Vaclav
Václav
Režie:
Jiří VejdělekKamera:
Jakub ŠimůnekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Ivan Trojan, Gregor Bauer, Jiří Lábus, Emília Vášáryová, Jan Budař, Zuzana Kronerová, Petra Špalková, Martin Pechlát, Soňa Norisová, Vladimír Javorský (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Film podle skutečných událostí na motivy prezidentských milostí, které udělil Václav Havel v letech 1992-2003. Václav Vingl je vesnický outsider, který ve svých 40 letech žije s maminkou pod jednou střechou. Přestože je Václav vnímán jako místní šašek, hlupák a problematický nezvladatelný kluk, my v něm (spolu s maminkou) vidíme citlivého, vnímavého dobráka s klukovskou duší a s hlavou plnou milých lumpáren. Lidé z vesnice v něm vidí jen problém. Dokonce i bratr František, který celý život soupeří s Václavem o lásku matky a otce. Tyto dva světy na sebe neustále naráží, a tak Václav lítá z jednoho průšvihu do druhého. Drama vrcholí soubojem bratrů o lásku Frantovy milenky Lídy, který končí trestným činem. Václav je uvězněn. Matčina ochrana je pryč. Stává se terčem útoků spoluvězňů i traumatických vzpomínek na otce. Pomalu umírá. Matka se rozhodne požádat prezidenta o milost. Ta je podmíněna peticí spoluobčanů. Odpustí Václavovi celá vesnice, když mu nedokáže odpustit ani vlastní bratr František? (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (757)
Vypadá to komické a vlastně také vpravdě je to komické. Je to opravdu tak? Říkejte si, co chcete: Václavova duše je velmi složitá věc, ale lze mu vyčítat, že se neumí přetvařovat? Trojan tu vytvořil zajímavou a obtížnou roli, na kterou se důkladně připravoval. Položil tu i důraz na prostředí, v němž Václav žije, aby lépe pochopil jeho mentalitu a konfrontaci se skutečností a přiblížení světa lidské povahy těchto lidí. V tom je smysl a myslím, že věrohodného převedení Václava do filmové podoby je záležitost vizuální, ale veskrze funkční, dovede navodit atmosféru. Herec si určitě uvědomil, že stojí před úlohou, kterou není možno zahrát hereckou rutinou, ale je nutno poznat hloubku lidského charakteru role Václavu. Vznikl tak jakýsi příběh, mírně rozdrobený, ale přesto emotivní. Film vyzněl nakonec docela slušně. ()
„Žádný problém. Všecko bude, mami. Neboj se. Všecko bude.“ Ivan Trojan sa predstavuje ako neovládateľný Václav: starnúci muž, ktorý sa v dedinskom prostredí vymyká kvôli duševnej poruche spod kontroly. Je ako bomba, u ktorej je len otázkou času, kedy vybuchne. Bomba, ktorá mala byť dávno zatvorená medzi štyrmi stenami, ale pre hlúpu dobrosrdečnosť okolia behá po slobode. Toto nie je žiadny FORREST GUMP, toto je skôr druhý SMRTIACI BUMERANG. Avšak napriek dobrým hereckým výkonom (Trojan, Budař, Norisová, Vášaryová) zostáva VÁCLAV nerozhodne stáť uprostred cesty. ()
Niekde na ceste k štyrom hviezdam. Je ťažké natočiť film, v ktorom je hlavným hrdinom mentálne retardovaný jedinec, pretože ten z princípu robí veci, ktoré musia jeho okoliu poriadne liezť na nervy. Lezú na nervy aj divákovi a ten sa preto nečuduje reakciám jeho okolia. Ja som na strane jeho brata, aj keď je každému jasné, že mama bude svoje dieťa brať vždy nekriticky. Sympatický pokus o netradičnú tému v českých komerčných vodách. Nevadila ani oná tradičná televíznosť. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,788,194║ Prečo je ten film tak chladný, bez niečoho čo by nás prinútilo súcitiť s hlavnou postavou, celý čas sa to nesie v jednej príbehovej hladine a nikam sa to neposunie, škoda, potenciál by to malo aj na viac. /40%/ ()
