Marley a já

Je pro mě hrozně těžký sledovat, jak Jennifer stárne. Pořád ji mám zafixovanou v paměti jako sexy Rachel z Přátel. Make-up sice něco zakryl, ale už to není ono. Když pominu tuto prkotinu, tak mám na film jen samou chválu. Pár je sehraný a děsně jim to spolu sekne. Zábavné scény plynule střídají ty vážné. Při závěru jsem dokonce uronil nějakou tu slzu a to se mi stalo naposledy u Forresta Gumpa. (06.03.2010)

Protentokrát si sundávám masku bručouna a cynika a zcela upřímně se přiznávám, že se mi tento film zatraceně líbil. Průšvih slibující námět o roztomilém psisku trápícím své majitele, laciný plakát jak z dívčího časopisu...čuchal jsem rozjuchanou zábavu na způsob Beethovena, která bude orientovaná spíše na dětské publikum. Mé temné vize se ale nenaplnily a tvůrci místo toho nachystali příjemně civilní a upřímnou "dramedii" o jednom manželském páru, kde je pes spíše katalizátorem mnoha situací, a ve které je poměr humor/drama dobře vyvážený. Příběh pozvolna plyne a jak se rozvíjí vztah ústřední dvojice, tak se rozvíjejí i samotná témata filmu - manželství, rodičovství, rodina, práce, nezastavitelné plynutí času a nenaplněné životní cíle. Těch témat je trochu více a dvouhodinová stopáž brání v jejich hlubším pitvání, žádný velký problém v tom ale nevidím, hlavně že je všechno dobře zkombinované. Film získává plusové body i za herecké obsazení, Owen Wilson se projevil jako vyzrálý herec, Jennifer Aniston za ním vůbec nezaostává a vypjaté situace zvládá s přehledem, největším esem v rukávu se ale ukázal být fantastický Alan Arkin v roli šéfredaktora, který si každou scénu, kde účinkuje, krade pro sebe. Marley a já je velmi příjemným překvapením, je to vyzrálý a chytrý film, který po celou stopáž baví a občas "utrousí" i nějaké to životní moudro. Další přitroublý Beethoven se tedy nekoná. 80% (31.03.2009)

Velké překvapení. Film, který se na plakátech tváří jako obyčejná rodinná či romantická komedie, nakonec řeší reálné problémy manželského páru, otázky dětí, kariéry, stereotypu, priorit atd. a dělá to moc dobře. Splašený labrador, co žere všechno od podlahy až po telefonní záznamník, neustále utíká a občas čůrá na koberec, je jen skvělou součástí toho všeho. (19.03.2009)

Zainteresovaný divák by už neveril, že komerčný Hollywood dokáže ešte niekedy vypľuť tak jednoduchú, nenásilnú a citlivo natočenú komédiu, ktorej tvorcovia dokázali presne vybalansovať gýčovitosť obsiahnutú vo väčšine filmov tohto typu, pridať tú správnu štipku sentimentu tak, aby divák nemal pocit, že ide o čisté citové vydieranie a zároveň okoreniť množstvo scén vtipnými momentami. A herecké zloženie ich v tom značne podporilo. 85%. (03.08.2010)

Film horlivě rozutíkaný do všech tématických koutů (vztah, děti, práce, úspěšný kamarád proutník, pejsek), že vlastně nevypráví vůbec o ničem, ale pouze vyplňuje čas situačním humorem a životními pravdami (přičemž občas jsou to "životní pravdy"). Závěrečný vodopád slz jsem si výjimečně neužil - proběhl pouze proto, že mi bylo silně fyzicky nepříjemné se mu bránit (závěrečnou psí scénu jsem asi nejen já prošel na vlastní kůži úplně stejným způsobem se vším všudy) a zadržovat ho. Ne vážně, tak odporný tlak na emoce jsem snad nezažil a troufám si tvrdit, že hraničí se sprostým obtěžováním! :-) (15.03.2009)