Slepá bába

Příběh jedné zdánlivě hloupé ruské gangsterské dvojky, která ztratila kufřík. Jeden malý vychytralý. Druhý hloupý, ale silný s touhou mučit. Neměli je podceňovat. Ruské buranství hraje hlavní roli, život nemá cenu a sekyrka u krbu se vždycky najde. Velmi vtipné narážky na ruský nacionalismus a hloupost. Zkušenost odnesená z filmu: NIKDY NEPODCEŇUJ DVA RUSKÉ IDIOTY, NEMAJÍ ZÁBRANY ! (16.06.2011)

Se svým dalším filmem, u mě Balabanov zabodoval opravdu na celé čáře. Možná trošku satira, proložená jednoduchým příběhem, spousta krve, akce a černého humoru, to bylo přesně to, co se mi již delší dobu nedostávalo. Žmurki mi nabídly všeho dostatek a já jsem víc, než, spokojen i přes drobné zaškobrtnutí na konci. (19.11.2014)

Balabanova jsem objevil kdysi filmem Брат. Od tý doby už ho vyhledávám cíleně a zatím mne nikdy nezklamal. Z hlediska zábavy jsou Жмурки asi nejlepší. Dva řadoví mafiáni: menší chytřejší, větší poněkud pomalejší (ale se spoustou koníčků, jako je mučení lidí nebo sbírání rockových desek), jejichž prakticky každá pochůzka skončí průserem a hromadou mrtvol. Násilí tu je brutální a bez limitů a bez slitování, ale o něj vlastně ani tolik nejde. Člověk se baví vším tím okolo a hlavně naprosto skvělými dialogy, které na rozdíl od Tarantina nezní prvoplánově cool. Třeba diskuze po zastřelení protivníka ("Střílíš fakt pěkně. Měl bys jet na olympiádu." "Já moc nemám rád sport."), veškeré debaty ohledně Etiopce ("Ale já jsem Rus, říkám vám to pořád."), šéf Michajlov ("Architekte, vanu jsi podělal. Jestli jsi podělal i krb, tak tě v něm spálím." a mezitím jde zvolna kouř do místnosti...). A samozřejmě v nouzi zavolaný medik-pankáč ("Tak jestli jste potřebovali jenom diagnózu, tak já zase půjdu."). I když to je sranda, není to úplně pro každýho. Ta bezcitnost je tady dost extrémní. Každopádně nějaký obraz Ruska 90. let (a možná Ruska pořád) to je. Na závěr bych si dovolil doplnit, že výraz Žmurki není hra na slepou bábu, ale ruská ruleta. A nebojte, i na tu přijde ve filmu řeč, a je pojatá o hodně vtipněji než třeba v Lovci jelenů. (05.05.2021)

Skromná variace na Ritchieho v reáliích ruských devadesátek. Ruská filmová škola si vždycky ujížděla na sociálních karikaturách a přesazích, ale to už samo o sobě k dobrému filmu nějak nestačí, pokud tedy nejste Rus a nebavíte se u filmu jakýmsi pofidérním prizmatem nostalgie. Ze scén by šly odřezávat macaté flaksy a stopáž skrouhnout na půlku, značnou část humoru obstarávají prkenné herecké výkony (záměr?), samotné rozpracování zápletky spíš na úrovni nadšeného debutanta. Určitě zajímavá alternativa pro fanoušky gangsterského žánru, která může zaujmout už jen svým zasazením a vyobrazením národní mentality. Ale že bych z toho byl kdovíjak unešen, to říct nemůžu. 6/10 (23.10.2021)

Vincent a Jules na ruský způsob. Vzhledem k tomu, že ruské prostředí je nám - ať už chceme nebo nechceme - bližší, než to americké, tak vše působí daleko uvěřitelněji. A černý humor mi taky sednul. Závěrečný dovětek je sice možná už příliš polopatický, ale v souvislosti s nedávno viděným dokumentem http://www.csfd.cz/film/288082-vor-v-zakone-vladce-podsveti/ se mi nakonec zdá zcela na místě. (05.07.2011)