El camino de los ingleses
Summer Rain
Režie:
Antonio BanderasScénář:
Antonio SolerKamera:
Xavi GiménezHudba:
Antonio MeliveoHrají:
Alberto Amarilla, María Ruiz, Raúl Arévalo, Cuca Escribano, Félix Gómez, Victoria Abril, Mario Casas, Miguel Guardiola, Tony Zenet, Antonio Garrido (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Miguelitovi je osmnáct, právě opouští nemocnici s dlouhou jizvou a s výtiskem Dantovy Božské komedie. Od té doby, co tuhle knihu přečetl, ví, že chce být spisovatelem. Zatím je ale léto a Miguelito se schází u bazénu s Babirusem, který má rád bojová umění, s Pakem, jehož otec je boháč, s malým Mortallem a s Luli, která sní o dráze tanečnice. Když léto skončí, parta se rozprchne na všechny strany a také románek s Luli pro Miguelita končí. Oba mladí lidé dospěli. „Můj film je o přechodu z doby dospívání k dospělosti,“ říká Antonio Banderas. „Sny mého mládí byly daleko skromnější, než byl potom můj život. Vždycky jsem chtěl být divadelním hercem, a ne hvězdou. Neztratil jsem nic z té energie, která mne kdysi pudila odejít z Malagy. Vzpomínám si dodnes přesně na ten okamžik, kdy jsem si uvědomil, že jsem se změnil. Kdybych se někdy vrátil do Malagy, bude to v kůži jiného člověka.“ Letní déšť byl uveden v sekci Panorama na Berlinale 2007 a získal tu cenu Europa Cinemas Label. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (38)
Taková zkušenost, jakou ve svém životě prožil Miguelito, člověka od základu změní. Lidé začnou svůj dosavadní život přehodnocovat a vidět v jiném světle. Jestli chtěl být básníkem, tak jím klidně mohl být. Tenhle film je pro mě velkým překvapením, protože až v úvodních titulkách jsem si přečetla, že ho má na svědomí Antonio Banderas. Banderase mám ráda, ale nepovažuju ho za nijak dobrého herce. On spíše všechny ohromuje svým charismatickým zjevem a mě samozřejmě taky. Po tomhle filmu si myslím, že by se měl přestat věnovat herecké kariéře a začít se věnovat pouze té režisérské. ()
Antonio Banderas natočil tento film prý jako potcu těm, kdo se stali úředníky v bankách nebo dělníky v továrnách a nenaplnili své sny a nestali se slavnými. Letní déšť si hodně hraje s poetikou, s vizualitou, hodně se zde mluví vznešeně, o touhách, o básnictví... Ale film je to ve skutečnosti chladný. Přehnaná stylizace zabíjí emoce. Herci jsou moc toporní. Vše působí telenovelsky. Proto se mě Banderasův režijní počin nijak zvlášť nedotkl. ()
Dlouhý, pomalý film o ničem. Budiž, jsou filmy bez děje, které mají smysl, ale tady jsem ho nenašel. Kdybych na letní déšť koukal v létě z okna, byla by to podívaná po všech stránkách zajímavější. A nejvíc mě asi iritovala ta hudba, co si jeden ze celkových dvou motivů hrála bez ohledu na to, co se právě děje. Jediným plusem je María Ruiz, na kterou bych se asi vydržel dívat i déle, než tyto skoro dvě hodiny. ()
Jelikož film nemá nijak zvlášť bohatou dějovou náplň, je vyplněn filmovým uměním (snad kvůli tomu, že Banderas umělcem být moc a moc chce?). Příběh partičky rozervaných kluků a holek je chvílemi zajímavý a chvílemi naopak nudí. Ve filmu je spousta myšlenek či jejich náznaků, které si člověk může domýšlet po svém, nebo nechat plavat. Myslím, že se nám snaží tvůrci podsunout nějaké poselství důmyslně zašifrované do art-kabátku. Oslovila mne zajímavá hudba, pár postřehů mne donutilo k zamyšlení. Mládí to holt má složité. Bylo by nespravedlivé film jen tak hodit přes palubu. Není to pecka, ale za zhlédnutí stojí. ()
Docela zajímavý filmový počin ze Španělska, který režíroval známý herec Antonio Banderas. První, co musím zmínit a co mne překvapilo, je fakt, že tento film se objevil v televizi před desátou hodinou večer, ač je zde otevřeně zobrazeno násilí, soulož (dokonce několikrát s různými detaily) či pohled do záchodové mísy, do níž jeden z hrdinů močí krev. Takovýto film pouštět v neděli od osmi hodin večer je podle mne docela odvážný krok, byť se jedná o zvlášť placený filmový kanál Cinemax. Ale to je vedlejší, jen jsem se nad tím podivoval. Každopádně film není jen o výše vyjmenovaných věcech. Je o užívání si života, když je člověk mladý, plný elánu a svěžesti. Ale samozřejmě nic není tak veselé a růžové, jak se může zdát a každou radost či pohodu musí zákonitě vystřídat i o něco horší zážitky, které nemusí skončit šťastně. Ze začátku (zhruba po celou první polovinu filmu) jsem se příliš v postavách neorientoval, nebo jsem spíše film ve svých očích shazoval a považoval jsem ho jen za nějakou výpověď bez děje a hlubší myšlenky. Ale na konci filmu už jsem dokonale znal všechny postavy a měl jsem pocit, že jim a jejich jednání rozumím a že to, co jsem viděl, má hlubokou myšlenku a velkou výpovědní hodnotu. Po herecké stránce je film naprosto bezchybný, všichni mladí herci se snaží a je vidět, že mají talent. Prostě tomuto filmu nemám téměř co vytknout, snad jen tu úvodní bezobsahovou část, kdy film občas i nudil. Ale jinak to pro mne byl úžasný filmový zážitek a uděluji čtyři hvězdičky. ()
Reklama