The Poughkeepsie Tapes

Pseudodokument o masovém vrahovi nabízí děsivé pásky s oběťmi (ve skutečnosti jsou spíš děsivě natočené, než děsivé), rozličné rozhovory se zainteresovanými stranami, selhání vyšetřovatelů a rádoby strašidelný konec, co však příliš nevyděsí. Tedy o horror se vůbec nejedná, spíše jde o jakési drama jednoho psychopata. Asi nejsilnějším momentem je okamžik selhání vyšetřujících orgánů... ,,Uděláme dohodu. Nechám tě žít, dokud nemrkneš." (19.08.2013)

Těžká nuda... tenhle pseudodokument o jednom " z nejhorších sériových zabijáků", který si všechno točil na video a chtěl to ukázat světu, postrádá atmosféru a navíc jde jasně vidět, že vše je zahrané. Navíc... vrah, který si všechno natáčí určitě nebude používat porouchanou kameru z roku 1,2 ... většinou totiž vůbec nevíte, co se před objektivem kamery odehrává. Jo a brutální? Kurva kde? Vrah se v brutalitě očividně moc nevyžívá, když vždycky uhne kamerou... neztrácejte s tím čas, raději se znovu mrkněte na Blair Witch.. (23.10.2010)

No rozhodně mají pásky potenciál. Čemu ale nerozumím, co chtěl autor říci těmi nekvalitními rozmazanými záběry? Že geniální vrah, který dokáže motat hlavu desítkám policistů, nedokáže natočit jednoduché video? Nebo že vrah ulítává na rozmazaných, zvlněných, zelených záznamech svých vražd? Dokumentární kamera hraje v posledních pěti letech ve filmech velkou roli, ale má spoustu odpůrců. Nevidím důvod proč tyto odpůrce ještě zbytečně provokovat nekvalitou už tak dost nepřehledných záběrů. 55% (20.12.2010)

Psychopatický sadista s nekrofilními sklony chce do soutěže k Edovi Hrubešovi a jeho pronásledovatelé se brodí v lepkavém mixu odporu a obdivu.. V rámci hororového pseudo-dokumentu, žánru, co je s originalitou již delší dobu na štíru, docela ucházející a to především zásluhou depresivní hudby, temných zvuků a zlověstného hučení (věřím, že při submisivních scénách bylo i v některých diváckých klaccích), či hrstky scén, které těžily z napětí (prodavačky sušenek, sprcha) a burleskní podivnosti (ptačí maska, příchod po čtyřech). Do budoucna to chce pro oživení nějakou interaktivitu ve stylu Rozpaků kuchaře Svatopluka, ať si divák může zvolit, jestli klitoris ustřihnout manikurními nůžkami nebo těma na živý plot.. (14.03.2013)

Poughkeepsie Tapes nemůžete brát jako obohacení filmu obecně, pouze jako kvalitnější příspěvek v hororových luzích. Takto funguje i přes značný počet přešlapů (SPOILER - nehájící se a celkově podezřele se chovající nevinný obžalovaný, "elektrošoky na klitorisu.... a další věci tak strašné, že je nebudu řikat" hoho), ovšem například dlouhá scéna z pohledu vraha (!), který jde domem za svou obětí je neskutečně napínavá záležitost přesto, že ji sledujeme z hlediska ohrožujícího. Oceňuju absenci lekaček, ačkoli k nim každá druhé scéna zdánlivě směřuje. Potěšil mě v Martyrs rozvedený masochistický vztah mezi tyranem a obětí. Paradoxně nejděsivější mi přišlo balonové video. Poughkeepsie Tapes mají klasické neduhy hororového žánru, nehledejte za tím významově více, ale zvolená forma je prostě boží... (02.05.2011)