Sněženky a machři po 25 letech

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 4/10 Prostředí 6/10/// +jsem rád, že to vzniklo, sešlo se tu několik původních herců, příjemně potěší Veronika Freimanová, Jakub Prachař a Juliana Johanidesová, pár dobrejch fórků se tu najde a některé scény byly zajímavé -melancholie jako kráva, film zapříčiní zvýšený počet sebevražd, protože si každý druhý uvědomí, že je na tom podobně bídně, film má bavit a ne deptat/// Jednoduše řečeno, není to taková hrůza jak se všude povídá. Tedy když to vezmeme z hlediska filmu jako takového, který je docela dobrý, dobře natočen a něco se tam děje. Po první asi půlhodině jsem si říkal, ano občas vtipné a hodně melancholické. Postupně jsem však dostával další a další dávky úzkosti, zmaru a faktu, že možná až za 25 let budeme mít se spolužáky slučák, budeme na tom stejně. Nebýt tohoto byl by film asi vnímán jinak, mnohem pozitivněji, ale není tomu tak. Přesto děkuji filmařům za zajímavou zkušenost./// Celkem 58%/// (26.11.2009)

no nebylo to až zas takové zlo, jak jsem se obával... největším mínusem filmu je paradoxně ta spousta hlášek z jedničky, které tam byly vtipné, ale zde jsou znásilněny k povinnému smíchu, no jako pěst na oko... co se týče hereckých výkonů, nejvíc mi vadila trapná jeníčková, ta už by to fakt měla zabalit... ale dost k negativům, jako plus nutno vyzdvihnout zajímavou kameru, příjemnou klavírní hudbu a pár opravdu vtipných scén... snímek nijak extra povedený, přesto koukatelný a návštěvy kina nelituju... ale ani ji nijak zvášť nedoporučuju... takže 50%. (01.03.2009)

Sněženky po těch letech neuvadly, ačkoli nikdy nebyly zcela svěží a voňavé. A že tu mají nezaslouženě podprůměrné hodnocení, zaokrouhlím svých 70% nahoru. Skluznice tedy nemají bez šrámů, ale jezdí jim to dobře i tak. Nejvíc jsem skřípal zuby nad Johnovým scénářem, který zarytě tlačí na nostalgickou strunu, (a dělá to neustálým připomínáním prvního dílu a jeho citovaním) obsahuje pětníkovou společenskou kritiku a co do motivů v něm převládá kvantita nad kvalitou. Naopak atmosféru a schopnost nakazit diváka melancholií Taušově filmu nikdo nesebere. Prsty v tom bude mít zvládnutá audiovize, obyčejnost a tedy i blízkost postav (najdete v nich určitě nejen jejich představitele, ale třeba i pár osob ze svého okolí) a asi i moje irracionální slabost pro Veroniku Freimanovou. Každopádně tu máme co dočinění s nejlepší českou (ne)komedií od Vratných lahví. Dřepkins. (17.06.2009)

Úlet. Takový celovečerní zdramatizovaný dokument , který by mohl posloužit jako bonus na dvd k původnímu filmu. Čekal jsem, jaká na mě z toho sedne depka, jak všichni píší, ale vůbec mi to nepřišlo. Viděl bych to na přímou souvislost s tím, že jsem žádné z postav prostě nevěřil, i když ta jejich autobiografičnost je velmi zajímavá. Plusem budiž snad až moc dobře vystižená atmosféra topornosti, marnosti a trapnosti srazu po letech a kvalitní technická stránka. (09.06.2009)

O pokračování Sněženek a machrů se dá směle prohlásit, že je to absolutní protipol svého celkem optimisticky vyhlížejícího předchůdce. Sešla se tu sice stará herecká parta, ale přesto je tento film svým pojetím o tolik jiný. Tvůrci totiž pokračování pojali snad až příliš pietně a v pesimistickém duchu. Ono se to sice přímo nabízelo, že ve dvojce půjde o jakési bilancování uplynulých 25 let a neustálé opakování notoricky známých hlášek z jedničky to jen potvrzuje, nutno však dodat, že tyto hlášky zde už vůbec nefungují a jejich neustálé mechanické opakování navozuje dojem, že tvůrci chvílemi nevěděli, jak dál, protože film se poměrně vleče a nikam se výrazně dějově neubírá, ale přesto je zajímavé sledovat, jak se ústřední hrdinové za ta léta nejen fyzicky změnili. Z hereckého hlediska jsou výkony celkem snesitelné, ale taková Freimanová nebo Brzobohatý snesou i přísnější měřítko. Pesimistickému rozjímání ale nějak chybí životnost. Prostě by to chtělo víc života do toho umírání a nechce se mně věřit, že život po čtyřicítce, je taková hrůza. Ten, kdo ale miloval jedničku, bude dvojkou velmi zklamán. 50% (22.03.2009)