Pevné pouto

Daleko lepší než Tarsemův Pád, ale už to, že pro tohle srovnání musím sahat (těžce pokulhávající scénář má zachránit hodně moc barviček), není dobrá vizitka. Po super úvodu nastupuje pocit, že Jackson a spol. vyházeli z určitě brilantní předlohy všechno zajímavé, a zbyla jim tak hrstka za sebe nalepených sekvencí (Susie objevuje nový svět, tatínek pátrá, babička likviduje domácnost atd.), které bez náznaku atmosféry nebo emocionálního dopadu jen plují kolem vás. Občas se sice vynoří skvělá scéna nebo záběr (který na 90% znáte z traileru :), celý film ale drží pohromadě spíš na dobré slovo. Samozřejmě Jacksonovo, každopádně jsem doufal, že si zakřičí daleko víc. P.S. Upřímně bych ocenil tak dvakrát delší Director's cut, třeba by to do sebe nějak zapadlo... (04.01.2010)

Tohle se Jacksonovi nepodařilo. Přehání to s vizuální stránkou a zapomíná na děj. Příběh je celkem nudný a postupuje velmi předvídatelně. Asi za to můžou všechny ty peníze, co na to měl, jinak si neumím vysvětlit, že velmi podobná Nebeská stvoření fungovala prakticky skvěle, kdežto tady jen přešlapujeme na místě. První opravdu špatný film Petera Jacksona. (09.01.2010)

Bohužel přesně ten typ filmu, u kterého mám pocit, jako by mě někdo nechal celou noc číst Strážnou věž, edice nekrofilní romance. Scénář svaté trojice J-W-B je salát slátaný z patetických monologů a ucouraných dialogů bez jediného náznaku lehkosti. PJ režíruje některé pasáže typicky (odskoky na nedějové detaily, expresivní subjektivní perspektiva, zapojení monotónní zvukové stopy), někdy dokonce napálí i dost solidní scénu (prohledávání pederastova baráku, ač je logicky nesmyslné, přesto mistrně pracuje s tenzí a dvojí perspektivou). Roztříštěnost vypravěčské perspektivy je do té míry nekoncepční, že mi zabraňovala brát cokoli v tom filmu vážně a hlavně si cokoli užít. Vizuální stylizace je místy docela laciná šmíra, oprabdu by možná stálo za to zauvažovat, zda se tajemství působivosti skrývá jen v barevných filtrech, zářících halogenech a "hezkých objektech". Zejména trikové pasáže jsou přešlap o celé metry, hnusné, nesladěné, křiklavé, bez jakéhokoli řádu (byť jenom jemného náznaku asociace, která by jim dala tvar). CGI bezpohlavnost přímo křičí, takhle přepálené a přitom naprosto "kulisové" výtvarné řešení se jen tak nevidí). Zapojení hudby vysloveně katastrofální, místo, aby to umocnilo jakoukoli emoci, dělá z Pevných pout ukňourané emo, z nějž trčí jenom pitomý sentiment. Chápu, že Peter je fascinovaný "bytím mezi světy" a že ne všechny rodinné filmy mohou být tak brilantní jako Braindead... nicméně pedofilní vrah, vytvořený podle šablony Rapist Glasses? Fakt třetí cenová a nejhorší Jacksonův film, svědčící o pozvolné ztrátě soudnosti a sebekritiky. (08.10.2012)

U žádného ze 7 Jacksonových filmů, které jsem doposud viděl, nešlo mé hodnocení pod 4*, ale v případě The Lovely Bones budu prostě muset udělat výjimku. Tento film je totiž velmi nevyrovnaný a dějově (i přes tu fantasy složku) dost nedůvěryhodný. První záběr na zářivé nebe mě praštil do nosu, ale časem jsem si zvykl. "Komediální" výstup Susan Sarandon mě však kopl do slabin, průběžně mě profackovávala náhodná prozření osob, pecku do břicha mi uštědřilo naprosto nelogické chování Susiiny sestry v určitém okamžiku, no a konec s rampouchem mě definitivně knockoutoval (omlouvám se za to přirovnání k boxerskému zápasu, ale chvílemi jsem si opravu připadal jako v ringu). Alespoň, že se našlo i několik věcí, které dokázaly udělat Pevné pouto koukatelným, jako třeba slušné herecké výkony (hlavně Tucci v roli vraha), občasné dobře budované napětí (spojené s výbornou hudbou) a některé ve správných chvílích zvolené vizuální hrátky, flashbacky. No, ale jak se říká, i mistr tesař se někdy utne (teda doufám, že tohle byl jednorázový výpadek, který se v Jacksonově filmové tvorbě již nebude nadále opakovat). (14.08.2010)

Jako fantasy příliš okázalé, jako detektivka víceméně bez pointy, jako thriller bez stupňovaného napětí, jako rodinné drama stejně dysfunkční jako sama rodina. Výsledek je příliš artově rozpačitý bez jakékoli retro nálady, film je někde na pomezí všech žánrů a žádného se nedotýká natolik, aby zaujmul. The Lovely Bones je někde mezi jako samotná hlavní hrdinka nehledě na to, že Jackson je úplně mimo. (06.02.2010)