Oni

Horor, který prvních 15 minut přináší nudu a čekání, aby v další hodině a něco předvedl vynikající atmosféru v domě uprostřed lesa, který se stal cílem několika podivných existencí a jejich hrátek terorizujících milenecký pár. Délka je výborně zvolena a film tak dobře utíká, i když nejlepší hororová scéna přijde velmi brzy (ano, ta čmouha vzadu ve tmě v kuchyni není jen několik vadných pxielů:)). Dobře odvedená práce, na kterou se dá lehce zapomenout bohužel i proto, že vám trochu lže a s její "podle skutečnosti" to opravdu není tak žhavé. Pokud to však nezjistíte předem budete odměněni vcelku zajímavým hororem. Jen vás horor sám pouze vystraší a pak odhodí aniž by jste cokoliv pochopili... To je dobře nebo špatně? (31.07.2009)

Totální výsměch. Fungovalo to pro mě jen těch pár minut, kdy se příchozí opakovaně ptají na Tamaru a pak osamocené Liv tlučou na dveře (v obou případech nic, co bychom už dobře neznali z FUNNY GAMES a MOTELU SMRTI). Jak nastoupily masky, nedokázal jsem to brát vážně (a když se na konci dlouze dívaly na své oběti na gauči, připadaly mi silně retardovaně) a navíc nastoupila vláčná nuda v podobě nahánění se po domě a venku a z dálky předvídatelných zvratů a lekaček. Záběry, kdy některý ze zabijáků nepovšimnut stepuje dlouhé vteřiny v pozadí působily dobře v trajleru, ale ve filmu jsem je přijímal naprosto lhostejně. Úděsné. Nějaké ty body ještě tak za Liv v posledním tažení, ale když si vzpomenu, jak mě celou dobu srala ta kvedlavá kamera... ne, nic nebude. (11.11.2008)

Oceňuji myšlenku natočit pro změnu horor, v němž lidem nejde po krku nadpřirozená pakáž, ale obyčejní smrtelníci. Spolu s postavou Liv Tyler bylo tohle ovšem to jediné, co mě na Nich (či jak Je mám skloňovat) nakonec zaujalo. Film byl totiž nudný, nebál jsem se při něm, ačkoliv se u hororů bojím rád a často, mám-li důvod, a jediné, k čemu mě příběh nutil, bylo žasnout nad nablblostí scénáristů. Jeden příklad idiotského chování postav za všechny - mnou volně parafrázovaný myšlenkový pochod hlavního hrdiny: "Jé, hele zlato, někdo se nám snaží prosekat sekerou skrze vchodové dveře. Tak já do nich zevnitř střelím brokovnicí. Co na tom, že do dveří udělám díru jako do stodoly. Třeba se ten moula lekne a poběží sekat zase chvíli k sousedům." Jak říkám - ztráta hodiny a půl (na to, jak je film krátký, byl ještě pořád dost dlouhý), během níž jsem akorát dostal chuť podívat se na Peckinpahovy ne-pře-ko-na-tel-né Strašáky.___P.S. "Postavou Liv Tyler" opravdu nemyslím její roli.___P.P.S. Skutečnou hrůzu mi nahnala snad jen jedna otřesná country píseň hrající z gramofonu. Brrrr, bude se mi o ní zdát, vím to. (06.03.2011)

Neoriginální, ale přesto zatraceně působivý hororový závan z končin, odkud to nikdo nečekal. Speedman je poprvé v kariéře snesitelný, Liv překvapivě nešeptá tolik jako ve všech ostatních filmech a skupinka vrahounů je za každých okolností chladnokrevná a vychcaně vypočítavá. Atmosféra graduje a já si říkám proč ne. Pořádný horor mi už drahnou dobu chyběl a tenhle mrazivý pokus mi sednul jako "svíčková se šesti". (24.08.2008)

Kdyby film pokračoval v duchu první půl hodiny, kdy je Liv Tyler sama v domě a někdo ji neustále bouchá do dveří, tak se jedná asi o největší psycho film všech dob. (No uznejte sami, být v noci sami v domě, který je nahony vzdálen civilizaci). Jenže poté jde úroveň filmu přece jen dolů. Pomalu se vytrácí to co bylo tajemné a napínavé až k prasknutí. Poté už člověk čeká normální řezničinu, a to už zkrátka není to pravé ořechové. Liv Tyler skvělá. Scott Speedman jen tak do počtu, prakticky navíc. A to doslova. Postavil bych to celé na Liv Tylerové a na atmosféře strachu, ukrouhnul bych 10 minut. Přesto se nejedná o špatný horůrek. 55% (22.10.2008)