Vzpoura v Seattlu

Živé nahliadnutie na masové protesty proti SB, MMF a WTO – inštitúciám, ktoré povýšili hodnotu peňazí nad hodnotu života, ľudské práva a životné prostredie podriadili potrebám obchodu. Tieto inštitúcie riadia chod systému a životy nás všetkých. Upriamenie pozornosti na následky ich vplyvu očami skupinky nenásilných aktivistov prináša jedinečný pohľad na inú stránku politiky, než akú nám podsúvajú korporáciami platené médiá. Takmer dokumentárna forma filmu ukazuje skutočné kauzy, napr. ťažkoodencov mlátiacich kohokoľvek hlava-nehlava, vrátane manželky jedného z nich, ktorá len prechádzala okolo a na následky zranení potratila, do toho autentické zábery z reálnych demonštrácií výborne vťahujú do atmosféry. Približuje tiež zábery z rokovacej sály, kde vidíme odporné politické machinácie, ignorovanie rečníkov rozvojových krajín a vypínanie mikrofónov politikov, ktorí hovoria „nevhodne“. Proste, demokracia v priamom prenose. Žiadne diskusie, ideme cez mŕtvoly. Potom ostáva otázka, či tie kamene lietajúce od čierneho bloku naozaj boli také neopodstatnené. (31.12.2013)

Žijeme opravdu v Matrixu? Vidíme jen to, co máme vidět, slyšíme jen to, co máme slyšet a víme jen to, co spořádaní občané mají vědět? O co vůbec jde těm pošukům a vandalům, kteří každou chvíli protestují proti té "globulizaci" či co, rozbíjejí výklady a perou se s policisty? Neměli bychom je všechny pozavírat, ať je klid? A co vůbec mají proti Světové obchodní organizaci, OSN, EU a dalším bohulibým celkům. Vždyť to jsou všechno demokratická společenství, která napomáhají svobodnému obchodu, přátelské spolupráci a šíření míru a lásky na celém světě, no ne? Nebo to tak alespoň tvrdí z televize naši politici a ti to s námi vždycky myslí dobře a nikdy nelžou a basta. Problém vyřešen, mámo, přepni na Ordinaci v růžové zahradě. (12.10.2008)

Vděčné téma pouličních nepokojů, idealistické omladiny, demonstrací a natvrdlých hlavounů i policajtů, kteří jen dělají svou práci, si vybral pro svůj debut režisér a hlavně herec Stuart Townsend. Předkládá mozaiku složenou z několika osobních příběhů, přičemž emocionálně nás má přejet hlavně osud manželů Theron x Harrelson. Mrazí z něj, to jo, ale mrazit mohlo víc. Tvůrci na nic nečekají a jdou hned na věc. Snaží se nikomu (alespoň v úvodu) nenadržovat, bohužel ale nenabízí ty skutečně „zlé“ postavy. Pro každého má režisér pochopení, konstrukt pro všechny zúčastněné ale diváka nemusí úplně těšit. Townsend, který jinak zahřívá postel právě Charlize Theron (zmetek jeden), nemá navíc bohužel takový tah na branku. Myslím, že i třeba těžkooděnci protáčející v ruce obušky, jdou natočit s větším drivem.. Předkládá nám tak hlavně průměrně nalajnované postavy, mezi kterými přepíná a které prostě nedokáží přitáhnout. Přitom o ně má v jinak jasně narýsovaném ději přeci jít. Nestrannost v závěru mizí, zatčení demonstranti jsou chudinky, starosta zase najednou mizera. Škoda.. (30.04.2012)

Tohle bylo dlouhé a těžké rozhodování. A paradoxně právě proto jsem se vlastně nakonec rozhodl pro vyšší hodnocení - protože mne toto dílko donutilo k zamyšlení. Narazil jsem totiž na klasický bermudský trojúhelník s hroty obsah/forma/idea. Jedno po druhém to šlo takhle : technicky velmi vydařená forma, pak idea, se kterou prostě musím souhlasit, a nakonec samotná konstrukce děje, coby klasická ukázka propagandy, kterou ve filmech bytostně nesnáším. O co snadněji se mi zavrhovalo ten nešťastný Hotel Rwanda, který jsem svrhl do pekel právě proto, že mizerná forma a obsah prznily šlechetnou ideu! Tady jsou ale - jako na sviňu! - herci slušní a zvuk, kamera i střih obstojné (i když se debutant snažil klasicky maskovat své chyby a díry v rozpočtu roztřesenou "ruční" kamerou a zelenými filtry). Viděl bych to takhle - tvůrci jsou upřímní, svou subjektivitu nijak neskrývají, takže to berme jako solidně natočenou agitku s několika silnými scénami, která ale slouží velmi dobré věci. A víte co? Ta čtvrtá hvězda je hlavně pro tu VĚC. (18.11.2008)

Silné kafe...Snímek mne zaujal hlavně kvůli tomu, jací jsou lidé...Jední bojují pro to, druzí zase pro tamto...Často pak bojujeme proti sobě...Podepřeno opravdovými záběry a skutečnostmi, vidíme pohled všech představitelů - nevinní lidé, policie, protestující a ti, kteří bojují za úplně jiné věci...Doufám, že podobný příběh z roku 1989 natočí někdo i u nás...To by bylo... (09.01.2009)