Into the Wild
Útek do divočiny
Into the Wild
Into the Wild
Into the Wild
Režie:
Sean PennScénář:
Sean PennKamera:
Eric GautierHudba:
Michael BrookHrají:
Emile Hirsch, Marcia Gay Harden, William Hurt, Jena Malone, Brian H. Dierker, Catherine Keener, Vince Vaughn, Kristen Stewart, Hal Holbrook (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Málokdo z nás má takovou odvahu jako Christopher McCandless (Emile Hirsch). Bylo mu dvacet dva, když dostudoval vysokou školu, ale místo toho, aby zaplul do civilizačního proudu, ukázal mu vztyčený prostředník a z naivního snílka se proměnil v symbol jedné generace Američanů. Každý krok jeho cesty z města do té nejsyrovější divočiny sledoval slavný herec Sean Penn, který se tentokrát spokojil s rolí režiséra a scenáristy. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (1 838)
Mozem suhlasit s komentarom uzivatelky Madison. Taktiez som sa snazil pochopit Chrisovu tuzbu vlastneho sposobu zivota bez materialnych veci, na ktore sme vsetci zvyknuti a dnes si uz bez nich nevieme zivot ani predstavit. Nechcel ani nove auto od rodicov, to stare predsa len jazdi dobre. Chcel jednoducho slobodu. Pytali sa ho: ,,Kam vlastne utekas?" Chrisova odpoved znela: ,,Tu istu otazku by som ti mohol dat aj ja, ale odpoved uz poznam." Zaver filmu bol dojimavy a taktiez mi bolo luto stareho Rona v podani Hala Holbrooka, za tuto ulohu bol Holbrook nominovany ako najlepsi herec vo vedlajsej ulohe, avsak sosku si vtedy zobral skvely Javier Bardem za dramu TAHLE ZEME NENI PRO STARY (2007). Pytam sa teda, preco bol Chris tak naivny, ked bol vlastne tak inteligentny? Preco si tak zbytocne komplikoval zivot, ked si to mohol vsetko ulahcit? Mozno je zbytocne hladat odpoved. Napriek mnohym dojimavym scenam je to u mna aj tak na jedno pozretie... 08.10.2009 _______ Emile Hirsch - (Chris McCandless) +++ Marcia Gay Harden - (Billie McCandless) +++ William Hurt - (Walt McCandless) +++ Jena Malone - (Carine McCandless + rozprávač) +++ Catherine Keener - (Jan Burres) +++ Vince Vaughn - (Wayne Westerberg) +++ Kristen Stewart - (Tracy Tatro) +++ Hal Holbrook - (Ron Franz) +++ Zach Galifianakis - (Kevin) +++ Produkcia: Sean Penn +++ Hudba: Michael Brook, Kaki King, Eddie Vedder +++ ()
Alternativní způsob života. Chápu, že když tenhle film uvidí úspěšný manažer nadnárodní firmy, může mu Supertramp připadat jako nepřizpůsobivý rebelující fracek. A pro někoho to může být po skončení filmu jeho idol, který by rád napodobil. A nebo střední cesta, kterou jsem praktikoval já - dvě a půl hodiny žít jiný život, absolutní svobody. A pak jít nestydatě na Zingera do KFC a na pivko s kámošema. A to je na tom to nejlepší. Na dvě hodiny mě Útěk do divočiny přepnul na jiným mód (s drobnými výpadky - občas otravný voiceover např.) a pak jsem se bezstarostně vrátil zpátky. A to je důkaz že to bylo dobré. Dvouapůlhodinový únik. Hlavně to nebrat jako agitku nebo se snažit vůči tomu filmu nějak radikálně vymezit, i když to k tomu hodně svádí. ()
Pre moju cestovatelsku dusu je to pohladenie, ktoreho teplo ma bude dlho obklopovat (bez ohladu na to, ze Chrisov radikalizmus nie je moje gusto, resp. extremnost v urcitych crtach jeho nazorov i chovania nenachadza suznenie v mojom vnutri). Penn vyborne radi protichodne nahlady na zivot(ny styl), ktore ostria hrany smerom k divakovi v konfrontacii jeho vlastneho sliapania cesticky zivotom. A hoci tato road movie s povinne vybornym OST mi hlavne v sekvencii navratu do velkomesta v zvolenej stylistickej forme prisla ako kratky ukrok stranou (ak sa mal dostavit zcudzujuci efekt, tak neprisiel) , naplno to vynahrazduje nielen krasnymi sceneriami, ale hlavne sekvenciou medzigeneracneho odovzdavania zivotnych mudier. Penn sa vyhral so zauzivanou konvenciou plynutia ucenia v smere od staresinu k mladikovi a zaroven to vyvrcholenie prinasa omamny smiech, Dan Millmanom trefne pomenovany ako "smiech bez dovodu". ()
Nějak toho Seana nemám rád, a asi mám proč. Tohle je studie, jak od sebe tak nějak napůl odkopnout civilizaci (puška jo, autobus jo...), a o následcích toho, že se jedná o poblouznění a nikoli seriozní plán. A co mi na režisérovi moc vadí, že tuhle loserovitost glorifikuje, místo aby ukázal, že ti, co takového naivního poblouzněnce podporují, pak mají karmu zatíženou vinou... Problém tohoto filmu je čistě v tom, že je ulhaný a pomýlený ve všech aspektech. P.S. jak si tak čtu text distributora, režisér to točil se záměrem omotat si diváka kolem prstu... no blééééé hnus. ()
