Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Ve Francii nikdy před sebe na semaforu nepouštějte Renault-Saviem, protože nevíte, jaké překvapení se skrývá na korbě pod plachtou. U nás zase nepouštějte jejich zrezivělé licenční kopie, už kvůli tomu smradu.. Mesrine po návratu domů osciluje mezi Michaelem Scofieldem, Che Guevarrou a S.B.Cohenem, aby nakonec zemřel, tak jak žil - sám, postradatelnější než pudl a alespoň na správné straně vězeňské zdi. Richet kolečko vložil, stroj perfektně šlape, přesto jsem v něm slyšel občasné zaskřípání. Nicméně tyto francouzské hodinky s oldschoolovou patinou si bez diskuze zaslouží čas od času z kapsy vytáhnout.. (Ten "ježíšovský" poster na Epilog je skvělý) (15.07.2009)

Nepolapitelný postrach bankovníků je zpět a vede si o krapet lépe. Oba díly Veřejného nepřítele nefungují bez toho druhého. Oba jsou relativně hravé, relativně brutální, relativně nadprůměrné a relativně řemeslně kvalitní. Několik povedených scén ale pro chutnější filmový zážitek nestačí. Leccos je jen naznačeno, nýbrž to neodkrývá Mesrinovu hlubší motivaci. Nevíme, jak se zločinem začal, jak snadno zapadl do prostředí mafiánů a šlapek, navíc rozmělněný scénář a ostré střihy mi vadily zrovna jako v "jedničce". Občas se stávalo, že jsme někam skočili a neznali souvislosti. Více se pracuje s hrdinovými řečnickými schopnostmi, cynismem i s faktem, jak uměl pracovat s médii. Vysokého očekávání se ale "začínající" režisér Richet nezalekl a zkomponoval Epilog do podoby, která osloví.. nicméně v mém případě neoslní!! 70%. (03.05.2009)

// Epilog, ačkoliv slabší prvního dílu, má stále co do sebe. Žak Me*s*rin se vžívá do role revolucionáře a v jistém směru jistou revoluci přináší, nicméně stále je to jenom jeden muž, proti všem. Znepřátelit si "všechny", se zkrátka nevyplácí. Všechno jednou končí a i když nakonci máte chuť říct - ne! Nic nezmůžete se faktem, že ano. K dokonalosti a silnějšímu závěru mi chyběla nějaká "živelnější" vedlejší postava. V první části se herecky i obsahově postavy velice lišily a každá měla co do sebe, to se ve druhé části příliš neděje a všechnu zbylou pozornost už na sebe strhává pouze (přesto vynikajicí) Cassel. Možná tak to mělo být, možná bych to raději jinak, nic s tím už nenadělám, je to jak to je. Kolem a kolem, jako celek - perfektní! (12.01.2013)

Vincent Cassel mi vytesal do lebky díru majzlíkem, takovejhle hereckej koncert už jsem dlouho neviděl, Mesrine se na plátně doslova zhmotnil! Navíc jeho život by si nevymyslel ani ten nejbláznivější scénárista, takže i kdyby měl Veřejný nepřítel třeba deset částí, pořád by bylo na co koukat. Já jsem ale vděčnej i za tyhle dvě, které ač to všechno berou hopem, jsou naprosto famózní. Hlavně ta neidealizace hlavního hrdiny. A myslím, že nemá smysl (Stejně jako u Kill Billa, Krvavého pobřeží a zřejmě stále častěji) brát Veřejného nepřítele jako dva filmy, když tvoří jednotný celek a jedna část by bez druhé nefungovala! (02.07.2009)

Pokračování Jacquese Mesrina, největšího francouzského gangstra všech dob, který unikal spravedlnosti téměř dvacet let, se mi strašně líbil, podle mne o malinko větší zážitek než u jedničky, ale i tak mohu tento film zařadit mezi nejlepší a mé oblíbené. Vincent Cassel se výborně vžil do své role, scénář výborný akce střídá akci, myslím že dobrý snímek vás donutí od filmu neodtrhnout oči a to se tady určitě povedlo. Určitě tohle pokračování velice doporučuji, nejlepší je pustit si oba díly hned za sebou. Nejdražší francouzská produkce. Film podle skutečných událostí a navíc výborně natočený. ( Hodnocení: 10/10 ) (21.11.2009)