Život s televizí

Mozaika vzpomínek televizních tvůrců a pracovníků na prosazování nového sdělovacího prostředku a na jeho vzepjetí ve zlatých letech šedesátých... Zatímco ve vyspělých zemích byla nejmladšímu médiu připisována především šance zprostředkovávání a šíření informací, vědy, kultury a morálních hodnot, v našich krajích měla televize pod přímou kontrolou ÚV KSČ představovat hlavně jeden z nejdůležitějších mocenských prostředků vládnoucí moci. I přes důslednou cenzuru vznikala však v průběhu času i u nás pozoruhodná díla a pořady nejrůznějších žánrů, které se i po letech vybaví divákům i tvůrcům. Za prvních deset let fungování uvedla televize sedm set divadelních představení, dramatizací a původních televizních her domácího i světového, klasického i soudobého repertoáru. Velké úspěchy začala slavit na mezinárodních přehlídkách televizní tvorby díky originálním programovým formám a vysoké tvůrčí kvalitě... V roce 2003 byly u příležitosti padesátiletého výročí vysílání České televize na Kavčí hory pozváni bývalí pracovníci. Jejich vzpomínky dovolily tvůrcům pořadu sestavit barvitou mozaiku historie televizního vysílání od počátků až po nastupující normalizaci 70. let. Vybrané osobnosti, které si diváci pamatují z televizní obrazovky, v osobních příbězích přiblížili tvůrčí i politickou atmosféru dané doby, vzpomínali na své úspěchy i na překážky ze strany tehdejšího režimu, kterým museli čelit. Mnohdy však došlo i na hořké konce jejich televizní práce. Vzpomínky pamětníků jsou prokládány dobovými fotografiemi i úryvky z jejich děl, které se podařilo najít v archivu. Setkáme se s režiséry Antonínem Moskalykem a Františkem Filipem, dramaturgem Gustavem Oplustilem, publicisty Hanou Horákovou a Vladimírem Branislavem, ale i populární hlasatelkou Olgou Čuříkovou nebo zábavným experimentátorem Karlem Pechem. Kritický pohled z druhé strany obrazovky do pořadu vnesli kritik Jiří Pitterman a filosof Václav Bělohradský. (Česká televize)