Sázka na jistotu? Nevím. Dle mého slušný evropský zástupce, který nejednou hluboce dojme i vyvolá rozpaky. Až biblická konfliktovost dvou bratrů, série komediálních výstřelků, které musí nějak skončit, dramaturgická nerozvážnost, podmanivá hudba Jana P. Muchova, retroúčesy, spolehlivý Ivan Trojan bez pevně dané diagnózy (což ho v mnohém limituje). Šluknovský rodák Jiří Vejdělek je momentálně v kurzu, takže uvidíme, jak se udrží a kam (ne)sklouzne. Ve Václavovi je to ale všechno tak nějak na půl, filmové, nikoli niterní. Za hranice s tím ale rozhodně můžeme!! 70% ()
Galerie (41)
Zajímavosti (20)
- Hudební skladatel Jan P. Muchow při přemýšlení o hudbním motivu filmu, resp. o nástrojích, které by bylo vhodné použít, dospěl k tomu, že "tím, jak je Václav jakoby blázen, ale přitom to blázen není, navíc si to ani nemyslí, tak jsem si říkal, že by se mi líbilo, aby hudba nebyla nijak bláznivá, aby byl spíš lehce divný instrument, který ji bude hrát. Napadly mě skleničky. Zdálo se mi, že jsou lehce nehmatatelné, stejně jako je nehmatatelný samotný Václav. Ve scénách, kdy hlavní hrdina srší energií, by ale skleničky nestačily, takže tam je podporuje symfoňák, ale v poetických chvílích jsem se snažil zůstat jenom u skleniček. Je to netypický, křehký nástroj." Výzvou pak ovšem bylo najít schopného hráče na skleničky: "To bylo docela napínavé. Ačkoli mě napadly hned na začátku, takže byl relativně čas někoho sehnat, pořád jsem nemohl na nikoho narazit. Ptal jsem se známých, hledal na Googlu, ale nenašel jsem nikoho jiného než jistého pána, který byl zároveň i kouzelníkem, což ni nepřišlo jako nejlepší doporučení. Teprve měsíc před natáčením, kdy už jsem začínal hledat i v Německu a Rakousku, jsem na internetu našel Petra Špatinu z jakési vesničky na Zlínsku, který hodně hraje v cizině. Zpětně jsem se ddozvěděl, že si svoje webové stránky, díky kterým jsem ho našel, zprovoznil pouhé dva dny před tím! Podle ukázek, které tam měl, se mi zdálo, že je přesně tím, koho hledám. Petr zareagoval obratem, měl do toho chuť, ale bál se, že neumí noty, takže jsem ho uklidnil, ať je v klidu, protože já noty taky neumím. Celé se to sice o trochu zdrželo a protáhlo, protože Petr si to musel oposlouchat, natáhnout do sebe a dívat se u toho ještě na film, ale myslím, že ve finále to bylo nakonec lepší, než kdyby to vystřihl nějaký notař. Zdálo se mi, že se Petr do pocitu, který jsme potřebovali, velmi dobře dostal." (NIRO)
- Film navštívilo v kinech 351 380 diváků a vydělal 30 065 944 Kč. (Pumiiix)
- Při dokončování filmu se skladatel Jan P. Muchow setkal s nečekaným zádrhelem: "Speciální chuťovkou pro mě byl problém s počtem oken. Kino promítá na 24 okem a mně poslali z Kavčích hor omylem dva díly po 25 oknech! To pak byla strašná práce! Už natočený materiál jsem musel přestříhávat, abych se trefil ta, jak mám. Máte složenou pětiminutovou skladbu, každá nota akcentuje konkrétní filmový detail a teď se vám to celé rozpadne. (...) Správně bych měl jít znmovu skládat od začátku a celé to znovu nahrát, ale na to už není čas ani peníze. Nezbývá než si určit priority, vybrat hlavní motivy a ostatní nějak ostříhat. Na jednu stranu zachraňujete zbytky svojí práce, na druhou stranu ji vlastně ničíte." (NIRO)
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady 2017
Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (více)
Reklama