Zrozený k boji

Thajské akční filmy 70. let silně čerpaly ze spaghetti westernů, jež se těšily enormní popularitě u thajského venkovského publika, které také představovalo hlavní odbytiště pro domácí akční filmy. Na tuto tradici láskyplně odkazoval již film "Tears of the Black Tiger" a posléze ji stylově věrně oživil "Dynamite Warrior" (takže posuzovat film v kontextu dobové vlny muai thai filmů není zcela adekvátní). Film je ultimativní "lidovou" zábavou, která překypuje karnevalovou tělesností a dějovou absurditou charakteristickou pro soapopery. Nejpozoruhodnější je ovšem spojení prvků spaghetti westernů (klobouky, střelné zbraně, honáci, prérie, osamělý mstitel, hon na dostavník, stand-off, ale i přízemní humor ve stylu westernových dobrodružek se Spencerem a Hillem) s thajskými lidovými prvky (tradiční oblečení, lidová mystika, buddhismus, buvoli, boj proti expanzi západních zvyků a karikaturní výsměch šlechtě). Je otázkou, zdali je užití západního způsobu snímání a skladby akčních sekvencí (velmi krátké záběry, které umožňují zakrýt spoustu bezpečnostních prvků a fyzickou neschopnost aktérů) pouze sofistikovaná pocta stylu sedmdesátkových thajských akčňáků, které se podle očitých svědků vyznačovaly nenápaditou choreografií a minimem kaskadérských kousků, nebo prostě jen dokladem nemohoucnosti tvůrců. Každopádně filmu silně ubírá na efektnosti, takže výsledkem je místo akčního filmu především úsměvný camp. (08.09.2009)

Teším sa až príde doba, kedy Thaiské nadšenie pre vrcholovú gymnastiku a rozbité drevené bedničky (sú všade!) uchopí nejaký scénár, ktorý bude aspoň trošku filmový. Osobne ma pseudohumorné hysterické opičárny, ktorými je plátaná príbehová bezradnosť oveľa viac vytáčajú, ako bavia. A keď k tomu pridám tak max. 10 minút atraktívnych súbojov, tak je verdikt celkom jasný. Slabota. A je to škoda. 40% (10.02.2008)

Ked uz aj choreografia subojov v thajskom ruka-noha-kop-uder filme vykazuje sotva "narodny" standart, je sledovanie krcovych vtipnych eskapad s nulovou hereckou prisadou v tripovo scenaristickom gulasi utrpenim, ktore by nerozdychal ani Chuck Norris po celodnovej rekonvalescencii s Total Gymom... "Rezignovat na dej" v sebe nepopiera moznost dopozerat film do konca, co bolo aj mojim pripadom. Po polhodine mi uz bolo uplne jedno co sa predo mnou na obrazovke s postavami odohrava a ako pisem vyssie, ani martial art sceny mi osobne nepriniesli posun vpred oproti starsim thajskym mlatickam. Update 19.2.2008 - Pozrel som si film po tretie a tentokrat aj s tymi "poriadnymi angickymi titulkami" a mozem poevdat len tolko, ze thajsky kamarat vie obstojne prekladat do anglictiny a aj s tymito titulkami mi film pride rovnako slaby,ako ked som ho videl po prve. (02.05.2007)

Dan Chupong není Tony Jaa (a je dokonce ještě o něco horší herec) a přestože muay thai docela slušně ovládá, akce nemá vůbec čím překvapit. A jelikož filmy tohoto žánru povětšinou nic jiného nenabízí, je Dynamite Warrior docela slušné peklo. Spletitý a po celou dobu spíš nejasný příběh, spousta trapných momentů, které měly být zřejmě původně vtipné a o režii a hercích pak raději pomlčet. (27.04.2008)

naprostá demence - šíleně špatní herci, scénář, který nejspíš psalo sedmileté dítě ujíždějící na amfetaminech a v chvilkovém záblesku tvořivosti se tam pokusilo nacpat vše, co mu přišlo do jeho malé hlavinky - kanibala, muai thai, buvoly, kouzelníky, magické amulety, trotla se zgelovanými vlasy, traktory, pannenskou krev a hlavně rachejtle. Jednu hvězdičku dávám kaskadérům za přesvědčivé držkopády, zbytek filmu je nehoráznej shit. (19.11.2008)