Marley a já

Proč já pořád koukám na ty filmy o pejscích, když se téměř u každého z nich na konci rozbrečím jako dítě, kterému někdo rozbil jeho nejmilejší hračku? Nechápu to, asi za to může má láska ke zvířatům, obzvláště tedy k pejskům. Víte, ona je s pejskem opravdu sranda, když si ho pořídíte jako malé štěně, i když momentálně nemám doma nějak velkou rasu (vlastním fenku dlouhosrstého jezevčíka), tak stejně jsem si s ní užil své v jejích štěněcích letech, za všechny maléry zmíním například rozkousaný plakát nalepený na zdi. Takže o to raději jsem zasedl k tomuto filmu a těšil se na pohodovou rodinnou podívanou o jednom čerstvě sezdaném párečku a jejich trablech s nově pořízeným pejskem. A opravdu jsem se perfektně bavil, i když jsem se nesmál příliš nahlas, ale nenucený pohodový úsměv na mé tváři tento film udržoval téměř po celou dobu filmu. Ale pak přišla 90. minuta filmu a úsměv byl pryč. Dobrou náladu a úsměv vystřídal vodopád nekonečných slz a já si v tu dobu říkal, že je dobře, že jsem na tomto filmu nebyl v kině, protože bych asi rušil hodně lidí okolo sebe. V oné 90. minutě přišel totiž hlasitý a nekončící pláč a s vědomím blížícího se konce Marleyho života nabíraly mé slzy na intenzitě, a celých 20 minut až do konce filmu jsem jen a jen brečel a nestydím se to přiznat. Zároveň musím také dodat, že ještě žádný film mě nedonutil brečet 20 minut v kuse, něco takového jsem ještě nikdy nezažil a předpokládám že ani nikdy u filmu už nezažiju. Je mi jedno, nakolik byl ten závěr tlačením na divákovy city, já to prostě prožíval jako pravý pejskař, brečel jsem skoro stejně intenzivně jako když nám před třemi lety umřel náš milovaný pejsek. Zkrátka tohle je kvalitní film, na jehož konec jen tak nezapomenu, ale rád si budu ve své paměti připomínat všechny scénky s hlavním psím aktérem, které mi tento film nabídl. Tady není nad čím váhat, je to bez jakýchkoliv sebemenších pochyb za pět hvězd. (12.07.2010)

70%.. DOG BLESS YOU. Marley je foxteriér Robin ve filmové podobě. Svobodomyslná bestie, kterou si každý dvounohý vůdce smečky musí zamilovat. Frankel natočil autobiografický příběh novinářské famílie prodchnutý chlupatou oslintanou legrací a solidními rodinnými hodnotami- a v tom nejlepším smyslu tradičně a starosvětsky. Do značné míry spoléhá a pracuje s univerzální zkušeností pejskařského života a nebojí se ani hlouběji opřít do emocionálních strun- ani naznačit, že zatímco psi jsou super v každém věku, děti jsou zábavným artiklem do domácnosti až zhruba od tří let. Ale jen my, šťastní páníčkové labradorů, víme, co to je, když pes stláská bez následků telefonní záznamník a krabici železných matic. A když se na vás nad tou spouští bezelstně usměje, zavrtí ohonem, shodí přitom vázu po prababičce a podá pac, není pomoci. P.S. Při jedné scéně jsem si vzpomněla na Douglasova Gromita v parku :) (14.03.2009)

Pokud by se hodnotil herecký výkon psa(ů) tak je to rozhodně za *****, ale ani Owen Wilson nezachránil film svojí roztomilostí , Jennifer Aniston jako matka 3 dětí - to je bez komentáře (i když se snaží, ale city vykouzlit neumí) bohužel tu taky chybí jakákoli nosná myšlenka lidského příběhu, což je velká škoda (nebo mi něco podstatného uniklo). (01.04.2009)

Psovi nezáleží na tom, jestli jste chudí nebo bohatí...šikovní nebo nemotorní, chytří nebo hloupí. Věnujte mu svoje srdce a on vám dá zase to svoje. O kolika lidech to můžete říct? Kolik lidí vám dá pocit, že jste vzácní a výjimeční? Kolik lidí z vás udělá jedinečného člověka? Velice příjemný film, který mne přesvědčil o tom, že psí lásku vám nic a nikdo nenahradí. Na komedii je to ale málo vtipné a na drama zase málo dramatické, je to opravdu spíš rodinný film skloubený s nějakou tou romantikou. Wilsona a Aniston nemám ráda, ale tady nebyli zbytečně křečovití a (ne)vtipní. Jen mi připadá, že když se Wilson směšně nepitvoří, tak neumí příliš hrát - ale nevadí. "Nejhorší pes na světě" Marley mi to vynahradil. A ta závěrečná slova na konec! Nádhera. Zkrátka o životě se psem, jaký opravdu bývá. A do toho nádherná slunečná Florida.. (30.03.2014)

Na můj vkus je Marley zbytečně přetematizovaný - autor rozehrává několik dějových linií, které příběhu spíše ubližují. Marleyho část místy není úplně špatná, je tu však ten konec. Tak odporné citové vydírání jsem už dlouho neviděla... SPOILER - Brečící děcka, čtoucí super dojemé dopisy mrtvému psisku ve mě vyvolala akorát nesnesitelnou vlnu vzteku! (13.07.2009)