V září roku 2007 uvedl hollywoodský herec Sean Penn svůj v pořadí čtvrtý režisérský počin s názvem Útěk do divočiny, na němž se podílel i jako spoluautor scénáře a producent. Autorem předlohy k filmu je americký spisovatel a novinář Jon Krakauer, který příběh Christophera McCandlesse zpracoval nejdříve jako článek pro časopis Outside pod názvem Death of an Innocent. To se psal leden roku 1993. Teprve po velkém rozruchu, který nastal po vydání článku, se Krakauer rozhodl článek dále rozpracovat a vydat v knižní podobě. Ta vyšla v roce 1996 pod názvem Into the Wild. Krátce poté si knihu přečetl Sean Penn, byl jí velmi nadšen a ihned začal uvažovat o jejím převedení na filmové plátno. Rodina po zesnulém Christopherovi byla ovšem dlouhou dobu proti. Teprve po deseti letech se Pennovi podařilo rodinu přemluvit a získat svolení. Příbuzní se na snímku dokonce aktivně podíleli, především Christopherova sestra. Ta poskytla režisérovi velké množství informací a tato skutečnost se plně promítla do formální podoby výsledného díla. [==] Krakauer článek a posléze knihu sepsal pouze na základě nalezeného McCandlessova deníku, Penn ale při psaní scénáře bral v potaz i informace, které mu byly poskytnuty při setkáních s Christopherovou rodinou. To znamená, že ve filmu není jen jeden vypravěč, tedy sám Christopher, ale i celá řada dalších postav. V tomto ohledu připomíná Útěk do divočiny částečně film Orsona Wellese Občan Kane. Snímek, jehož rozpočet se pohyboval někde okolo 20 milionů dolarů, nebyl v době uvedení do kin příliš komerčně úspěšný. V amerických kinech si na sebe dokonce nevydělal, zisk přineslo až uvedení do evropské sítě a vydání filmu na nosič DVD. V současné době (léto 2007) se výnosy Útěku do divočiny pohybují někde okolo 55 milionů dolarů. Všechny tyto informace leccos o díle naznačují, umělecké ambice a snaha oslovit širší divácké spektrum jsou znatelné, v žádném případě se ale nejedná o komerční blockbuster, které s oblibou točí např. americký režisér Michael Bay. [==] Film je velmi problematické uchopit správným způsobem. Nejrozporuplnějsím prvkem vidím samotnou strukturu syžetu. Ten je řazen přehledně, v rozsáhlém počtu flashbacků se divák bez větších problémů dokáže orientovat. Způsob, jakým je ale podán, tzn. vysoký počet postav, které o Christopherovi vyprávějí v téměř nikdy nekončícím voiceoveru, vytváří ne zcela věrohodnou mozaiku vzpomínek, z níž si divák poté utváří komplexní pohled na postavu Christophera. Dominanta není z filmu stoprocentně a na první pohled znatelná, je možné na něj nasadit dva různé pohledy, dvě různé optiky čtení. Ta první, výše popsaná je z filmu přece jen více patrná nežli ta druhá; alternativa „osamělost a odlišnost hrdiny jako princip identifikace s divákem“. Ta mi nepřijde až tak ozvláštňújící a dominantní. Pokud bych se na počin díval především z tohoto hlediska, mohl bych Útěk do divočiny porovnávat s filmy, jakými jsou např. Forrest Gump a Trosečník Roberta Zemeckise či Příběh Alvina Straighta Davida Lynche. V každém z těchto filmů je ústřední postavou jedinec, jenž se více či méně vymyká standardům konzumního života, často je obklopen lidmi, ve výsledku ale zůstává jako samotář, podobně jako postava Christophera McCandlesse. Jaký je to ale Christopherův Útěk do divočiny, pryč od jakýchkoliv výdobytků moderního života, když Christophera opouštíme ve chvíli jeho posledního pohledu v úzkém sevření opuštěného autobusu? () (méně) (více)
Galerie (52)
Zajímavosti (48)
- Skoro celý Útěk do divočiny natáčel Sean Penn pod širým nebem a vetšinou přesně v místech, jimiž skutečný Christopher McCandless prošel. Štáb zcestoval celý severoamerický kontinent: od Mexika přes Kalifornii, Las Vegas a Grand Canyon. Celkem čtyřikrát se přesunul na Aljašku - důvodem bylo zachycení všech čtyř ročních období. (Pumiiix)
- Sklízecí mlátička (kombajn) ve filmu je John Deere 9600. Tato modelová řada s přeplňovaným šestiválcovým dieselovým motorem o výkonu 305 koní se vyráběla v letech 1989 až 1997. (Sekmen)
- Natáčelo se od 24. dubna do 4. listopadu 2006 ve státech USA – Washington, Nevada, Kalifornie, Jižní Dakota, Aljaška, Oregon a v Mexiku. (Varan)
Související novinky
Zemřel herec Hal Holbrook
V požehnaném věku 95 let odešel 23. ledna americký herec nominovaný na Oscara, Hal Holbrook. Zprávu včera předala deníku New York Times jeho osobní asistentka Joyce Cohen. Holbrook se narodil se v… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz
Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (více)
Nej filmy roku 2008
Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)
Reklama