Stalo se

Škoda, že ten vítr nepohltil také Václava Klause, aspoň by ta Shymalanova ekologická agitka měla nějaký užitečný efekt. Ale vážně – Shyamalan svojí režisérskou zručnost neztratil a stále umí natočit scény, při kterých zamrazí, problém je ale ve dvou věcech – v nedomyšleném konceptu, kdy si logika dává dost často dovolenou a pak hlavně v ústřední herecké dvojce. Mark Wahlberg, ať ho mám rád sebevíc, se do role středoškolského profesora biologie a tápavého manžela absolutně nehodí (Markovi jsou vlastní nasrané macho postavy, nejlépe se zbraní v ruce) a kdykoliv se snaží zahrát nějakou vážnou emoci a do toho promluví, ruinuje se svým věčně zkrabatělým čelem a nevěrohodností projevu veškeré dění na plátně. Marku, sorry, tohle se nepovedlo (Jacksonova ´The Lovely Bones´ se bojím, bojím). Zooey - nachová panenka s velkýma očima – tomu pak dává ještě ránu. S castingem a nedomyšleným scénářem tedy Shyamalan prohrál na celé čáře, ale ještě pořád zůstávám jeho příznivcem. (20.07.2008)

Jediný otazník ve spojení s tímto filmem visí z mé strany nad rozpočtem. Trochu bych i podezříval Shyamalana z toho, že raději něco málo zpronevěřil do vlastní kapsy, jako by tušil, že se jeho nejnovější počin (jak se u něj pomalu začíná stávat zvykem) ani nezaplatí. Ale teď vážně. Žádné zklamání z mé strany se rozhodně nekonalo, protože přesně takovýto komorní, téměř až intimní thriller jsem očekával. Shyamalan vrhá obyčejné hrdiny do mezní situace, kterou si nelze racionálně dost dobře vysvětlit a nechává je tápat nejenom nad otázkou záhadných úmrtí, ale i vlastních vztahů, které dostávají v krajních mezích zabrat vždy, byť některé dialogy trpí syndromem křížence „romantického béčka“. Není to o bubácích, ale o otázkách, které je dobré si začít pokládat. PS: Chvílemi to Shyamalan s kameramanem Fujimotou rozehrál tak famózně, až jsem si říkal, jak by bylo dobré, kdyby Cestu Cormaca McCarthyho zfilmoval on. (21.07.2008)

„Pre túto planétu sme ohrozenie.“ Bože to čo bolooo??? Udalosť je nudné, čudné, zvláštne, mimoriadne WTF a poriadne trápne "čosi" (citronáda). Zúfalosť a bezmocnosť nezažívajú len postavy na plátne, ale aj divák pred ním. Občas vo filme môžete nechať voľné miesta, otázky bez odpovedí, nech si divák domyslí čo chce. Ale vyložene to useknúť a neposkytnúť odpovede na základné otázky? Sorry, to neberiem. Plus si k hroznému výsledku treba prirátať obskúrne herecké výkony (od Wahlberga cez Leguizama až po Zooey Deschanel), nezvládnuté dialógy, úspešné pochovanie i tej hŕstky dobrých nápadov, ktoré Udalosť ponúka (dvíhajúci sa vietor) a v podstate žiadny koniec. (04.10.2010)

Stalo se to, že mistr usrávacích lekaček a šokujících diskutabilních point nám chřadne. Aby přilákal lidi do kin, musí do trailerů nacpat takřka všechny suicideové scény z filmu, který pak v tomto směru působí velice střídmě. Atmosféru a údernost sebevraždy mají, ale né tak mrazivou a drtivou. Co se však vytratilo téměř úplně, je ono několikavoltové celostopážové napětí, kterým předchozí shyamalanovky disponovaly. Zde zbyly pouhé fragmenty, na druhou stranu ale působí pozoruhodně, co lze vymámit ze záběru na ševelící strom, či šumící trávu v kompozici s vláčně úzkostlivými tóny Jamese Newtona Howarda. Herecky to taky nebyl žádný koncert, přijde pouze jedna osamocená lekačka, pointa tentokráte šokuje maximálně tím, že tu žádná není, a tak jsem se musel spokojit jen s tuctovým koncem. A pan Hrůzunahánějící (bejvávalo) si teď musí vystačit s 50%. 48 miliónů dolarů(rozpočet)/158 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (12.06.2008)

Tak bohužial… Shyamalanov režijný rukopis v tvorení napätia je tu prítomný (strašidelný dom so strašidelnou paní domácou) a zvádza k 3* hodnoteniu, no všetko ostatné podstatné chýba. Motív lásky nefunguje a vzťah hlavných hrdinov je nepochopiteľný. Po zaujímavých dialógoch a finálnej pointe ani stopy. The Happening je mdlá, miestami napínavá a miestami naivná fraška, uvarená z vody, posolenej Howardovou hudbou zo Signs. (09.06.2008)