The She-Butterfly
Obsahy(1)
Nacházíme se ve mlýně, kde se v noci objevuje tajemná upíří bytost, která má velice ráda lidskou krev. Vesničané dostávají strach, a tak se pouští do hledání její rakve. Když je objevena, bytost zabijí. Netuší ale, že takový způsob zabití byl k ničemu. Zlo se totiž vrací... (Chupacabre)
Recenze (14)
Pro dnešního českého diváka je tento jugoslávský folklorní horor ze sedmdesátých let takřka nehodnotitelný. Atmosféru má Leptirica zajímavou asi ve třech scénách, v nichž se objeví monstrum, zbytek stopáže sledujeme atmosféricky nijaké dění ve vsi a posloucháme žvatlání starousedlíků. Nicméně: pro Balkán mám slabost v jakékoli podobě, monstrum vypadá dobře a chvílemi je film velmi vtipný (dost možná nechtěně, ale přeci). Hodnocení tak nechávám na neutrálních třech hvězdách a doufám, že staroslovanská mytologie bude v budoucnu hororovým žánrem využita tak, jak si zaslouží... Sávovo hrob, říkáte? :-D ()
Velmi bizarní zážitek. Kvůli absenci titulků mi jistě unikly drobné nuance příběhu, který naštěstí nebyl nijak spletitý. Tento Jugoslávský horror (!) ze sedmdesátých let (!!) se totiž pohybuje pouze ve dvou rovinách. Většinu filmu tvoří žvatlání hašteřivých vousatých srbů, ze terého tu a tam vystoupí atmosférická scéna útoku prapodivného, ale rozhodně ne špatného, monstra. Dohromady to příliš nedrží, ale horrorové pasáže fungují slušně, takže mi nezbylo než hodnotit lehce nadprůměrně. Každopádně úvodní zjevení monstra a závěrečné poskakování jsou nejsilnější scény, co jsem kdy v jugoslávském horroru viděl. ()
Podobně jako u svého nejznámějšího snímku Sveto město z roku 1990 vychází Đorđe Kadijević i u Leptirici z tradiční lidové slovesnosti a povídkové předlohy. Tou se tentokrát stal krátký příběh Posle devedeset godina od Milovan Glišiče, který na scénu přivádí snad nejznámější srbskou mytologickou postavu, a to upíra Savu Savanoviče. Ten se v roce 2012 mihl i na českých zpravodajských serverech (bizarně jen kvůli nepochopenému žertu), takže nemusí být ani tuzemskému diváku zcela neznámý. Samotná folklorní předloha sice není nijak zvlášť zajímavá, ale v rámci hororového žánru se může stát dostatečně nosnou základnou. Propriety jako starý mlýn, upír, či vraždy mlynářů jsou dostatečně slibné i samy o sobě. Tvůrci však zcela rezignují na „reálná fakta“, přemisťují děj z Bajiny Bašty do fiktivní vesnice Zaroshja a roztáčí příběh několika nepříliš sympatických postav. Krom těch pár hororových scén, ve kterých se vyskytuje Sava, sledujeme banální romantickou linii o páru, jemuž ženin otec nechce dát požehnání, a opilé líné venkovany, které více trápí, že po zabití dalšího mlynáře mohou přijít o mouku, než aby aktivně začali neutuchající linii smrtí řešit. ()
Zřejmě první jugoslávský horor vůbec. Zlo tu tentokrát ztělesňuje něco mezi upírem a vlkodlakem, hlavní hrdina je moula k pohledání a jeho dívkou nádherná blondýnka. A jaké to je? No... možná bude lepší, když popíši jednu vybranou scénu. Rakev, ve které je pravděpodobně upír. Vesničané se bojí, a proto vezmou kůl a prorazí ho skrze dřevo. Zevnitř pak vyletí motýl, což je ještě více vyděsí a snaží se před „vražednou leptiricou“ utéci. Bizarní. Závěrečná scéna je pak něco neskutečného. Vážně. A potom, že na Balkáně není legrace. Tohle se musí vidět. ()
