Reklama

Reklama

Tetro

Trailer 2

VOD (1)

Bennie (Alden Ehrenreich) se vydává do Buenos Aires, aby našel svého zmizelého bratra. Jeho bratr býval slibným spisovatelem, nyní je pouhým stínem svého bývalého já. Jednoho dne Bennie objeví bratrovu téměř dokončenou hru, která může být vodítkem k pochopení jejich společné minulosti a vyřešení vzájemného vztahu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (59)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Bohužel si nemůžu pomoct. Na mě to celé působilo velice zvláštním dojmem. Rozhodně nejde o film, který je určen pro každého diváka. Je to takové těžko stravitelné. Myslela jsem, že se filmem nedokážu vůbec prokousat, ale zajímalo mě, jak je to s Tetrovou rodinou. Tetro mi silně připomínal Quentina Tarantina. ()

Sobis87 

všechny recenze uživatele

S Tetrem Francis Ford Coppola dále rozvíjí nový směr ve své tvorbě nastolený rozporuplně přijatým (avšak fascinujícím) snímkem Youth Without Youth, stále více se odpoutává od mainstreamu a navzdory vysokému věku ke svým autorským počinům přistupuje jakožto mladý nadšenec toužící po stylistických a formálních experimentech a vyzývavém ohýbání představ o adekvátním filmovém tvaru. Tento „filmový spratek“ mladé generace filmařů 70. let může být díky oběma výše jmenovaným filmům konečně považován za opravdového auteura, jehož odhodlání sejít ze zažité cesty a vzdát se osvědčených postupů s rizikem odmítavého přístupu běžného diváka mi připomíná práci filmařů francouzské nové vlny 60. let v čele s Jeanem-Lucem Godardem. On má Tetro celkově velmi blízko k francouzské nové vlně, a to nejen z hlediska nepřátelství vůči konvencím. Sama titulní postava je velmi vzdálená představám klasického konzervativce, charaktery a vztahy jsou centrem vyprávění a místo trojaktového rozvržení je příběh spíše episodický – místo kauzality očekávejte nahodilost v duchu italského neorealismu. _____ Pokud chcete porušovat pravidla a bořit konvence, musíte je nejdříve dobře znát a jestliže filmaři jako Godard, Truffaut, Rohmer nebo Rivette pěstovali své intelektuálské kvality v oblasti filmu jakožto filmoví kritici a teoretici (časopis Cahiers du cinéma), Coppola byl vržen přímo do víru formujícího se nového Hollywoodu, kde tvořil žánrové snímky a osvojoval si filmový klasicismus. Nyní ve věku jednasedmdesáti let se Coppola úplně neříká klasického stylu, ale jako tvůrce-veterán ho transformuje, deformuje a různě ohýbá. Z jeho práce lze poznat, jak si je jist filmovým médiem a o to více pak může zajít do krajnosti ve svém experimentování, aniž by se výsledné dílo roztříštilo ve změť nesourodých výjevů. Z formálního hlediska lze u Tetra zpozorovat některé prvky totožné s Coppolovými Dravými rybami (taktéž autorská záležitost) – především pak důraz na fotogenii jednotlivých záběrů snímaných na černobílý materiál, přičemž zde Coppola s kameramanem Mihailem Malaimarem inklinují k představě o fotografii do let 80. – fotogenie je chápána jakožto umění mizanscény, pečlivého komponování a přesného svícení, které mé blíže k realismu než ke stylotvornému užití. Jestliže se ve dravých rybách objevovaly některé předměty v barevné podobě (zlaté rybky v akváriu), Tetro obsahuje scény, které jsou kompletně barevné a dokonce mají i jiný formát – 4:3 – jedná se o scény z minulosti (divák je z klasických filmů zvyklý na obrácený postup – přítomnost je snímána barevně, flashbacky pak černobíle). Tetro, ač nevšední, je vizuálně nádherný – stejně jako zmíněný film Youth Without Youth – a doufám, že bude Coppola s Malaimarem i nadále spolupracovat. ____ Tetro osciluje mezi groteskou a vážným dramatem, svět tohoto filmu obývají groteskní figurky i tragické postavy s problémy jak z antického dramatu a při této bipolárnosti jsem si okamžitě vzpomněl na neorealistickou klasicku Roberta Rosselliniho Řím, otevřené město. Doufám, že nízký divácký zájem (a nepochopení) u Tetra i Youth Without Youth Coppolu neodradí v dalším rozvíjení dosavadní tvorby, byla by to velká škoda, protože to jsou díla nadmíru zajímavá. () (méně) (více)

