Obsahy(1)
Jasan Zoubek (1956), kreslíř a sochař, patřící k dnešním nejvýraznějším představitelům postmoderní vlny, se zpočátku orientoval více na kresbu lidských postav a stromů a od 80. let se rozvíjí i jeho sochařská tvorba. Upozornil na sebe monumentální soustavou dřevěných organických prvků na výstavě Sochy a objekty na Malostranských dvorcích. Od té doby pravidelně vystavuje u nás i v zahraničí. Při pohledu na jeho díla je patrná neustálá snaha objevovat nové materiály, které se nejvíce svou podstatou přibližují autorovým představám. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?idp=1126932001&day=1175292000&time=22:20&ch=2&searchstring=Vrstven%ED+Jasana+Zoubka&backaddr=search // Mlátíme-li majzlíkem do kamene, ještě to neznamená, že z toho po dvou letech vznikne socha hodná toho jména. // Dokument je o synu Olbrama Zoubka a Polony Bregantové. Jediný důvod který mě napadá, proč je dobré se na film podívat, je jediný: aby jste zjistili, co všechno se ještě dá považovat za umění. ()
Dokument ukazuje, jak je dobré mít rodiče komerční umělce co se za to nestydí a pro to tvoří(1/2 li). To se to pak vytváří nádnáramně nezávislé a nekomerční umění z cizích peněz a házejí se do placu vším opovrhující větičky. V reálném životě by byl rád, že uživí rodinu a zbyde mu trochu peněz na dláto a špalky. Vzhledově si s věkem polepšil, ale syrový a nevšední umělec to opravdu není (však i jeho otec pravil, že talent nemá, ale že je pracant). Pokud by někdo chtěl mít kus jeho šutru na zahrádce, tak bohužel, jeho díla patří jen na výstavní plochy, kde je mohou umělecky obdivovat davy stejně psychicky naladěných creatůr. Jasan je zkrátka chlapec co stále vytváří bábovičky z otcových peněz, avšak nyní již poněkud větších rozměrů. (Zajímalo by mne, zda když se do něj zasekne sekyra, zda z něj teče krev či míza...) ()