Dororo

zajímavá japonská pohádka o chlapci, jehož tělo vlastní otec zaprodal démonům a on se teď své jednotlivé části snaží lovem démonů získat zpět - tím, že zabije pekelníka který má část jeho těla, mu tato část znovu naroste. Občas celkem morbidní, ale po celou dobu démonicky zábavná podívaná! Možná bych jen malinko vytkl triky, které často působí až moc levně - za to ale vyzdvyhnu nádhernou stylizaci a pohádkově krásné exteriéry. (21.09.2008)

Začátek byl slibný, zajímavý, říkala jsem si, že jsem se fakt trefila při výběru filmu. Ale pak mě - nevím proč - zklamaly ty tanečnice v tom "historickém baru", ale i s tímto pocitem jsem se dívala s nadšením dál, protože tam byl Tsumabuki, kvůli kterému jsem si to pustila, nasadila jsem spokojený výraz a pokračovala dál. Ale některé mangy by měly zůstat mangami (nebo popřípadě maximálně by mohly být předělány do anime), protože na stříbrném plátně vypadají hrozně - momentálně mluvím o těch příšerách, ach jo, mluvím i tom uspěchaném a přitom nedokončeném příběhu, který říká, že jestli chceš vědět, jak to dopadlo, a jestli si to chceš užít víc, otevři mangu, mluvím o těch pomalu plajících ostří, kterými nikoho nepořežete, leda vypíchnete oko. Ale zase tak hrozný film to nebyl, jen jsem prostě čekala něco víc, něco "hmm, hmm" (rozumíte, použití tohoto citoslovce..?). Pro mě se na hodnocení promítá zklamání. (11.11.2010)

Dororo v sebe spaja tri elementy. Umelecky zdatneho indie rezisera v prvom velkorozpoctovom jobe, kultovy komiks, akysi pinokia+astro boy vo fantasy obale a velkorozpotovu trikovu japonsku fantasy. So zarobenymi 30 mil. dolarov ide stale o jeden z najuspesnejsich jap. filmov tohto roka (o par milionov ho prekonal len dalsi, x-ty diel pokenoma a filmova verzia kultoveho serialu monkey magic) co sa tyka spracovania ci obsahu, je to horsie. Akihiko Shiota je sice umelecky zdatny, ale vizualne (aspon doteraz) nulovy, na rozdiel od cinskych indie majstrov 6 generacie ako Yimou Zhang a Kaige Chen, ktori cit pre nadstandardne graficke spracovanie preukazali aj v lacnych a neskor aj drahych fantasy filmoch, Akihiko Shiota je na tom asi tak ako Ryuhei Kitamura v Azumi ci Takashi Miike v The Great Yokai War. Neda mi, ale zda sa, ze hierarchicka poslusnost je v japonskom blockbusteri nad autortskou originalitou, neviem si inac vysvetlit, preco by inac autorski originalni a v mnohom velmi svojski reziseri natacali tak obsahovo aj formale primitivne filmy. (26.08.2007)

Dobrý film, u kterého se budete dobře bavit, když odpustíte výrazně digitální příšerky. Dostal jsem co jsem požadoval, dobré a sympatické obsazení a dobře vypadající bojové scény. Příběh je jednoduchý, ale nečekal jsem něco převratného, největší výtku mám k celkové stopáži, jež se dala o takových 20 min zkrátit, jelikož se zde nachází docela hodně hluchých míst a to trošku zamrzí. Mé hodnocení 3 hvězdičky, tak zajímavou hudbu při bojových sekvencích jsem ještě neslyšel :-) (02.08.2008)

Japonske fantasy, ktore odsypa, ale na druhu stranu nicim neprekvapi. V tomto snimku je vsetko ukazkovo japonske. Japonsky hrdina napol demon-napol clovek odsudeny spolocnstou pre svoju "inakost", ktory hlada sam seba (berte doslovne:), obklopeny typicky japonskou zbierkou cudackych postaviciek, plno priser ktore mozete stretnut len v japonskych filmoch (alebo v hrach ako Final fantasy) a samozrejme nemozu chybat aj suboje s katanami. Vsetko je pri tom spracovane na urovni, ako som uz vsak povedal, nijak vinimocne. Tak ci onak, takychto snimkov podobnych kvalit vela nieje, preto budme vdacny. (7/10) (06.08.2007)