Reklama

Reklama

Příběhy slavných - Série 3 (2002) (série)


Hamlet IX. hodnostní třídy (S03E03)

(epizoda)
TV spot

Obsahy(1)

Autorem stejnojmenné posmrtně vydané sbírky humoristických povídek a črt není nikdo jiný, než jeden z divácky nejoblíbenějších a kritikou nejoslavovanějších českých filmových herců Jindřich Plachta. Jako Hamleta IX. hodnostní třídy či jako člověka nešikovného viděl Plachta sám sebe, přestože jeho okolí to pociťovalo trošku jako nadsázku. Na velkého i kontroverzního českého herce vzpomínají jeho příbuzní, kolegové i filmoví teoretici Svatopluk Beneš, Zita Kabátová, Vladimír Just, Pavel Taussig a další. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (7)

sportovec 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Vynikající zpřítomnění jednoho z nejosobitějších a nejpůvodnějších československých herců a zajímavého literárního tvůrce. Památka, kterou zanechává, by neměla být zapomenuta. Stejně tak jako fakt, kolik práce do tohoto dokumentárního filmu vložili jeho tvůrci. Pieta, která se nevyhýbá i slabým místům svého předmětu, zaslouží úctu dvojnásob. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zajímavý dokument o jednom z nejlidštějších a neupřímnějších herců naší filmové historie, z výpovědí dvou výše uvedených herců ale i třeba od svého syna, dcery a sestry kteří jsou ještě stále mezi námi. Ano mluvím o herci a spisovateli Jindřichu Plachtovi, tedy o herci ryzího herectví, dobráka od kosti, navíc s velmi lidovým, dobrosrdečným, úsměvným, mudrlantským a vlídným humorem. Tento dokument mapuje v kostce jeho samotné začátky, od jeho narození, práci v bance, po různá divadelní angažmá, role ve filmech, rodinu, a až po jeho předčasnou smrt. Co jsem si odnesl.? No bylo toho mnoho..Tak třeba například to co o něm říkal Jan Werich-tedy jak např. napodoboval spartakiádní pochod tisíce cvičenců v hospodě, poněvadž tam byl prý nepřekonatelný. To bylo prý něco neuvěřitelného. O jeho rozdavačnosti, o tom jak by se předal a rozdal-kdy si k němu chodili půjčovat zástupy studentů až po starce, o tom jak se občas vydával úplně za někoho jiného než kým byl, o korpulentních ženách které měl rád, o jeho vztahu k rodině, hezké bylo i to jak prý mluvil o herci Benešovi z úst samotného Beneše..Cituji: "Beneši, Beneši tak co dělaj děvky! " "Vy milovníku jeden" Sám Beneš i Kabátová vzpomínali s úžasem, ve chvíli tam padlo i to že pro ně Burian nic neznamenal, že to bylo všecko takové vyumělkované, dnes bychom řekly komerčně protěžovaného, kdežto tady od srdce. Pak mě také dostalo to jak Beneš říkal ? Představte si to ? To jsme ani nevěděli, když umřel tak jsme se dozvěděli že on byl komunista ! Celé ty dlouhé léta to nejen před námi tajil ! Bylo to dáno víceméně tím že, když byl s jeho otcem jako malej kluk v Rusku, tak právě tam viděl ty propastné sociální rozdíly. Nato Kabátová odpověděla? Ale on byl takovým tím dobrým komunistou víte? Tím kterej to myslel a to nejen s lidmi dobře, tak jak by to mělo asi vypadat kdyby to bylo..Fáral s horníky na dole, kteří ani nevěděli s kým mají tu čest, byl si vědom své popularity aniž by ji dával nějak najevo, ale také toho že tam přiláká na své jméno desítky lidí.. Pak zde padlo i několik slov o jeho roli v Panu Novákovi-což byla agitační komedie na podporu náborové akce "70000" z administrativy do výroby. Prý neuvěřitelné svinstvo ! Tam jsem ho také viděli snad poprvé v Československém filmu do půl těla svlečeného. Což prý v tu dobu a s takto populárním člověkem, byl výsměch všem dělníkům. Někdy na konci filmu povídá Plachtův syn Zdeněk, víte on měl vlastně neuvěřitelné štěstí že umřel tak mlád, poněvadž jestli by přežil 48', tak pak určitě ne rok 52' kde byly na řadě politické procesy které by ho prý zajisté smetli ! Trochu smutné, ale i to o něčem vypovídá, a sice o tom že je rozdíl bejt komunistou s přesvědčení a nebo v opačném případě tím pravým..Možná by pak sám koukal, jací komunisté a s jakou myšlenkou se tam dostali..Opravdu zdařilý dokument (samozřejmě s daleko více zajímavými informacemi-to byl jen výčet těch nejzajímavějších a těch který mi nějak více utkvěli v paměti), o velikém herci který se svého stáří nedožil, avšak alespoň si jej zahrál se vší úctou ve svých filmech, v rolích sice kolikrát malých ale i tady odtud si budoval svojí pevnou základnu a leckdy právě svým jedinečným nadáním a umem o třídu převyšoval i výkony ostatních nejen v hlavních a ale i třeba v dalších vedlejších rolích. Herec který se nikdy nedočkal své veliké hlavní role-tedy "haupt" role (role jemu přímo napsanou na tělo, i když mu ji psal už před lety jeho přítel Vančura, tak se ji nedočkal, nás však může těšit, že ji alespoň se zpožděním zahrál Josef Abrhám v roce 1989 ve filmu "Konec starých časů"), podobně jako třeba Burian, Haas, a nebo nakonec i Marvan se svými Anděli apod. Ale přesto v Cestě do hlubin študákovy duše, Před maturitou, v Mužích v offsidu a nebo třeba v Městečku na dlani se mu ji téměř dostalo. () (méně) (více)

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Osobnost Jindřicha Plachty, a v tomto případě nikoli pouze v rovině umělecké, je jistě jednou z nejvýraznějších dominant českého kulturního ovzduší první poloviny dvacátého století. Plachtův život byl provázen neustálými paradoxy, vážící se k jeho plaché povaze i k levicové orientaci, tím spíš, že obě tyto vlastnosti dokázal interpretovat bez falešných úmyslů. Bohužel dokument ulpívá zas a znova na povrchu marginálních informací převážně bulvárního charakteru a jako nástroj k tomu využívá výpovědi žijících rodinných příslušníků. Že úryvky z Plachtových humoristických povídek předčítá Vladimír Hron, je na pováženou. Ale že bude Plachtova osobnost průběžně analyzována na základě rukopisů jakousi slečnou grafoložkou, je naprostá chiméra. V kontextu téhož zcela zaniká i takový unikát, jakým jsou filmové útržky původních kabaretních čísel Jindřicha Plachty, přestrojeného za paní Vůněslavu Acetylénovou. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama