Rallye smrti

Jason je Bůh, Natalie Martinez hot a Anderson zase jednou sebral všechnu odvahu, vyškrábal ze dna své osobnosti nepatrnou vrstvu talentu a uplácal velmi výživný béčkový koláč, který chutná ráno, v poledne i večer. Rallye smrti je jistě monotónní a hloupá, ale to tvůrčí nadšení a zapálení pro věc je z ní cítit jako rozžhavený asfalt a když se přenádherná Natalie Martinez v závěru producíruje se svými kraťásky ve zpomaleném záběru, mám sto chutí dát Andersonovi čistě heterosexuální pusu. Koho zajímá logika, vážně hrající Joan Allen, když jsou akční scény zábavné a nápadité, Jason s jedním výrazem "hraje" jako z partesu a Ian McShane napravuje pošramocenou reputaci z Probuzení tmy. Už jen za ty jeho ultimátní pohledy, hromadu nadsázky a parádní hlášky nejsem schopný jít níž. That`s Entertainment. (18.11.2008)

Paul W.S. Anderson je dost nevyzpytatelný režisér, protože člověk nikdy neví, jestli jeho další projekt dopadne dobře, nebo naopak opravdu špatně. No tentokrát mu to naštěstí vyšlo - Death Race je královskou béčkovou zábavou, která sice není tak bláznivá jako Doomsday, ale mnohem lépe drží pohromadě. Tímhle filmem mě tedy Anderson potěšil, ale AvP mu stejně neodpustím. (11.10.2008)

Několik poznámek: 1, Anderson je mistr okamžiku, ale nefunguje mu celek. Respektive zvládá střídat rytmus záběrů (což je navíc zásluha střihu, ne režiséra), ale tempo filmu nikterak nemění a jede na stejně monotónní frekvenci od začátku do konce. Přirozeně to je chyba. 2, Oproti vertikálnímu modelu Speed Racera, kde se vozy neustále odlepovaly od země (nedosti na tom ani dráha nebyla plochá), pracuje Death Race výhradně se starosvětskou horizontálou. Problém je, že když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že celá ta akce jsou jen takový schématicky žánrový a fušersky natočený prostocviky, který těží hlavně ze střihu. Třeba kamera je totálně rutinní. A rovněž si nikdo nedělal starosti s tím, aby provázal obraz a hudbu, tudíž oboje má podobu kontrapunktu (respektive do hotového vizuálu kdosi jen pustil dunivý OST, což má ke kreativitě věru daleko). 3, Řada postav ve filmu nemá jakoukoliv úlohu. Jejich úkol je čistě stylistický – mají rytmizovat akční scény (viz onen rytmus záběrů výše), což funguje tak, že na 15 záběrů ze závodů připadá vždy jeden až dva záběry na stojící postavy (hlavně bachař a ti tři mechanici Stathama). Ano, je to zvrhlé, ale účinné. A za druhý utužují postavy charakter Stathama (on stoupá postupně nahoru, zatímco oni dolu), což je v jeho filmech už tradicí. 4, Celý portfolio Andersona sestává takřka výhradně z adaptací (PC) her. Jestli se má kolem roku 2050 skutečně sloučit kinematografie s interaktivními světy, tak tenhle film s bonusy a štíty sbíranými po trati je toho nechtěným předvojem. 5, Mytologie (jestli se o něčem takovém dá mluvit) Death Race spadá sice do budoucnosti, ale tematizuje současnost, jelikož reaguje na všemožný civilizační choroby a nutnost zásobovat otupělý davy čím dal tvrdším zbožím na hraně snuffu. Na rozdíl od modelu Rychle a zběsile, který Anderson s chutí převzal, ale nesleduje Velký bratr nás - naopak my sledujeme Velkého bratra, protože Orwellovy teze jsou mrtvé a nastupuje Huxley se svým: „ubavíme se k smrti; zahubí nás to, co milujeme.“ 6, Jestliže je screenplay béčkový, tak dialogy nemají daleko k céčku. Doporučil bych Andersonovi naverbovat příště na scénář odborníky a zůstat u režie. ____ Závěrem: Kdyby natáčeli Prodigy film, vypadal by nejspíš takhle. (22.09.2008)

Velká cena Terminal. Místo Schumiho jede Jason, dvojité difusory nahrazuje napalm s rotačním kulometem a lehce úchylná ředitelka věznice je novodobý Bernie Ecclestone. Anderson se zjevně inspiroval nejen Death Race 2000, ale i Shawshankem (příjem vězně, rozhovor Amese a Coache na dvoře, Bratrstvo/Sestřičky, závěrečné setkání atd.) V Rallye smrti ovšem naděje nedává křídla, ale galon benzínu navíc.. Toto poněkud brutálnější dopravní zpravodajství Standy Humla z českých silnic uteče rychle jako olej z prasklé vany a já musím chtě nechtě připustit, že Mohsova stupnice tvrdosti definitivně doznala změny. Od teďka je to: ..Křemen; Topaz; Korund; Diamant; Statham. (24.04.2009)

Nic příznivého nás nečeká. Ale cílové publikum se bude vrnět blahem. Krize finančního sektoru, enormní nárůst nezaměstnanosti, značná kriminalita. Jason Statham se tak představuje v další roli sympaťáka, který vám kdykoliv poseče zahradu, nespravedlivě odsouzeného za vraždu milované manželky. V jedné z věznic právě frčí jedna automobilová show bez pravidel, která MĚLA svou hvězdu a právě náš ovdovělý hrdina má maskovaného Frankensteina za volantem nahradit, aby akcechtiví diváci nepřišli o svého „hrdinu“. Jen aby prachy tekly. Dojeď do cíle první a možná se podíváš domů za dcerou. Jednoduchost tu zapáchá jako ředěný benzín, chybí nadhled i humor (viz. nedávný Soudný den), alespoň je to řádně přehledné. Anderson, chlapík s ne zrovna dobrou pověstí, kloubí vězeňské drama s tím závodnickým, s děje si příliš hlavu neláme, exhibuje při výživných akčních sekvencí, sjíždí komando holek v těsných tričkách, odrbaný look vraždících kár i ty nejdrsnější zločince. Celé je to vesele krvavé, Statham opět cení zuby a co na tom, že prodavačky svých křivek asi nikdy žádnými hereckými kurzy neprošly? Určitě si ale nelze nevšimnout jisté monotónnosti, kdy to, co jsme hltali během první hodinky, se nám ve zbytku snímku několikrát opakuje. 65% (11.01.2009)