Všichni moji blízcí

Česká tvorba 90. rokov aspoň na tej vyššej úrovni, kde sa rozdávali České lvi, bola až nezdravo akademická. Všichni moji blízcí sú tak nalešteným dokonalým filmom, až sa im nedá veriť. Postavy sú skôr konštruktami na odriekavanie dialógov, ktoré k tématike neprinášajú nič nové. Výnimkou je Bartoška, kde scenár ide viac do hĺbky a bude to aj hercovou zásluhou. Určite je moja kritika zapríčinená aj tým, že od premiéry ubehlo 17 rokov a odvtedy sme o téme videli ďalšie množstvo filmov. V 90. rokoch na našom území tento film síce právom zarezonoval, ale prihliadať k tomu pri hodnotení už nedokážem. Hrajú tu skoro všetci naši dôležití herci, lebo mali pocit, že sa točí veľké umenie. Ani v castingu tak necítiť túžbu po nejakej inovácii. Film mal ale nakoniec na mňa emotívny dopad, vrchovatou mierou je to ale zapríčinené záverečným doku-príspevkom. (13.10.2016)

Opět nelehké hodnocení. Všichni moji blízcí trpí nemocemi mnoha českých filmů, například místy kolísavou kvalitou hereckých výkonů, ale to by tolik nevadilo. Ostatně, herecké výkony jsou v tomto filmu tak jako tak rozhodně nadprůměrné. Především Bartoška hraje naprosto skvěle. Šafránková, Abrhám, Brodská či Labuda jsou o něco slabší, byť stále ještě velmi slušní. Velmi slabí jsou žel Menzel (i ve své epizodní miniroličce) či Lábus. Větší problém však představuje námět a scénář. Popisující nic zlého netušící židovskou rodinu, žijící v téměř naprosté idyle, kterou zkrátka a takřka bez varování pohltí a roztrhá nacistická bestie. Přiznávám, že mi tyhle momenty, včetně strýčka komedianta, strýčka bláznivého vynálezce či strýčka geniálního houslisty, připadají poněkud umělé a značně nevěrohodné. Vždyť o tom, co se děje v Německu se vědělo, vědělo se také o tom, jak vypadal anschluss Rakouska a českého pohraničí, už bylo dávno po křišťálové noci a "pan Hitler", kterého se téměř všichni Čechoslováci obávali už několik let a mnozí z nich byli více než odhodláni proti němu a za vlast bojovat, už stál doslova za dveřmi... Ten Hitler, který se svou nenávistí k židům netajil už v polovině třicátých let... Syrový, faktografií nabytý příběh, soustředící se především na samotného Wintona, by byl rozhodně šťastnější volbou... Velmi povedená je ovšem režie, a to přesto, že jde o Mináčovu prvotinu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: gudaulin, flanker.27, Oskar (23.11.2011)

Další z nekonečného množství osudů, které se odehrávaly v Evropě ve 40tých letech. Skvěle popsaná a ztvárněná atmosféra od obsazení Sudet až po deportace. Ve filmu jsou perfektně zachyceny různé charaktery a pohledy lidí na právě probíhající události v ČSR. Samozřejmě pocta pro sira Wintona a jeho čin, který neměl ve světě obdoby. Určitě výborný film, který dokázal zachytit atmosféru okupace. (28.09.2011)

Ačkoliv celý film ohraničuje Nicholas Winton, jako hlavní motiv bych viděl spíše jakousi židovskou natvrdlost, které ústí ve víru, že ve 20.století se přeci nic takového nemůže stát. Po procitnutí do reality je pak už pro mnohé pozdě. Určitě působivé drama, ale na podobné téma už jsem viděl i lepší filmy. 80% (24.01.2011)

Ak by vo filme nešlo o problematiku citlivú aj po desaťročiach, nemal by som problém dať iba dve hviezdičky. Veľký čin Nicholasa G. Wintona a najmä jeho skromnosť a absencia snahy vytĺcť z neho nejaký kapitál si zaslúžia moju úctu a uznanie. Čítal som niekoľko článkov podrobne opisujúcich túto historickú udalosť a videl aj skvelý dokumentárny film Sila ľudskosti. To je hlavný a prakticky jediný dôvod, pre ktorý si myslím, že film Všichni moji blízcí nemusel a ani nemal byť nakrútený. Okrem príležitosti pre zopár hercov nepriniesol prakticky nič, čo som predtým nevedel. Tri hviezdičky sú teda viac výrazom mojej ohľaduplnosti, než hodnotenia filmu. (24.06.2013)