Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

„If it's true, you really don't stand a chance.” Je to temné, je to akční, je to brutální a místy lehce erotické. Yates nakročil do potterovského finále správnou nohou. V jeho rukách se sága o mladém čaroději transformuje z dětského fantasy do technicky úchvatného survival thrilleru, kde už neplatí, že herecké výkony ústřední trojky jsou pro smích a za kopec pitomých dialogů by člověk Klovesu nejraději vlepil facku. Jedinou chybou je paradoxně již zmíněné rozpůlení na dvě části, což se projevuje v „jakž-takž” ucházejícím zakončení. I když zrovna to se jinak nejlépe natočenému dílu nedá kvůli absenci druhé poloviny vyčítat. Taneční scéna za hudby O' Children od Nica Cavea se u mně zakořenila jako doposavaď nejkrásnější moment celé ságy. Připravte si kapesníčky, na tuhle jízdu skrze magické univerzum, které změnilo svět, jen tak nezapomenete! [Kino: 2x DD; 1x DT] (13.11.2010)

Mám pocit, že tohle už nemá nic moc společného se starým dobrým Harry Potterem. Vše je takové až moc temné a ta atmosféra Bradavic mi tam hodně chybí. Jako fanoušek ale Harryho stále respektuji. Jen jsem toho názoru, že "nového" diváka tenhle díl (alespoň tedy první část) nenadchne. Místy mám pocit, že se dívám na kanadský thriller. Dávám sice 4 hvězdičky, ale na úplně jiném žebříčku než u předešlých dílů. A stejně se těším na část 2. (13.05.2011)

Dospěl jsem do věku, když jsem sice všechny Pottery četl, ale už tak dávno, že si pamatuju už jen základní zápletku a konec. Yates pochopil (studio pořád ještě ne), že většina fanoušků už pěkně zestárla (já osobně jsem se s Harrym a jeho kamarády seznámil v deváté třídě základní školy a od té doby řekou protekla pěkná spousta vody) a začal od pětky pomalu, ale jistě měnit trochu drsnější pohádku na temnou fantasy, která nám, přestárlým dětem, dnes vyhovuje lépe. Sedmý díl má ještě tu výhodu, že se od svých mladších bratříčků radikálně liší už v tom nejzákladnějším. Už nejsme zavření na hradě, ale začínáme pobíhat celým širým... no dobře Velkou Británií. Vizuální stránka první půlky RELIKVIÍ SMRTI je úchvatná (moře) a ano myslím tím i geniálně pojatý vložený příběh o třech bratřích. Desplatova hudba je po božském Williamsovi asi tou nejlepší náhradou. Herecká posádka ze sebe vydává to nejlepší (za ty roky prostě mají svoje charaktery v malíku) a tím rozdělením na dvě půlky se nabízí spousta místa, kde se můžou předvést. Snapea si očividně šetří na finále a Voldy je konečně opravdu démonický. Bylo zajímavé, že děj nikam nesprintuje a přesto jsem se nenudil. Vlastně to ve mě probudilo chuť vidět finálovou polovinu a možná si znova přečíst knížky. Někdy. Tak za půl roku naposledy pane Pottere. (28.11.2010)

Scénář: Steve Kloves .. Čáry, máry, fu(c)k. Tento film absolutně nefunguje. Téměř stopadesát minut rozbředlé, nudně natočené a vleklé vyprávěné látky, která o to víc uráží, že vzniknula jen a pouze pro kasovní zisk a jejíž samotná hodnota je mizivá (ještě že mne lístek do kina stál jen 50 kč, větší sumy bych zajisté litoval). ___ Knihu jsem četl jenom jednu a to ani ne celou (nezaujalo), ale z toho co se „děje“ ve filmech (viděl jsem všechny) už asi tři díly zpět musí být přetaženo z hodně mizerné předlohy. A David Yates tomu nasazuje korunu svou únavnou režií, plnou táhlých záběrů přírodních scenérií a nezvládnutou dramatizací klíčových scén. Sice pár scén udělal poměrně vtipnými, zbytek ale vyzněl převážně směšné. V poměru s vynaloženým rozpočtem a známosti předlohy jde o jeden z nejhorších a především nejzbytečnějších výsledku. Vše, co obsahuje sedmá kniha, by zaisté šlo smrsknout do jednoho filmu, navíc celá série už dlouho trpí seriálovostí ovšem na zbytečně velkém rozsahu stopáže, kterou není schopná naplnit. ___ Nejsem zklamán, po minulém díle bylo očekávání po zásluze nízké - ale takovej poser jsem teda nečekal! Relikvie nudy – část 1. 20%. (11.12.2010)

Jednoznačně nejvyspělejší díl celé série. Moc se mně líbilo, že podstatná část filmu je zaměřena na vztah tří hlavních postav a vše ostatní šlo stranou. Snad poprvé za celou sérii jsem měl pocit že sleduju lidský bytosti, reagující na vývoj událostí podle svých pocitů a emocí. Ohromně příjemně jsem překvapen z Ruperta Grinta, celou serii jsem si ho moc nevšímal a spíš jsem na něj žárlil, že se šmrdolí kolem Hermošky a já ne. I tady to ze začátku vypadalo, že jediný jeho výkon bude to, že se bude zamilovaně dívat na Lady Hermy, ale v druhý půlce se to všechno změnilo a bylo to právě Rupert kdo v čele hereckýho peletonu přitáhnul heráčka před brány finále. Další kdo mně příjemně potěšil po všech stránkách je samozřejmě slečna Emča má v sobě obrovský charisma a když je v záběru, prakticky nedokážu posunout oči jinam. Co se Harryho týče tak je mě líto. Daniel je neskutečně topornej a dřevěnej, prostě on ve svým poheldu nemá emoce jako Rupert, což by nevadilo, kdyby měl alespoň herecký projev jako Emína, ale bohužel. On tam protě jen chodí a bloumá a skáče jak Hermoška píská, to je taky král kouzelníků na hovno. Kdyby byl Voldemort co k čemu a nevypadal jako prasopes po dvaceti pivech, tak už Harryho prdelka dávno poznává středověk od bandy zfetovanej kouzelníků. Celkově je film nesmírně dynamickej, jen je obrovská škoda, že má v kinech 15ti minutovou přestávku, co to je za prasárnu? Prej kvůli pohodlí diváků? To je jako kdybych šukal a v nejlepším mně holka oznámila, že kvůli mému pohodlí jde vyměnit prostěradlo. Do hodnocení tuhle prasárnu sice nepočítám, protože za ní nikdo z tvůrců nemůže, ale na mém prožitku se to dost silně podepsalo. Jinak přemýšlím co bych vytknul, ale není moc co. Honička v leze vynikající, Hermionino vymazávání dojemný, návštěva na hřbitově temná, útěk od soudu napínavý, povídka o třech bratřích přenádherná a vizuálně nezapomenutelná. Možná bych dal větší prostor tématu fašizující se Bradavice, ale třeba se ještě dočkám. Dokonale strhující podíváná. (16.12.2010)