Černá labuť

"Nikdy jsem nebyl na baletu. - Tak to rozhodně nejsi gay." Nemohu tvrdit, že bych očekával, že po zhlédnutí Aronofského baletní fantazie pocítím touhu zmasakrovat si svou tvář líčidly, vecpat se do elastického trikotu, na své ploché jedenáctky natáhnout sedmičky cvičky a začít ladně poskakovat po pódiu znamenajícím svět. Spíše jsem, jako individuum doživotně traumatizované návštěvou Labutího jezera v deseti letech, očekával plný zásah uměleckého odpadu, takže ty tři hvězdy jsou malou poklonou zmalované anorexii. (04.12.2011)

Excelentní a ohromující drama, které mi v závěrečné půl hodině totálně sebralo dech a já jen koukal a koukal. Neuvěřitelně strhující a hlavně výborně zahraná role v podání Natalie Portman a Vincenta Cassela. Aronofsky opět nezklamal a jeho rukopis typický pro Requiem pro sen je zde cítit v každém záběru. Do toho všeho samozřejmě stále hrající symfonie z Labutího jezera, která dokonale brnká na nervy. Na druhou stranu musím říct, že tento film je přesně ten typ na který se už divák podruhé nejspíš nepodívá. 90% ale stále je pro Aronofskyho nejlepší dílo Fontána, která mi přišla dokonale originální a jejíž depresivní soundtrack mě i dnes dostává do kolen. Black Swan je pro mě až moc podobný Requiem pro sen. Nezbývá než ale opět uznale pokývnout Aronofskymu. Vynikající!!! (22.12.2010)

Sakra. Pro Aronofskyho (ého?) jsem si před projekcí chystal místo ve své topce režisérů. Ale tohle je opravdu ta nejohranější banalita - zrcadla (Radka má pravdu, kdo by to byl řekl), klasické twisty, trocha těch nejlacinějších lekaček, lechtivá nahota a klubová sekvence, která nesahá ani po kotníky obdobným sekvencím z jiných filmů. A možná ani nejde o to, že to je ohrané klišé,ale jak je to podáno. Aneb zvukově, hudebně a střihově nejslabší Aronofsky. P.S. V Červených střevíčcích z roku 1948 je mnohem víc obsese a zachycení krásy baletu. P.P.S. Všechna úcta k výkonu Natalie Portman, ale nebýt okázalosti baletních figur (a komerčnoosti projektu) na které se prostě krásně dívá, tak by proti mojí "princezničce" Michelle Williams neměla šanci. 7/10 (13.02.2011)

Kamenujte mě, ale Aronofsky se potřetí opakuje a už to nebaví. Sice opět klade důraz na fyzično a rozklad duše i těla, ale chybí mi tam nějaký výraznější moment, který bych u něj ještě neviděl. Rozdrásané prsty sice bolí, ale spíš jsem tam viděl to pseudoumění, kdy se elegantně našlapuje po špičkách okolo, ale k jádru se nedojde ani jednou. Ty metamorfózy v závěru mě spíš nechtěně pobavily, než že bych cítil nějakou gradaci, nedejbože katarzi. Ale že se tomu tleská vestoje, docela chápu. (26.12.2010)

Scénář: Andres Heinz, Mark Heyman, John McLaughlin .. Spící sexualita je zlo. Přímá, pohlcující a ve svém finálním dějství famózní psycho podívaná. Velký kus skvělé práce odvádí tandem Darren Aronofsky, jakožto řemeslně precizní a zajímavý tvůrce, kterého výtečně doplňuje práce kamery s hudbou a jeho diva Natalia Portman, sahající svým výkonem po velkých ovacích. Kytky na pódium létají zaslouženě - pro oba. 90%. (22.12.2010)