Bunkr smrti

Ach jo. Tak jsem se na to těšil a tak moc jsem zklamán. Námět z kterého by šel vytřískat pořádnej horor je vyhozen z okna. Nudní herci hrající nudné charaktery. Nudná zápletka, nudné prostředí, nudný děj, nudní nacisté, nudné vraždy (dá-li se tomu tak řikat)....prostě nuda od začátku do konce. Nebrat! (10.05.2009)

Vôbec nechápem, čo by ma na tomto akčnom kvázi horore malo upútať. Jediné čo trocha bavilo bolo chystanie sa na akciu. To ďalej však paradoxne iba otrávilo. Aj ten mysteriózny základ bol nezaujímavý - len akási podivná hatlanina Filadelfského experimentu zamiešaná do nacistickej mytológie o hľadaní takmer svätého grálu. Tiež nenapínavé a i keď to bolo herecky dobre zvládnuté, skoro ma dejová linka unudila na smrť. Keby aspoň hororová stránka stála za to, ale ani to nie. Žiadneho poriadneho gore ani bubákov či nebodaj strašenia sa tu divák nedočká. Ale neviem, možno som už iba letargický k podobným snímkom. Podpriemer. 40/100 (19.11.2018)

Za českým céčkově přiblblým názvem se nachází hororový průměr, který nenáročného bedekra neurazí ani nenadchne. Zápletka ve stylu "10 malých žoldáčků" je ošolíchaná k uzívání, jednotlivé charaktery nedávají moc důvodů k účasti nad jejich předčasným odchodem ze scény, atmosféra se usrkávačům čaje o páté celkem povedla. Jestli mě na tomto dílku něco překvapilo, pak jeho snesitelnost: přiměřeně temné, přiměřeně krvavé, přiměřeně blbé... těch momentálních souhrnných 51% odpovídá mému dojmu: nemám důvod flusat extra jedovaté poznámky ani freneticky jásat. Komentář považuju za nutný, protože do půl roku pravděpodobně zapomenu, jestli jsem "Outpost" viděla - a pro jednou nebude na vině jen plíživá stařecká demence. (10.09.2012)

Zajímavý nápad na horor ,skupina žoldáků najatý chlápkem se vydává někam na východ Evropy do bunkru po němcích. Jenže se tam začínají dít divné věci a jeden po druhém umírají krutou smrtí. V bunkru najdou jednoho živého ,ale je poněkud naprosto mimo. A haldu těl. Nakonec vše vyustí v to že onen chlápek co si najal žoldáky tam místo nerostů jel pro něco jinýho, jenže není jediný kdo to chce. Slušná akce i provedení. (09.09.2008)

Jediný co v tomhle divadýlku stojí za řeč je příběh, kterej je ale hrozně natočenej. Každej herec je neuvěřitelně debilní a každá situace trapná až do úplnýho konce. Jinak ve filmu je řeč o Feadelskym experimentu, pokud nevíte o co v něm šlo tak tady je: Filadelfský experiment Jednalo se o projekt amerického válečného námořnictva, které chtělo mít v průběhu války novou "zbraň". Ve filadelfskem experimentu šlo o radarovou neviditelnost torpédoborce USS Eldridge s vojenským číslem DE-173. Tato loď vešla do historie jako pokusný objekt jednoho z nejzáhadnějších vojenkých experimentů. Na prvních experimentech s neviditelností se začalo pracovat v "Institute for Advanced Study" už v roce 1933 na základě prací Davida Hilberta ("Hibert Space", 1912), dr. Levinsona (levinsonovské rovnice času), dr.Johna Hutchinsona a dr.Kurtenauera. V roce 1942 se stal projekt plně vojenskou záležitostí a velení převzal dr.John von Neumann. Na projektu pracoval i Albert Einstein a uplatnil zde v praxi svou teorii Unitárního pole. Podle záznamů byl u námořnictva zaměstnán jako poradce od 31.5. 1943 do 30.6. 1944. Filadelfský experiment se uskutečnil 12. srpna 1943 v 9:00 hod za přítomnosti kompletní posádky. První minutu viděli pozorovatelé loď přes zelenou mlhu a potom ztratili radiové spojení a lod zmizela. Objevila se v 610 km vzdáleném přístavu Norfolk-Newport v Porthsmouth. O 4 hodiny později se loď vrátila do filadelfského přístavu. Některé její části byly poškozené a některé dokonce úplně chyběly. Nejhorší však byl dopad silového pole na námořníky. Jeden z nich byl doslova zapuštěn do paluby lodě. Na místě mu byly amputovány paže. Ostatní byli v plamenech, nebo běhali v šílenství po palubě. Někteří úplně zmizeli. A pro ty, kteří přežili, měl pokus vážné následky po celý zbytek života. Jeden námořník prošel před zraky manželky, dvou dětí a dvou přátel zdí a už ho nikdo nikdy neviděl. Známí je také případ dvou námořníků, kteří se "vypařili" v baru před zraky desítek hostů. Většina posádky, která přežila, byla nakonec pozavírána v různých ústavech po celé zemi a dnes již zřejmě nikdo nežije. K experimentu bylo použito na obou pólech zploštěného centrálního rotujícího elektromagnetického pole sféroidálního tvaru. Vysílaná frekvence byla kritická, při které dochází k vzájemnému působení s pátým rozměrem (změna směru a rychlosti toku času). Energie tohoto pole sahala do vzdálenosti 90 metrů. K napájení pulzního oscilátoru bylo použito dvou 75kVA generátorů plus jeden 8MW dieslový. V roce 1943 se námořnictvo rozhodlo uskutečnit ještě jeden pokus. V říjnu zůstala loď bez posádky 15-20 min neviditelná, ale po znovu objevení byla značně zdevastovaná. Další skoušky byly proto zastaveny. (29.06.2008)