Chaotická Ana

Na začátku mého komentáře se musím k něčemu přiznat: jsem těžký případ skeptického člověka, kterému jsou všechny ty mystické věci, reinkarnace (promiň Doctore, Tebe se to netýká) a bůh ví jaké meditační techniky naprosto a dokonale lhostejné a který by tímto svým přístupem dovedl po týdnu soužití s mou maličkostí k zuřivosti i toho nejvyrovnanějšího budhistického guru. Z tohoto pohledu tedy není divu, že pro mě samotná dějová linka Chaotické Any představuje sotva něco lepšího než o trochu přijatelnější blábol. Jenže tohle je Medem a ten má jiné kvality, pro které ho mám ráda i když jsem s ním viděla zatím jen dva snímky. Poetika, vizuální uhrančivost, nádherná hudba, silné ženské postavy a v neposlední řadě i přístup k erotice, který se mi osobně velmi zamlouvá (tady kromě závěrečných scén, ale konec mně zklamal celkově). Když k tomu připočtu, že byly tentokrát ty symbolické okamžiky podány natolik srozumitelně, že to trklo i takového zabedněnce jako jsem já, dalo by se říci, že jde o další výborný počin tohoto bezesporu zajímavého tvůrce, který přes všechny své nedostatky rozhodně nespadá do většinového, šedého průměru. Což je skvělé. (22.12.2013)

Obrovské překvapení a absolutní filmařská špička, tak mě tenhle film dostal.Skvěle vybraná Manuela Vellés, kterou jsem předtím vůbec neznala, zajímavé tajuplné a pro někoho těžko uvěřitelné téma filmu.Pohltí vás to vizuelností, nádhernou hudbou a donutí přemýšlet o všem, co se nás může týkat mezi nebem a zemí. Skvělé a pět hvězd. (21.05.2012)

Je to perfektná mysteriózna dráma. Má výborný príbeh o mladej žene, Ane, schopnej maliarke, ktorá sa po stretnutí s vyhľadávačkou talentovaných ľudí presťahuje do veľkomesta, aby mohla ďalej rozvíjať svoje schopnosti a nájde si tu viacero dobrých priateľov a prvú skutočnú lásku, lenže čoskoro si všetci začnú uvedomovať, že ju niečo tiaži a pomocou hypnóz sa začne dozvedať o svojich minulých životoch, v ktorých bola vždy dôležitou ženou, ale zároveň ju po splnení svojho poslania čakala skorá smrť. Spracovanie je skutočne perfektné, už od úvodného záberu je jasné, že sa bude konať zaujímavý zážitok, no napriek tomu si ma to ešte spočiatku až tak moc nezískalo a skôr som len očakával, akým smerom sa dej pohne. Následne ma to už ale úplne dostalo, tématika o minulých životoch je tu podaná vynikajúco, je to nadmieru zaujímavé, k tomu chválim skvelý prvok o hľadaní životnej lásky, celé je to pomerne originálne, nájde sa tu viacero nezabudnuteľných situácií a hlavne je to mimoriadne intenzívny zážitok, ktorý ide do hĺbky. Síce ten úplný záver je taký zvláštny, ale tiež ma zaujal. Herecké obsadenie je výborné, úžasná Manuela Vellés a to vo všetkých ohľadoch, hlavne v scénach hypnózy dokázala zo svojej postavy dostať úplné maximum a na nej to celé stojí, ale nič nemôžem skritizovať ani na žiadnej inej vedľajšej postave. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, toto je môj prvý film od Julia Medema, ale určite nie posledný, tento scenár svojim zaujímavých štýlom dotiahol až k dokonalosti, na tú atmosféru a intenzívne pocity, ktoré to dokáže vyvolať treba mať skutočný talent. A k tomu ešte skvelá hudba, ktorá to všetko výrazne zosilňuje. Tento film je pre mňa mimoriadne prekvapenie, pozrel som si to prakticky len náhodou a o to viac som si to následne vychutnal a o pár dní znovu, kedy mi už plne sadla aj tá úvodná časť, takže prvotriedny film, aký sa len tak nevidí. 89% (07.02.2013)

Medemove filmy ku mne svojou ojedinelou rečou prehovárajú veľmi sugestívne. U všetkých - Chaotickú Anu nevynímajúc - naša vzájomná komunikácia miestami škrípe, čo ale bohato vynahrádzajú momenty absolútneho porozumenia medzi nami. Takýchto momentov mala Chaotická Ana požehnane a nebyť záveru, v ktorom politizovanie, dovtedy organicky prerastajúce dej, dalo príbehu nepríjemne konkrétne vyznenie, zamiloval by som sa do nej rovnako živelne, ako dokázala ona. (07.12.2008)

K zrakům spásy vzhlédněte, kdož se v něze káte; vděčnou mysl prodchnete blahem sudby svaté. Kéž, kdo dobrý, ctít ji zná, sluhy, nás, kéž daří panna, matka, královna, bohyně svou září! /// Příměrem pouhým je pozemské dění; co pomíjivé — zde v skutek se mění; co popsat není lze, jsoucnem tu již; za věčným ženstvím jsme neseni výš. (Johann Wolfgang von Goethe, Faust) (08.05.2015)