gitár. Jeden z filmov, ktorí milovali naši rodičia, my a vari ho bude mať radi mladší. Dej nás vťahuje do Brazílie minulosti, kde v severovýchodných oblastiach ešte pred druhou svetovou vojnou vyčíňali bandy Cangaceiros, jedna z nich vedená slávnym Lampiãom (Lampiónom, podľa svetla z horiacich haciend a policajných staníc). Vo filme je predstaviteľom veliteľa banditov značne excentrický kapitán Galdino. V kontrapunktne k nemu stojí prvý milovník, inteligentný človek, ktorý sa túži vrátiť k normálnemu životu v „civilizácii“. Pretože sa kpt. Galdino pokladá za intelektuála (dokladuje to tým, že sa vie podpísať), záleží mu na tom, aby aj komunitné deti v tábore Cangaceirov dostali primerané vzdelanie. Preto vezme so sebou (v podstate unesie) pôvabnú vidiecku učiteľku, na ktorú narazí pri jednej z lúpeživých výprav v dedinskej škole. Medzi učiteľkou prvým milovníkom preskočí iskra a on má niekoho, s kým má ten návrat k normálnemu životu zmysel. Ďalší dej nemá zmysel rozoberať, prezrádzal by zápletku diela. Moja matka vždy spomínala, že v období kultúrneho embarga päťdesiatych rokov boli iba dva filmy, ktoré sa dali pozerať a neboli to komunistické tliachaniny o práci či vojne. Jedným z nich bol film O´Cangaceiro a druhým bola Pyšná princezná. Preto mi aj dovolila pozerať tento film (akurát pri jednej-dvoch násilných scénach ma na chvíľu poslala preč), aj keď som ešte nebol úplne plnoletý. Takže vždy, keď počujem pesničku z filmu, spomeniem si na detstvo. (22.11.2020)

Tlupa banditů přepadne vesnici a jako rukojmí unese učitelku. Jeden z mužů ji pomůže uprchnout, doufá, že s ní se vrátí k dřívějšímu životu. Líbilo se mi to, což je dáno mou náklonností k westernům obecně, i když tohle není čistě žánr, neznám žádný jiný Barretův film, škoda, že nemám možnost nějakého kvalitativního srovnání případného vývoje jeho tvorby. Zajímalo by mne, jak by příběh vypadal, kdyby nedodržoval tradiční stereotypy, tedy: zamilovala by se i Olívie během pár hodin, kdyby on nebyl viditelně kultivovaný, vzdělanější, pohlednější a asi i mravně nadřazen ostatním lumpům? Uprchla by, aby se zachránila, i s Galdinem, který na první pohled působil jako divoch a sociopat? atd. 90% (08.10.2008)

Takzvaní “Cangaceiros” jsou brazilští bandité, kteří mají svůj vlastní kodex. A jestliže je spolek-život banditů protkán tímto kodexem a absolutní poslušností veliteli – kapitán Ferreira (Milton Ribeiro), přítomnost individuálního vnitřního kodexu jednoho z členů – Teodora (Alberto Ruschel), který se zamiluje do unesené učitleky Olivie (Marisa Prado), může vše převrátit naruby. (14.10.2015)