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Přepsáno v srpnu 2019. Tetro patří k tomu zajímavějšímu, co Francis Ford Coppola ve filmovém světě stvořil. Tetro je jeho intimní interpunkcí životního i pracovního dozrávání. Staří je v mnoha ohledech schopné zásadního smíření, uvědomuje si malichernosti s krutými následky, otevírá staré rány bolestí lidské duše, odpouští a sám žádá o odpuštění. Základnu vztyčil v důvěrně známém světě kultury a umění, melancholicky pozoruje zdeformované vztahy a zmatek ublížených niter, touží se dobrat porozumění a tiše zuby drtí kapky slz. Herecká stránka jde narušeným vnitřním světům vstříc, pochyby lze snad mít o zvolené vizuální stylizaci, je příliš schématická ve snaze po dosažení působivějšího efektu. Hlavním objektem zájmu je Angelo 'Tetro' Tetrocini (velmi zajímavý Vincent Gallo), muž s rozervaným srdcem, úzkostí a vzdorem. Minulost je plná bolesti a přervaných svazků, vzpomínka se bojí trápení, přesto je jedinou cestou k vykoupení. Rozervanost je důsledkem pocitu vlastního selhání, nezvaná cesta do uzlu nitra je rituálem obrození. Umělecká tvorba je navigačním přístrojem v tíze úzkosti. Hlavním hybatelem obrodných procesů je Bennie Tetrocini (pozoruhodný Alden Ehrenreich), mladší Angelův bratr, nadšený ze vzájemného shledání po dlouholeté odmlce. Otázky narážejí na vznětlivou hráz odporu, ale stále přetrvávající vzájemné příbuzenské pouto je silnějším pudem ke společnému sebeurčení. Hlavní ženskou postavou je Miranda (velmi zajímavá Maribel Verdú), Angelova životní partnerka argentinské etapy života. Je laskavým prostředníkem při obnovování zpřetrhaných vztahů. Důležitou postavou vášní je Carlo Tetrocini (dobrý Klaus Maria Brandauer, též v roli svého staršího a mnohem méně úspěšného bratra Alfieho), Angelův otec, slavný a uctívaný dirigent a hudební skladatel. Úspěch má sklony k nadutosti a přezíravosti, soukromí nemusí vždy naplňovat všechna předpokládaná očekávání veřejnosti. K výraznějším postavám patří také Alone (výrazná Carmen Maura), nejvlivnější argentinská literární kritička a bývalá Angelova mentorka psaní. Nenaplněnost předpokladů se nikdy neodpouští, ikona musí mít pevnou půdu pod nohama. Z dalších rolí: Angelův blízký kamarád a provozovatel malého buenosaireského divadýlka José (Rodrigo De la Serna), jeho manželka v bouřlivé harmonii bytí Ana (Erica Rivas), Mirandina mladá, energická a zvědavá neteř Maria Luisa (Sofía Gala), snaživý divadelní dramatik Abelardo (Mike Amigorena), Angelova matka a slavná operní pěvkyně Angela (Adriana Mastrángelo), teta Marie Luisy a herečka bez studu Josefina (Leticia Brédice), či Angelova dávná láska mládí Naomi (Ximena Maria Iacono). Tetro patří k nejosobnějším filmům veleslavného amerického filmaře jménem Francis Ford Coppola. Vizuální stylizaci sice stále považuje za vrchol umění, přesto se mu překvapivě daří dotknout se nitra. Rozervanost lidské duše na Coppolův způsob patří k uspokojivějším filmovým zážitkem. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Světlo, stín, tma. První záběr: můra znovu a znovu dopadá na žárovku, bolestně se pálí, ale nemůže ovládnout evoluční program užitečný tam, kde září jen světlo měsíce - to světlo ji k sobě prostě táhne. Černobílý obraz, ulice, na níž světlo předměty maluje stíny, něco osvětlí a jiné skryje... Subjektiv si poznamenává: "Výrazné osvětlení." Záměrně zjevné, jak se ukáže později. Světlo reálné si hraje v příběhu se světlem přeneseným. V místnosti, v níž se Tetro nachází na začátku filmu je černočerná tma... NÁSLEDUJÍ SPOILERY. Mezi světlem a stínem se musíme tázat, co může být dovoleno člověku, géniu, umělci, který vrhá světlo. Můžeme na něm hledat stín? Můžeme v něm nacházet tmu? Bude v jeho záři vidět naše světélko? Máme svou cenu a práva i když jsme sirka vedle obloukové lampy? Smíme soudit život génia, když tak září? Coppola snad říká, že smíme. Taky myslím... Škoda jen, že ke konci nám možná až příliš vysvětluje tu svou "světelnou" metaforu. KONEC SPOILERŮ. Coppola zase na moment utekl nejmainstreamovějšímu Hollywoodu. Zatím se mu to podařilo snad vždy. V Argentině, Vietnamu či Rumunsku je mu asi lépe. Oprostí se od klasických hollywoodských filmově-hudebních klišé prostě tím, že se poddá hispánským rytmům. Odhodí profláklé stars a šáhne po svěže jiných tvářích. Možná se mýlím, ale chvílemi se snad baví i tím, že některé aspekty tohoto filmu připomínají telenovelu (SPOILER - "Nejsem tvůj bratr, jsem tvůj otec" KONEC SPOILERU). Umisťuje zábavné glosy stran umělecké tvorby (kritika přijetí díla...)... Ještě ten Coppola nepatří do starého železa, jak jsem si myslel po Youth without youth. Slabé ****. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

FFC v podstate nakrútil klasickú melodrámu so stokrát videnými zvratmi natoľko artovo, až je z toho proste art. A pozerá sa na to dobre, dve hodiny uplynú bezbolestne, čo je zásluhou viac hercov, najmä teda Galla, ako scenára prinášajúceho v závere kvázi šokujúce zvraty. Gallo hrá svoju bohémsku postavu napoly vážne, napoly ako paródiu na bohémov, alebo aspoň tak som ho vnímal a táto poloha mu sedí perfektne. Tak ma napadlo, či v podstate nie je Tetro aj skrytou paródiou na Impérium vracia úder, ale asi nie. No a milovníci šteniatok Tetro budú milovať. ()

Galerie (81)

Zajímavosti (10)

  • Flashbacky měly být původně natáčeny na 16mm film, aby zdůraznily minulost. Pro zastaralost kamery byly však natočeny digitálně a následně upraveny. (AngelusCZ)
  • Scéna, ve které Tetro (Vincent Gallo) drží kytici, odkazuje na pasáž z filmu V přístavu (1954), kde Terry Malloy (Marlon Brando) dělá totéž. (ČSFD)
  • K docílení specifického vizuálního stylu se Francis Ford Coppola a kameraman Mihai Malaimare ml. nechali inspirovat filmy jako Noc (1961), Baby Doll (1956) a V přístavu (1954), která Coppola obdivoval během studií. (ČSFD)

Reklama

Reklama