Pevné pouto

Jako první prostě musim vyzdvihnout audiovizuální stránku, ta je prostě úžasná, kameraman i všichni ostatní, co se podíleli na vizuálu odvedli perfektní práci plnou kreativity a nápadů, k tomu film skvěle kombinuje a přechází mezi rodinným filmem, hororem, chvilku i komedií, detektivkou, thrillerem, fantasy a i když to né vždy kombinuje v plynulým tempu, tak to je skvělý, navíc herci jsou naprosto perfektní, obzvlášť mě překvapil Mark Wahlberg, kterýho prostě mam zafixovanýho mimo nějaký charakterní role, ale tady potvrzuje svůj hereckej vzestup a je báječnej, stejně jako Saoirse Ronan, Rachel Weisz nebo výstřední babička Susan Sarandon a nebo úchylnej Stanley Tucci, kterej přesně plní to, že má působit jako milej soused, ale pod tou dobráckou slupkou je něco shnilýho, herecká sestava je tady prostě fakt skvělá a potvrzuje všechna očekávání. Tenhle film bude určitě spousta lidí hodnotit přísněji, protože to je od toho legendárního Petera Jacksona, co má na kontě jedno z nej fantasy všech dob, ale já tomu těch 5* dám, i když bych chyby určitě našel, kdybych chtěl a asi né zrovna málo. (06.01.2010)

Ó, áno. Rozporuplnosť je úplne na mieste a ja som spravil veľkú chybu, že som si neprečítal pár upozornení, ktoré obsahuje nemalá časť tunajších komentárov. Keby som totiž začal film pozerať s vedomím, že obsahová stránka filmu nemá nič spoločné s komornými drámami na tému strata dieťaťa, ale že sa bude jednať skôr o taký Jacksonov malý súkromný experimentálny gýč, bol by som možno zhovievavejší. Tá fantazijnosť sa mu asi príliš zaryla do podvedomia a bez uváženia ju používal aj vtedy, keď ju vôbec nebolo treba. Stačilo použiť depresívnejšie farby na udržanie thrillerovej atmosféry, zmierniť komickosť niektorých scén, ktorá vôbec nebola na mieste a vycibriť dialógy tak, aby nemal divák pocit, že polovica z nich bol inšpirovaná výstupmi postáv zo súčasných telenoviel. Príbeh má totiž neskutočne silný potenciál zaujať, herecké kreácie veľmi prekvapili, hudobná zložka si udržiavala od začiatku do konca neskutočnú fazónu, škoda toho ostatného. 60%. (10.01.2010)

Hloupý film. Prvních 30 minut teda bylo dost napínavých, ale velmi prvoplánovým způsobem, což mi vadilo. Film si totiž takovým neférovým způsobem pohrává s divákem, chce po něm, aby přistoupil na hru - což jsem nedokázal. Jenže tu první půlhodinu se alespoň něco děje. Protože zbytek už je pouhá ždímačka citů a nuda. S filmem jsem se prostě dokonale minul. A fakt jen zírám na zdejší hodnocení. No ale pak si vzpomenu na hodnocení Avatara nebo třeba Sedmi životů a už se tak nedivím. Pro někoho jsou Pevné pouto mimo jiné překrásné obrazy, pro mě učebnicová esence kýče. PS: Je to něco, co bych sám do sebe neřekl, ale ke konci už jsem skoro všechny scény, ve kterých nebyl Stanley Tucci, jen projížděl. (18.01.2010)

Pevné pouto je "slátanina", která sice nabízí několik silných momentů, ale jako celek vůbec nedrží pohromadě. Zatímco část odehrávající se v realitě má slušnou atmosféru, snové scény se utápějí v kýčovitých obrázcích a prazvláštní poetice. Film má sice v první třetině slibný rozjezd, ale nakonec se jeho sledování stává značně ubíjejícím zážitkem. (08.04.2010)

Celkem dost drsné drama. Ještě než půjdu spát, tak si pustím něco veselého a od zítřka si budu našeho souseda měřit hodně nepřátelským pohledem! Není mi dobře a příště se takovým filmům vynasnažím vyhnout. Jsou na můj vkus až příliš reálné a já si tohle nebezpečí uvědomuji víc než je mi milé. Doufám, že mé dítě žádného pana Harveyho nikdy v životě nepotká! Jinak pěkně udělané, akorát místy roztahané na zbytečně dlouho. (08.08.2016)