To, co dýchám

Celkem zajímavé drama, které vyhrává u diváka především svou provázaností jednotlivých postav a jejich osudů. Jedná se vlastně o čtyři povídky, kde se hlavní postavy nějakým způsobem ovlivňují. Trošku nesourodé, Baconova linie je strašně přehrávaná a protivná, ale jinak si myslím, že tohle je snímek, který jedno zhlédnutí snese. (29.08.2014)

Slibný začátek mě připravoval na výjimečný zážitek, ale každou minutou film slábnul a nesmyslně se zamotával. Není tedy divu, že konečné "rozmotávání" nedopadlo nejlépe. Čeho je moc, toho je příliš. Nechápu jak to mohl Jieho Lee dopustit, já v něj docela věřila. Necítím tu téměř žádné emoce, za to hodně snahy. Takže to tu nakonec zachraňují alespoň kvalitní herci a poměrně vyvedená hudba. Slabé 3*..škoda. (22.09.2011)

Mám veľmi rád filmy, v ktorých sa osudy postáv zaujímavo spoja a tento je jeden z tých najlepších. Je pre mňa záhadou, prečo V zajatí osudu ostal v roku 2007 debutom, ale zároveň jediným režisérskym počinom celovečerného filmu od Jieho Lee, keď to zvládol takto na jednotku. Film šľape ako hodinky, má skvelé tempo a preto neprehnanú stopáž, ponúka zvraty a je vzbudzuje zvedavosť. Prináša však aj veľa emócii, niekedy aj smútku, ale aj uvoľňujúci pocit na konci. Garcia ako záporák bol geniálny. (11.07.2021)

Scénář není úplně dokonalý, ale díry v něm plně vynahrazují herci, kteří svojí práci odvádějí na výbornou - všichni, takže nemá cenu někoho vyzdvihovat. Navíc i přes scénáristickou nedokonalost se mi všechny čtyři příběhy strašně líbily a vlastně ani nedokážu říci, který z nich nejvíc - každý měl zkrátka něco do sebe. Dokonce jsem se i dvakrát rozesmál (Whitaker vs. schody a útok Mexičanky na Emila Hirsche), což jsem u podobného filmu nečekal. Leželo mi to doma dlouho, protože jsem čekal na to správné rozpoložení, v kterém jsem sice před začátkem nebyl, ale Lee mě do něj rychle dostal. 90% (08.11.2009)

Natočiť v súčasnosti film podľa starobylých čínskych prísloví sa na prvý pohľad rovná komerčnej samovražde. Pri podrobnejšom skúmaní však na povrch vyplynie fakt, že debutujúci (krátky film sa nepočíta) režisér Jieho Lee úplne presne vie, čo robí. Magnolia ukázala, že mozaika vzájomne prepletených ľudských príbehov je niečo, čo ľudí baví a do čoho sa dajú celkom ľahko zlákať slávne tváre. Podobne ladený Crash na Oscaroch skazil radosť Angu Leemu a jeho homosexuálnym kovbojom a zdá sa, že kto chce vyhrať nejakú tú prestížnu cenu, musí točiť podobné filmy. The Air I Breath bude obsahovať štyri poviedky na tému šťastie, radosť, smútok a láska a žánrovo by sa film mal radiť do trochu obskurnej kategórie romantických detektívok. (10.12.2012)