Sněženky a machři po 25 letech

O úplnou ztrátu času se sice nejedná, ale kvůli tomu nebudu nijak chvalořečit. Kdyby se natočil pouze sraz abiturientů po čtvrtstoletí a pár byť otřepaných, ale stále docela účinných fórů, nenemítal bych vůbec nic. Takto film zbytečně komplikuje rušivý element ratolestí našich starých známých v čele s nevýrazným Prachařem a nesympatickou Johanidesovou. Ze sympatického frajírka Vikiho udělali blbce, Suchoš roli milujícího otce utáhnout nedokáže a ostatní jsou tu jakoby do počtu. Snad jen Radoslav Brzobohatý a duo Kopta - Freimanová z toho vyšli se ctí, i když jejich křehká milostná linie vyznívá do ztracena. Vyhodit scény s dětmi, film zkrátit na polovinu a přetočit konec, jednalo by se snad o lepší průměr. Takhle napůl za slibný potenciál a napůl ze staré známosti 35%. (11.12.2011)

Nevyrovnané. Nebát se tvůrci vystřihnout všechno to trapné vaření z hlášek dávno minulých, úplně ignorovat tu trojici machen a více nechat vyniknout fungující stránky, tak to mohlo být ještě o třídu lepší. Materiál tu na to je. Čekal jsem vaření z vody, je tu. Nečekal jsem ovšem, že budou mít tvůrci zároveň i co říci. A to rozhodně mají. Jako komedie to sice nefunguje ani chvíli, ale jako takové jedno velké melancholicky-nostalgické povzdechnutí to svoji funkci plní až překvapivě dobře. (11.10.2009)

... aneb kterak se čtyřicátníci chovají jako teenageři a není to vtipné, jen trapné, a kterak v mezičasech smutně filozofují o svých víceméně podělaných životech a taky to není vtipné (trapné o něco méně). Pro mě 30 minut koncentrované nudy (potom jsem vypnula TV a vzala si knížku) a plivnutí na můj oblíbený film. Když slyším slovní spojení "hořká komedie", obvykle mě chytne kopřivka a tohle je vyloženě prototyp hořké komedie. Děkuji, nemám zájem. Zklamaná nejsem, prostě se naplnila má nulová očekávání. 39% (24.11.2009)

Po pětadvaceti letech se všichni změnili... z veselé party, která chtěla uznání a svobodu, se stala skupina depresivních smolařů. Smutné, opravdu smutné... některé scény až k pláči (i když jsem se asi měla smát), ale... pro tu nostalgii, snahu Viktora Tauše (který se i ve svém druhém filmu snaží propojit fiktivní svět herců s realitou) a Suchánka, který mě bavil nejvíce, to vidím na průměrný český film. (14.04.2009)

Úlet. Takový celovečerní zdramatizovaný dokument , který by mohl posloužit jako bonus na dvd k původnímu filmu. Čekal jsem, jaká na mě z toho sedne depka, jak všichni píší, ale vůbec mi to nepřišlo. Viděl bych to na přímou souvislost s tím, že jsem žádné z postav prostě nevěřil, i když ta jejich autobiografičnost je velmi zajímavá. Plusem budiž snad až moc dobře vystižená atmosféra topornosti, marnosti a trapnosti srazu po letech a kvalitní technická stránka. (09.06.2009)