Deník zabijáka

Jelikož jsem sám alkoholik a člen společenství AA, tak jsem tímto filmem absolutně nadšen. Hodně jsem se nasmál, ale na konec jsem byl i silně dojat. Můj příběh se s Frankovým dost ztotožňuje, také jsem do Anonymních alkoholiků přišel když jsem nezvládal svou práci a taky pod výhružkou zaměstnavatele, no a taky jsem pak ještě uklouznul. Ale rychle mě společenství dostalo a to jsem cítil i z Franka. Já nakonec taky změnil práci, která pro mě ze začátku byla dost důležitá, ale když je člověk střízlivý začne věci vidět jinak. Hmm, tak tenhle komentář je spíš o mě, ale je to tím, že tohle téma je mi prostě blízké a je to skvěle podáno, nakonec jedním z našich hesel je: "Neberme se příliš vážně".... (17.09.2009)

Nájemný zabiják objevuje na protialkoholní léčbě nové životní hodnoty. Nic míň, ale ani nic víc. Příběh se nijak zvlášť nerozvíjí, na nějakou psychologii postav víceméně kašle a komediálním dojmem také příliš nepůsobí. Přesto se na film kouká docela příjemně, na čemž mají hlavní zásluhu jak Ben Kingsley, tak Téa Leoni. Taková ideální druhá večeře před spaním. 60% (19.05.2015)

Černohumorná jednohubka se skvělým Kingsleym a podivně zestárlou Teou Leoni. Na první pohled je vidět že režisér a scénárista si zbytečně nekomplikovali práci. Dramatická linka je nevýrazná, romantická taktéž, a atmosféra taková nedomrlá. Postavy sice řeší zásadní témata, ale místo emocí jenom tak kloužou po povrchu, nic neprožijí do hloubky. Silné scény sice nechybí, ale prošly mnou skoro bez povšimnutí. Humor je skrytý a postavený na absurdnosti situace, zasmál jsem se jenom málokdy. Přesto se film dobře sledoval. Podobné malé příběhy mám rád, i když bych ocenil preciznější zpracování. (01.08.2012)

Je to chytré, je to milé, je to černé....Deník zabijáka. Ačkoli nenáročná jednohubka, já s očekáváním kdovíjaké kraviny nakonec chrochtal blahem. Šanci prorazit to nemá pražádnou, ale na jedno shlédnutí perfektní. Opatrně dávkovaný černý humor mě neskutečně bavil a Kingsley v roli alkoholického vraha na indispozičním volnu mi prostě seděl. Dávám velmi příjemné tři. (23.04.2011)

–Dělám v personálním –Vážně? –Spíš jen vyhazuju Komedie z ranku těch zabijáckých (V Bruggách, Pekař), která je chytřejší než lehké vizuální oťukání (a fakt, že se natáčela 26 dní) napovídá. Bez debat jde v prvé řadě o výkon super-charismatického Bena Kingsleyho, jenž coby neodolatelný zmetek nevykrádá své dřívější neodolatelné zmetky. Jako bonus tvoří výtečný páreček s Téou Leoni, přesně tou ženou, již bez cavyků uvěříte, že nemá zábrany milovat nájemného zabijáka. Milostná dějová linie zde není do počtu a jako vánočka se chytře proplétá s linií „zabiják ztrácí jistotu ve svém džobu“ a „zabiják zjišťuje, co je to empatie“. Vše posypané humorem tak vznešeně černým, až režisérovo příjmení budí podezření z jeho příbuznosti s jistým Roaldem. Vtipné jsou rovněž hry se slovy a jejich významy, začínající již titulem You Kill Me skutečně ve smyslu „ty mě zabiješ“, ne třeba „asi z tebe zešílím“. Tohle brání věcí doslovně, neschopnost zapojit abstraktní myšlení je přítomno častěji (Golden Gate místo Boha). Nejspíš jako výsměch americkému chladnokrevnému pragmatismu. Apendix: Dostanete-li po You Kill Me chuť okoštovat něco podobného, mrkněte na Grosse Pointe Blank. 80% Zajímavé komentáře: jojinecko, Radiq (14.05.2010)