Past

Je neuvěřitelné, kolik filmů na toto téma se poslední dobou objevilo. Madarský Nyomozó, ruský Domovoy a ted srbská Klopka. Podobají se jako vejce vejci a to by se sem ještě dal zařadit švédský film Tak trochu jiná love story. Byl jsem docela zklamán, protože vidět film na stejné téma potřetí za sebou není žádné terno, ale přesto mě to bavilo. Dobrá kamera, hudba a i utahující se scénáristické smyčky na konci ušly. Přesto mě to už bohužel nemohlo překvapit. Příště snad už trochu originality pánové, nevěřím že je to pouhá shoda náhod. (15.06.2010)

Mafián v podaní Mikiho Manojloviča vyzerá ako niekto, kto má moc a peniaze, ale opak je pravda. Otec chorého dieťaťa vyzerá ako neštastný a neschopný chudák, ktorý sa snaží pre smrteľne chorého syna urobiť všetko. A on to aj urobí, tak ako asi každý...Alebo nie? Film sa snaží nájsť odpoveď na otázku, kam je až človek ochotný zájsť, keď je zatlačený do kúta. Aj keď je film trošku predvídateľný, nevadí to, pretože film kladie hlavný dôraz na psychlógiu postáv a herecké výkony. Miki Manojlovič ma opäť potešil a aj na malej ploche dokázal zaujať. Za pozornosť stojí aj krátka, ale výborná scéna z banky, kde sú naordinované priblblé úsmevy. Po Hraničnej hliadke, další skvelý srbský film. Chvala. 80%. (15.06.2010)

Přestože se Past zabývá palčivými sociálními otázkami poválečného Srbska (nemoderní zdravotnictví, nižší životní úroveň, kriminalita...) a desaturovanými barvami se řadí spíše k pochmurnému realismu, formálně jde kupodivu o promyšlený, dobře vystavěný thriller. Od začátku snímek využívá retrospektivního vyprávění, u něhož se navíc až do samého závěru chytře zatajuje, komu jej Mladen směřuje, a scénář obecně klade důraz na zužitkování všech do děje uvedených prvků. Zdánlivě banální opakovaná scéna s cikánskými umývači auta na přechodu má například klíčovou funkci ve vystopování hlavního záporáka a k několika překvapivým odhalením dochází proto, že snímek cíleně zatajuje důležité informace. Past tak představuje poměrně málo zastoupený případ společensky kritického žánrového filmu, jehož obě polohy se vzájemně dobře doplňují. Vcítění se do děje a postav ještě dopomáhá vhodně obsazený Nebojša Glogovac, který svým vzezřením obyčejného "táty od rodiny" působí zranitelně. (29.05.2013)

Kam až je schopen zajít člověk, zahnaný do kouta, strachem o milovanou bytost? Je schopen přijmout následky svých činů, či se s nimi dokonce vyrovnat? A jak to poznamená jeho blízké? Takové a mnoho dalších otázek klade Srdan Golubovic ve svém filmu, který přes i přes pár scénáristických lapsů ( např. ne moc věrohodná scéna na policii), funguje celkem slušně po žánrové stránce, takže jsem si užila dobrý thriller a zároveň je, zejména díky kvalitnímu výkonu hlavního představitele, uvěřitelnou psychologickou studii jedince, jenž se svým činem vyčlenil z okruhu normální lidské společnosti. Srbská kinematografie je pro mě zcela neznámá, pokud je ale schopná takových snímků, jako je Klopka, ráda se jí podívám na zoubek. (25.01.2015)

Srdan Golubovic veľmi dobre napasoval drsný námet morálnej dilemy do sociálne ťaživého, neutešeného prostredia Srbska po páde Miloševičovho režimu. Všade samá dezilúzia, bieda, korupcia a priepastné rozdiely medzi bohatými a chudobnými... Dráma, ktorá v divákovi ešte aj dlho po skončení rezonuje... Situácia, do ktorej sa dostal Mladen ako otec rodiny by som teda neprial ani najväčšiemu nepriateľovi. Akokoľvek sa človek rozhodne všetko je aj tak zle, len ho to nadobro zmení... smerom dole, k ľudskej troske. Výborná záležitosť. 80/100 (26.09.2016)