Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Těšila jsem na větší akci, více triků, více pohybu a zápletek, více boje se zlem. Nějak se mi zdá, že tento díl trochu pokulhává nad tím co jsem od něj očekávala, ale i přesto dávám vysoké ohodnocení snad díky hudbě, obsahu který tam jakýs takýs byl a také proto, že mám slabost pro tajemno a pěknou přírodu :-) (03.08.2011)

Sledovat 140 minut pobíhat puberťáky po lese je na hranici utrpení. Yates vykrádá batmanovské motivy Nolana na každém kroku, ale nechápe, že to samo o sobě nedělá dobrý film. Protože pokud herci nemají co hrát a za celou dobu se nestane jediná zapamatovánihodná scéna, která by opravdu stále za to, výsledek je více než tristní. Nedopečený, špatně udělaný film bez drajvu, při kterém se tvůrci utopili v opulentních kamerových panoramatech a robustní muzice, přičemž zapomněli na všechno ostatní, co utvářelo úspěch celé série o Harrym Potterovi. (22.07.2023)

Nejslabší díl Harryho Pottera rozdělený do dvou dílů? No potěš, hrabeme prachy, hrabe. A bohužel se to dost podepsalo - první díl je nuda. Pohádka s thriller prvky a náhodami odkrytých hrobů. Je to smutné, ale jako fanynka jsem zklamaná. Hudba, herci, efekty - nic nového a fádnějšího v té roztahanosti. Cihlu na tebe. V druhé dílu se už konečně možná bude plakat, doteď se jen ušklíbalo. Bavila jsem se, když jsem si z toho dělala lehraci. Jinak jsem zívala. Sry, Harry, choval jsi se jako Frodo a to ti neprominu. Slabší 3*. (03.12.2010)

První částí posledního dílu (ehm) pro mě přestává být z estetického hlediska zajímavé dobrodružství obrýleného kouzelníka a za pozornost stojí již jen jako fenomén, který na místo toho, aby cílil na nejširší diváckou skupinu, se zaměřuje na fandovskou základnu. Umocnilo se to, co mě tolik iritovalo na šestce - není o čem vyprávět (a když se o to film snaží, selhává), zatímco styl se snaží diváka přesvědčit, že o něco zásadního jde. Charakteristické znaky blockbusteru nahradil fanouškovský diskurz. Nejen že je sedmička až otrocky věrná předloze (a invence v podobě taneční scény působí nepatřičně), ale zároveň postavy přebírají rétoriku hard-core fandů (testujeme navzájem své znalosti kvízovými dotazy, popř. počítáme s tím, že víme, kde je kdo a co je co, ačkoliv tomu bylo předtím ve filmových adaptacích věnováno minimum prostoru a zde mají klíčové prvky i postavy pouhou úlohu nezbytného zjevení se). Ačkoliv jsem dostatečně obeznámen, abych se neztrácel, nebaví mě to. A nejotravnější mi přijde příklon k fan-fiction, kdy nejde o hledání viteálů a přípravu na souboj s Vy-víte-kým, kdy by se vyprávění posunovalo dopředu, ale naopak stojí na místě a nirmá se v pocitech postav, které na místo záchrany světa a svého života řeší milostné trable. Potíž je v tom, že ústup epiky na úkor lyriky selhává proto, že vyprávění ve své "omezenosti" na titulního hrdinu jednak umísťuje úmrtí vedlejších postav mimo hlavní dění, a tak emoce absentují, a prostředí, které by mělo vykreslovat emoční stav ústřední trojky, je ve svém odkazování se k historickým realiím příliš doslovné a nefunkční. Nepomáhá ani styl, který nijak výrazně nevybočuje z toho, co se stalo normou v rámci blockbusterů let minulých, a tak užití (velkých) detailů pro zvýšení dramatičnosti a rádobyrealisticky trhané akční sekvence jen unavuje. V kině jsem se nedokázal zabavit ani záměrnými nadinterpretacemi (mainstream pracující s vyprázdněnou narací) a podvratným čtením (HP jako vyprávěni o vybojování si heterosexuality, když po Harrym jde Voldemort, který se obklopuje samými muži či butch lesbami a který musel oddělat svou konkurenci v podobě staré buzny Brumbála). Ne, ono je to o síle kamarádství, toleranci a tak, což musí být v závěru explicitně řečeno jednou z postav, protože divák se sérií možná dospívá, ale cílovka je ve věku, kdy se jí často odkrvuje mozek a krev se navaluje do jiných částí těla. (23.11.2010)

Videl som prvých štyroch Potterov, ďalší ma už ako ne-fanúšika nelákali. Deathly Hollows Part I som zhliadol iba pre lákavé "Dark-Knight-Style" billboardy. A k smrti som sa nudil. Začiatok série oboznamoval s postavami, s pekným filmovým prostredím, a v prípade Cuarónovej trojky bol aj osobitým, úžasne temným filmovým dobrodružstvom s množstvom režijných vychytávok. Filmy mali vlastný príbeh, diváka vždy niekam posunuli. V kontexte k nim je Deathly Hollows Part I iba nastavovanou onanistickou kašou, otrocky, bez akejkoľvek kreativity sfilmovanou predlohou, ktorej kvality nepoznám, ale ak sú obdobné, tak amen tma. (18.11.2010)