Bunkr smrti

„Sú nepremožiteľní...“ – „Áno. Ale to sme boli tiež.“ Mám rád komorné nízkorozpočtové horory, kde skupina drsných vojakov čelí stokrát krvilačnejšiemu Zlu a navyše BUNKER SMRTI mi po prečítaní obsahu pripomenul môj obľúbený BUNKER s Jasonom Flemyngom resp. o čosi menej obľúbenú HLIADKU SMRTI s Jamiem Bellom a Andym Serkisom. Bohužiaľ, hoci mali tvorcovia k dobru veľa plusov (atmosférický bunker, nacistov, skúsených žoldnierov po votrelecky strácajúcich pevnú pôdu pod nohami), akosi sa potácajú z jedného tmavého kúta do druhého a nič z toho. Paradoxne ma slabá snímka bavila skôr v strohých chvíľkach, kedy sa „budujú vzťahy“ a „robia dialógy“; akcia nudná a chaotická. Škoda, tento film ma nepresvedčil. A to som sa naň dva roky tešil. (03.01.2011)

Ano, je to laciné, zápletka stojí na vodě a film neoplývá ani akcí, ani strašidelnou atmosférou. Ale i tak se řadí k těm lepším vojenským hororům, i když spíš jen kvůli slabé konkurenci, než díky svým vlastním kvalitám. Steve Barker ve své celovečerní prvotině nic převratného nepředvedl. Z atraktivního námětu šlo rozhodně vytřískat víc. Nejvíce mi chyběly klaustrofobické scény plné paranoie, ke kterým prostředí přímo vybízí. A když film netáhnou ani postavy - vojáci jsou ve většině případů pořád stejně drsní a místo toho aby v zoufalství bojovali o holý život, tak trousí hlášky a průpovídky, tak už zbývají jen ty lekačky. Škoda nevyužitého potenciálu. (08.11.2012)

Jediný co v tomhle divadýlku stojí za řeč je příběh, kterej je ale hrozně natočenej. Každej herec je neuvěřitelně debilní a každá situace trapná až do úplnýho konce. Jinak ve filmu je řeč o Feadelskym experimentu, pokud nevíte o co v něm šlo tak tady je: Filadelfský experiment Jednalo se o projekt amerického válečného námořnictva, které chtělo mít v průběhu války novou "zbraň". Ve filadelfskem experimentu šlo o radarovou neviditelnost torpédoborce USS Eldridge s vojenským číslem DE-173. Tato loď vešla do historie jako pokusný objekt jednoho z nejzáhadnějších vojenkých experimentů. Na prvních experimentech s neviditelností se začalo pracovat v "Institute for Advanced Study" už v roce 1933 na základě prací Davida Hilberta ("Hibert Space", 1912), dr. Levinsona (levinsonovské rovnice času), dr.Johna Hutchinsona a dr.Kurtenauera. V roce 1942 se stal projekt plně vojenskou záležitostí a velení převzal dr.John von Neumann. Na projektu pracoval i Albert Einstein a uplatnil zde v praxi svou teorii Unitárního pole. Podle záznamů byl u námořnictva zaměstnán jako poradce od 31.5. 1943 do 30.6. 1944. Filadelfský experiment se uskutečnil 12. srpna 1943 v 9:00 hod za přítomnosti kompletní posádky. První minutu viděli pozorovatelé loď přes zelenou mlhu a potom ztratili radiové spojení a lod zmizela. Objevila se v 610 km vzdáleném přístavu Norfolk-Newport v Porthsmouth. O 4 hodiny později se loď vrátila do filadelfského přístavu. Některé její části byly poškozené a některé dokonce úplně chyběly. Nejhorší však byl dopad silového pole na námořníky. Jeden z nich byl doslova zapuštěn do paluby lodě. Na místě mu byly amputovány paže. Ostatní byli v plamenech, nebo běhali v šílenství po palubě. Někteří úplně zmizeli. A pro ty, kteří přežili, měl pokus vážné následky po celý zbytek života. Jeden námořník prošel před zraky manželky, dvou dětí a dvou přátel zdí a už ho nikdo nikdy neviděl. Známí je také případ dvou námořníků, kteří se "vypařili" v baru před zraky desítek hostů. Většina posádky, která přežila, byla nakonec pozavírána v různých ústavech po celé zemi a dnes již zřejmě nikdo nežije. K experimentu bylo použito na obou pólech zploštěného centrálního rotujícího elektromagnetického pole sféroidálního tvaru. Vysílaná frekvence byla kritická, při které dochází k vzájemnému působení s pátým rozměrem (změna směru a rychlosti toku času). Energie tohoto pole sahala do vzdálenosti 90 metrů. K napájení pulzního oscilátoru bylo použito dvou 75kVA generátorů plus jeden 8MW dieslový. V roce 1943 se námořnictvo rozhodlo uskutečnit ještě jeden pokus. V říjnu zůstala loď bez posádky 15-20 min neviditelná, ale po znovu objevení byla značně zdevastovaná. Další skoušky byly proto zastaveny. (29.06.2008)

Tématikou, námětem (všeobecně je z nalezených zápisů známo, že si nacisti skutečně zahrávali se záhrobím a s různým experimenty). Tuším, že u zrodu byl sám Himmler.) sice zajímavý ale dějově slabší duchařský film a pro mě s očekávaným koncem. Myšlenka filmu tedy dobrá, ale přesto tomu něco chybělo, chvílemi mě to uspávalo (hlavně první půle), tedy než přišly na řadu všechny ty podivné vraždy a prapodivná temná atmosféra. I když je to vlastně taková směsice z filmů jako Psí vojáci nebo Hostel, přece jen se bylo na co dívat. " (24.08.2008)

Místy lehce nadprůměrný hororový počin, který se snaží těžit z hrůznosti nacistického Německa a jeho posedlosti nadpřirozenými věcmi. Divák má možnost zažít misi partičky žoldáků, kteří se vydávají kamsi do východní Evropy s cílem bezpečně doprovodit klienta tam a zpět. Zdánlivě rutinní mise se začíná komplikovat při průzkumu bunkru z Druhé Světové války, který se zdá být cílem cesty, a kde se skupinka ocitne pod palbou. Žoldáci s ubývajícím počtem ve vlastních řadách odhalují pravý cíl mise a s ním spojená děsivá tajemství nacistických experimentů. Ovšem šance na přežití začínají být minimální. Nepřítel je velmi nebezpečný a klient se rozhodne udržet vojáky za každou cenu. Celé dílko i přes zajímavý námět, zdařilou technickou stránku a výborné masky působí místy unyle, atmosféra kolísá a do očí bije spousta nelogičností. Ovšem z "hákovém kříže" tvůrci vyždímali v rámci svých možností maximum, takže se ve výsledku jedná o průměrnou podívanou, která sice nijak zvlášť nenadchne, ale zároveň ani neurazí. Takže u mě za tři hvězdy. Po shlédnutí filmu mi ihned naskočil na mysl pro mě o třídu lepší Schumacherův Blood Creek. (06.02.2011)