Útěk ze Sibiře

Peter Weir je skúsený režisér a po ruke ma skvelých hercov so slušným scenárom.Zrežírované je to na výbornú (cítil som sa ako keby som celú cestu išiel s nimi), herci viac ako len dobrý, príroda je pekná a drsná a ja osobne mám rád takéto filmy.Zvlášť v tom období.No jediné čo mi tam vadilo bola dĺžka filmu.Skrátiť to tak o 20 minút a je to možno aj a 5*.Ku koncu mi to už pripadalo strašne dlhé, niekdy aj na tri hodiny a cítil som sa viac unavený ako hlavný hrdinovia. 85% - 4* (28.06.2011)

Rozpaky. A respekt. Respekt před těmi, kterým se povedlo Gulag přežít, případně z něj odejít. Rozpaky nad filmem. Chápu snahu přiblížit co nejvíce skutečnou událost, ale pro film jsem tam postrádala potřebnou hloubku, napětí, vyvrcholení, detaily. Cesta byla plná útrap, ne všichni to přežili, dalo se vnímat cosi jako proměnu, ale jen slabě naznačenou. Mohl to být zážitek, životní zkušenost a místo toho je to jen mdlá nastavovaná kaše. Je mi líto. (27.09.2014)

Útěk ze Sibiře mě zaujal zejména ve dvou aspektech: 1) důležitost postav a jejich zakomponování do výsledného díla, jinými slovy postavy přicházejí a odcházejí v rámci vývoje příběhu naprosto přirozeně bez ohledu na hvězdný status hereckého představitele (Colin Farrell, Ed Harris, začínající Saoirse Ronan); 2) Prezentování útěku jako cesty za svobodou skrze prostor a čas, tzn. postavy putují nejen přes nejrůznější podnebné pásy, ale i mezi vícero historickými etapami (putování zabralo několik let) - koncept vztahu mezi prostorem a časem, kdy čas byl pevně svázán s prostorem, jinými slovy čas potřebný k cestě byl součástí prostorové vzdálenosti a omezené lidské, příp. zvířecí síly potřebné pro dané přemístění v prostoru, je uveden do extrému v úplném závěru. Moderní společnost dokázala skrze nové technologické postupy výše načrtnutý vztah téměř maximálně narušit a čas přetavit do finanční podoby. Je příjemné se zase na chvíli ponořit "do dob", kdy cesta znamenala tak trochu životní pouť. (17.07.2011)

Útěk z ruského gulagu po americku, kde se nemusí divák brodit krví, tak trochu sází i na krásné obrazy přírodních krás, za které by se nemusel stydět ani filmový program National Geographic. Kdo četl literární předlohu Dlouhá cesta od Slavomira Rawicze, toho bude patrně nejvíce zajímat, jak se podařilo přenést do řeči filmu emocionální působivost, která jde v knížce mnohem více na dřeň lidského nitra než filmový příběh. Prchající navzájem konfrontují své dosavadní životy pod tlakem prostředí, ale chyběla mi zde ta síla odžitých emocí z knihy. Ostatně myslím, že v tomto případě nešlo o nic víc než rychle a dobře povyprávět příběh, který nepostrádá příklad odvahy a touhy po svobodě, a následně ho oprostit od surových zbytečností, aby byl věrohodnější. Nepřísluší mi rozebírat, jestli všechno vychází ze skutečnosti, či jsou některé věci údajně fikcí, ale neoddiskutovatelným faktem pro mne je, že podobný starší německý film Bílé peklo se stejným námětem určitě více mrazil v zádech. (20.04.2011)

Útěk ze Sibiře zachraňují jeho řemeslné kvality a schopní herci, byť ani jeden nemá z důvodu následující výtky prostor vykvést. Weir se totiž na této poutavé cestě neobtěžuje ani jednou zastavit a rozvést nějakou situaci či vznikající konflikt, namísto toho děj pořád poskakuje vpřed a film se člení na stovky velmi krátkých, o postavách a jejich vývoji nic nevypovídajících úseků. Postavy jsou díky tomu velice ploché a nedozvíme se prakticky nic určitého o útrapách (hladu, zimě a únavě), jakým museli hrdinové čelit ani o vztazích mezi nimi. Útěk ze Sibiře je s ohledem na jméno tvůrce překvapivě velmi nesouvislý a až na pár světlých výjimek (odchod některých postav ze scény) neosobní film, který vzhledem k řadě zajímavějších alternativ nemá výraznějších důvodů ke sledování. (05.04.2011)