Rembrandtova Noční hlídka

Jeden kamarád řekl, že se tam pořád souloží. A opravdu, je to taková soulož dvou forem. Filmem nakreslené obrazy jak vystřižené z plátna a z těch obrazů potom posládaný intelektuálně hravý film. Film o lásce, fikci, lásce k fikci, iluzi a opravdovosti, metaforách, mnohoznačných výkladech a tedy i o interpretaci (tohle je možná ta moje slabina, vždy mám radši než filmy, které člověk musí interpretovat, filmy, které čloěk musí interpretovat a zároveň jsou sami o interpretaci). "Vaše obrazy jsou plné hreců, pózujících a kráčejících..." X "Ale vy jste předstíral, že lidi na vašem plátně nikdo nesleduje, to je definice herce..." (Nightwatching). Greenewayovo Jméno růže, kde jsou místo mnichů malíři. varování: mé okolí během filmu usínalo, v půlce se velmi podivilo, že děj vyvrcholil a film vesele pokračuje dál. (08.08.2011)

Film, povětšinou s pomocí statické kamery a se záběry jako pohledy na jeviště, vypráví různé příběhy. Ten hlavní příběh mluví o zavraždění jednoho z mušketýrů, které Rembrandt van Rijn zakomponoval do obrazu. Téměř dvě a půl hodiny trvající podívaná je na postavy povětšinou v šerosvitu přecházející z jedné scény do druhé, z obrazu do dalšího obrazu, z dějství do dějství. Samotná Rembrandtova malba, Noční hlídka, je ve filmu označena jako divadlo. A ten divadelní způsob podání mě ubíjel. (27.01.2012)

Peter Greenaway často používá divadelní stylizaci, ale k málokterému filmu to sedí tak výborně jako k tomuto. Díky tomu nevadí, ani že jsou herci (herečky) starší než postavy, které hrají. Kdybych nebyl naprostý ignorant v oblasti výtvarného umění a mohl tedy ocenit i vizuální podobu filmu, nejspíš by to bylo za plný počet! (05.01.2013)

Peter Greenaway si "Rembrandtovou Noční hlídkou" napsal a zrežíroval svého Amadea - totiž stejně jako Miloš Forman, i on vskutku působivě provázal svět vysokého umění, se zločinem starým jako lidstvo samo, se sprostou, zbabělou, zbytečnou vraždou! A to umně, umně! Pakliže bych se musel k jednomu za dvou zmiňovaných filmů vracet, nechal bych si opětovně naskicovat příběh té pekelné domobrany! 80% (21.07.2016)

Na počátku malou hnidopišskou poznámku - ten překlad názvu do češtiny je zjednodušující, mnohem lepší by to bylo s malým "n", už třeba proto, že se v originálním názvu nejedná o název obrazu, ale o Greenawayův jazykový neologismus. Prosím anglisty, aby mne opravili, mýlím-li se. Ale proč s tím začínám: Podle mne je pointě filmu mnohem blíže Rembrandtovo vidění v temnotě, neustálé morální bdění, vigilie, samota aj. těch motivů, tam bylo mnoho a většinu asi nikdy nedešifruji: Tedy Rembrandtova noční hlídka. Na noc upomínal i neustálé stylizování scén do šerosvitu (i když postavy malované v šerosvitu nebyly ve skutečnosti malovány při svíčkách, ale za plného denního světla nejlépe za svitu slunce, technikou zvanou camera obscura - odtud ty stíny, ale to jen na okraj). A šerosvit se tak krásně snáší s divadlem a to má Greenaway rád, stejně jako malířství, jelikož i on sám je malířem. Na konci filmu nechává o sobě Greenaway, který se v daném okamžiku již prolíná s postavou Rembrandta, promlouvat pomocí osoby Jakoba de Roye. A co o sobě říká? Miluješ náznaky, zápletky, tajná spiknutí a tajemné postavy v pozadí: pak si nechá připít směrem ke kameře - sobě? divákovi? Vyberte si. (17.02.2009)