Šancu som tomu dal a nerád hejtujem staré filmy. Nie je to ani tak mojou (a nutno podotknúť že dosť silnou) averziou voči dedine a vidiečanom, skôr tým celkovým šupáctvom a (ne)chcenou smiešnosťou. 1* za záver a tie zhruba dva náznaky nejakej atmosféry, spomedzi hodiny šušlania tupých sedlákov ()
Folklórní horor z bývalé Jugoslávie a asi první horor z tamnější kinematografie na mne sice nedýchl atmosférou temných lesů a čarodejnic jako Záhada Blair Witch (takto to přirovnával jeden uživatel z IMDB), ale jeho lidové a folklórní odkazy a vůbec celé slovanské pojetí vampýrismu si mne maximálně podmanilo. A bizarnost finální scény je opravdu povedená, bravo. Djordje, musíš točit takovéhle filmy trochu častěji :-) ()
Rare horror jak se patri - necekany... uderny (co do kadence smichu) .. a jeste k tomu z balkanu. Uplne maximalni prisera s uplne maximalni paradentozou...Leptirica = originalita, zaverecna scena, sfijak, mouka = 4* ()
I když se to na první pohled nezdá, „Leptirica“ je zajímavým hororem, jenž sice na jednu stranu staví na symbolismu, ale na stranu druhou i na určité doslovnosti, která je překvapující především v oblasti gore. Ano, tenhle film je místy nepříjemně krvavý tady kousnutí skutečně bolí. Jugoslavský horor také nemá nějakou bohatou tradici, ale tohle je zajímavá ukázka toho, že i tam to šlo. ()
Dej filmu sa odohráva v nemenovanej dedinke kdesi v Srbsku.V dedinskom mlyne šarapatí nejaký dosť ťažko definovatelný tvor,ktorého domáci volajú leptirica.Ešte kým sa ten tvor zjaví,vydá zo seba dosť zvláštny a desivý zvuk.No a tento tvor má rád ľudskú krv.Nie je to ani upír,aj keď pije krv,ani vlkodlak.Je to naozaj niečo divné.Ale zuby,tak to som ešte naozaj nevidel.Veľmi zvláštny film.Keby to nebol juhoslovanský film ale americký,dal by sa zaradiť do tzv.buranského horroru.Sami fúzati sedliaci.Film ma jednoduchý a priamy dej,ale na to že je to TV film a ešte k tomu z bývalej Juhoslávie a z tých rokov,nezabudnuteľný zážitok.Mimochodom,v odľahlých regiónoch Srbska ešte aj teraz domáci obyvatelia veria že leptirica naozaj existuje.A to aj v dnešných časoch.Patrí to k ich folklóru. ()
Pokud by mi někdo tvrdil, že LEPTIRICA se natáčela u nás na Valašsku, úplně klidně bych mu to věřil, protože ta podobnost obou krajin je nepřehlédnutelná a z velké části se postarala o skvělou atmosféru. Chápu ovšem, že na člověka odněkud z města to může mít nulový účinek. Dalším trumfem LEPTIRICI je příběh samotný, sice poněkud jednoduchý, ale zapojení jugoslávského folklóru byl hodně povedený tah, který nabízí trochu jinou variantu upírů (hlavně jejich zuby vypadají hodně hrozivě), než na jakou jsem z 99% procent upírských filmů zvyklý. Někoho možná může zarazit kratší stopáž, ale jak jsem se už zmínil výše, příběh není vůbec složitý, takže 63 minut je podle mě ideální. PS. Během projekce filmu údajně zemřel člověk. Jako příčina smrti byl uveden nezvladatelný strach. ()
Film zaujme skvělou atmosférou. A ty co mají nadíváno více jugoslávských respektive srbských filmů určitě i hubeným (tehdy sedmadvacetiletým) Petarem Božovićem.... ()
Ne. Prostě ne. Jedině Svaté místo. ()
Ideální pro Filmový festival pro otrlé a večery s vínem a davem kolem sebe. ()
Že něco takovýho nemůže vzniknout třeba v dnešní době u nás... ()